Mohlo to však být i mnohem horší. Protože: „Naše předpovědi jsou stále docela optimistické,“ řekla Handelsblatt hlavní ekonomka EBRD Beata Javorčíková. Rozvojová banka předpokládá, že „do dvou měsíců bude příměří“. Současné prognózy navíc vycházejí z toho, že cena ropy klesne na 90 USD za barel, že ceny zemědělských surovin budou na konci roku pod aktuálními maximy a že sankce proti Rusku budou zůstanou na stávající úrovni.

„Mnohem horší scénář je velmi možný,“ říká Javorčík. Například pokud ceny zemědělských produktů a dalších surovin nadále prudce rostou a dojde k přerušení dodávek energie do Ruska.

Ukrajina trpí ještě hůř

Podle propočtů EBRD Rusko ztrácí 30 miliard dolarů na příjmech jen kvůli ropným sankcím, které nyní uvalily USA a Británie – to jsou 2 % HDP. Ale i ve střednědobém horizontu pokračující ruská cesta k soběstačnosti „povede Evropu k odvrácení se od ruské energetiky a obchodu a přetrvávající problémy s produktivitou Ruska budou přetrvávat“, uvádí se ve zprávě zveřejněné v Londýně. To má „negativní vliv na již tak vlažný potenciální růst Ruska“.

Přečtěte si více o ukrajinské krizi

Ukrajina, která byla napadena Ruskem, trpí ještě více: válka podle EBRD v současnosti probíhá v regionech, které produkují kolem 60 % ukrajinského HDP. Centrální banka Ukrajiny (NBU) odhaduje, že 30 % podniků zastavilo výrobu, zatímco spotřeba elektřiny se odhaduje na zhruba 60 % předválečné úrovně.

V důsledku toho by byly finance firem značně napjaté a některé byly samozřejmě již fyzicky poškozeny nebo zničeny. To má masivní dopad na HDP, který by letos mohl být o 23,5 % nižší, než se předpokládalo v listopadu. A důsledky pro finanční sektor mohou být také fatální: „Bankovní sektor je již nyní vystaven drastickému zhoršení kvality svých aktiv“.

Špatné pro Německo: Lokomotiva východní Evropy také zpomaluje

Kromě přímých důsledků pro obě dotčené země měla válka i fatální důsledky pro celý region. Východoevropské země jako Polsko, Česká republika, Maďarsko a Rumunsko – které jsou pro Německo společně větším obchodním partnerem než Spojené státy a Čína dohromady – budou zasaženy mnoha způsoby: ekonomickým úpadkem Ruska a Ukrajiny a kolapsem obchod. Zejména pobaltské státy dosud realizovaly pouze asi 10 % svého zahraničního obchodu s Ruskem.

K tomu se přidávají vysoké ceny energií. Podle Javorčíka jsou příčinou inflace v regionu, která už dávno před válkou značně vzrostla. A zejména ve velkých východoevropských ekonomikách, které ještě nezavedly euro, je místní centrální banky lákaly k dalšímu zvyšování úrokových sazeb a tím ke zpomalování ekonomického růstu kvůli stále dražším půjčkám.

Nyní se ale objevují nové faktory, jako je kolaps příjmů od ruských turistů. Ty představovaly 1,2 % celkového HDP Estonska. Prudký nárůst cen hnojiv by také vedl ke snížení sklizně. Nedostatek a zvýšení cen ruského vývozu palladia a dalších surovin utlumily sílu automobilového průmyslu na východě. A v konečném důsledku výrazné zvýšení nákladů na obsluhu zahraničních půjček oslabí růst.

Ruská agrese také způsobuje, že sousední země dramaticky zvyšují výdaje na obranu, a proto omezují prostředky na podporu jiných sektorů. Ekonom Javorčík tomu říká „ztráta mírové dividendy“.

A pak je tu další faktor, který ovlivňuje jak Rusko, tak jeho sousedy a jehož konečné ekonomické důsledky zatím nelze posoudit: „obecně rostoucí obavy“ o stabilitu a bezpečnost investic v celém regionu východní Evropy, řekl Javorčík pro Handelsblatt. Na to je nyní potřeba se velmi podrobně podívat.

Pokračování: Wirtschaftsweiser: Mohlo by to být mnohem horší