Stimulační slovo „rychlostní limit“ bylo diskutováno léta. Argumenty oscilují mezi ochranou životního prostředí a ztrátou svobody, často následované posunem k bezvýznamnému. V Německu je mnoho fanoušků bezplatných dálničních úseků a mnozí z nich chápou, že tato jedinečná prodejní nabídka je součástí národní identity. Rychlostní limity jsou téměř ve všech zemích planety (viz fotogalerie) a v posledních letech některé členské státy EU, jako například Nizozemsko, svou rychlost omezují i ​​nadále. K obratu trendu nyní dochází v Itálii a České republice.

Polsko a Bulharsko jsou zastaralé

Ne úplně „volná jízda“, ale s nárůstem na 150 km/h alespoň jeden předjížděcí manévr, až za Polskem a Bulharskem, kde aktuálně v některých případech platí Tempo 140. Než ale na další dovolené do Itálie psychicky zvolníte, čeká vás několik dalekosáhlých omezení. A o navýšení ještě není oficiálně rozhodnuto – že?

Tempo 150 je totiž v Itálii v platnosti již delší dobu, pokud a) dálnice má tři jízdní pruhy a b) zpevněná krajnice i v protijedoucím jízdním pruhu a c) provozovatel daného úseku požádal o zvýšení a d) odpovídajícím způsobem bodován. Jenže ve skutečnosti se tyto body nikdy nepotkají, takže těch 150 km/h platí jen teoreticky.

50 kilometrů v ČR

Ministr dopravy Matteo Salvini také uvedl, že vyšší rychlost by měla být povolena pouze tam, kde bylo prokázáno, že účastníci silničního provozu jsou na silnici obzvláště bezpeční. Byla by možná A14 z Bologne do Bari, A4 (Milán-Brescia), A26 mezi Janovem-Voltri a Gravellona Toce a A30 z Caserty do Salerna.

V Česku je naopak rozhodnuto o zvýšení na 150 km/h od roku 2024. Na celkem 50 kilometrů dálniční sítě. Předpisy se totiž vztahují pouze na nové nebo nedávno zrekonstruované úseky silnic a při celkové délce pouhých 1250 kilometrů u východních sousedů stejně moc dálnic není.