Češi bojují za svou energetickou nezávislost. Vláda Petra Fialy staví na silné účasti státu v energetických společnostech. Začátkem října prostřednictvím zcela veřejné elektroenergetické společnosti ČEPS převzala celou plynárenskou síť země, včetně: 4 000 km potrubítři hraniční předávací stanice na Slovensko, Německo a Polsko, pět kompresních stanic a kolem stovky překládacích stanic na rozhraní s vnitrostátní distribucí plynu.

„Získáváme plnou kontrolu nad přepravou plynu. Je základním kamenem české energetické bezpečnosti“ – čteme ve stanovisku, které na money.pl předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, odpovědné za energetiku.

Zbytek článku je pod videem

Převzetí přepravní sítě plynu na území celé České republiky si vyžádalo od státního podniku odkoupení veškerého majetku německo-kanadské společnosti NET4GAS. Dosud měla výhradní právo na přepravu plynu v zemi.

Jak vysvětluje české ministerstvo průmyslu, znamenalo to, že v případě nouze řídila plynovod externí společnost. rozhodla de facto o dodávkách plynu zákazníkům v ČR. „Jakékoli problémy s plynovody NET4GAS by významně ohrozily dodávky zemního plynu,“ stojí v prohlášení, které nám bylo zasláno.

Pražská vláda o znárodnění potrubního systému rozhodla 27. září a nařídila ČEPS, aby získala společnost NET4GAS, ale smlouva byla podepsána až 2. října. Cena je celková 5 miliard korun českých, neboli téměř 950 milionů PLN přepočteno směnným kurzem NBP. Tuto částku Češi zaplatí ve dvou splátkách. První část ve výši 3 miliard Kč bude zaplacena po dokončení transakce. Druhou část zaplatí ČEPS ve dvou splátkách do maximální výše 2 miliard PLN.

Jak vysvětluje české ministerstvo průmyslu a obchodu, jde o mimořádně důležité opatření, protože „Česká republika je jednou z mála evropských zemí, která nemá přímou kontrolu nad přepravou plynu.“.

To je součástí celkové strategie pro roli státu v energetickém sektoru. Poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, Češi pochopili, že role státu v této oblasti je klíčová, říká Krzysztof Dębiec, analytik středoevropského týmu Centra orientálních studií, v rozhovoru poskytnutém money.pl.

Jak vysvětluje odborník, toto rozhodnutí bylo umožněno obrovskými finančními problémy současného provozovatele, který je zadlužen až 33 miliard korun. Po ruské invazi přišel NET4GAS o hlavního zákazníka, společnost Gazprom. Přenosové náklady ruského giganta tvořily 70 procent. obrat společnosti.

Jak upozorňuje Krzysztof Dębiec, náklady na koupi firmy musely být značné, protože stát musel přebít druhého nejbohatšího Čecha Daniela Kretinského. Jeho společnost řídí slovenského operátora Eustream a jeho pozici na trhu chtěl posílit propojením českých a slovenských plynovodů.

Převzetí provozovatele tuzemské plynovodní sítě státem ale není jediným opatřením pražské vlády v poslední době.

Je vidět zásadní změna státní politiky. Praha byla velmi orientovaná na volný trh. Česká republika je lídrem v dohánění Západu. Široce se otevřely také v energetickém sektoru. Situace se změnila s válkou, kterou zahájil Putin. Češi dnes jdou pozpátku a hlavní energetické společnosti soustřeďují do rukou státu, podotýká Krzysztof Dębiec.

Jak podotýká, rozsah tohoto znárodnění není zdaleka srovnatelný s polským, protože vládní ambice jsou stále účinně brzděny menšinovými akcionáři, což brání vytvoření státního gigantu podobného multienergetické společnosti působící v Polsku .

Premiér Fiala přesto využívá každé příležitosti k navýšení státních podílů v klíčových firmách. ČEPS v srpnu RWE Gas Storage CZ, w Stát díky tomu převzal kontrolu z téměř 80 procent. všech zásobníků plynu v ČR.

„Nákup společnosti NET4GAS je novým krokem, kterým vláda posiluje energetickou soběstačnost České republiky. Stát také zajistil s ČEZ podíl na kapacitě LNG terminálu v Nizozemsku, který pokrývá až 40 procent. roční spotřeby plynu. Stát také pořídil 6 zásobníků plynu, které stačí na pokrytí cca 45 % zimní spotřeby,“ uvádí MPO.

Subjektů v ČR není mnoho, hlavním je ČEZ, který zastupuje ze 70 procent stát. Jde o významný podíl státu, ale ne natolik, aby umožňoval úplnou svobodu jednání a upřednostňoval energetickou bezpečnost státu před ziskem. Ty jsou blokovány menšinovými akcionáři. Premiér Fial už deklaroval záměr je koupit, ale ty byly potlačeny – vysvětluje expert OSW.

Koupě dopravního podniku a převzetí celé infrastruktury českým státem by mohlo pomoci prohloubit energetickou spolupráci s Polskem. Jak upozorňuje Krzysztof Dębiec, vláda premiéra Fialy se dlouhodobě snaží zásoby prostřednictvím FSRU rezervovat v sousedních zemích.

Velký význam zde má plánované spuštění dvou jednotek FSRU v Gdaňském zálivu. Jak jsme psali na money.pl, Praha má zájem o LNG plyn z Polska. Už letos v únoru český premiér oznámil, že tuto nabídku bude vážně zvažovat. Jednání pak probíhala na ministerské úrovni.

Důležitým krokem mělo být opětovné spuštění projektu vybudování nového spojení mezi Polskem a Českou republikou (od toho bylo v roce 2019 upuštěno). Projekt Stork II počítal s výstavbou plynovodu o kapacitě 5 miliard metrů krychlových, které by mohly být použity na přepravu LNG přes Polsko do České republiky.

Polsko má díky svým severním přístavům ambice stát se plynárenským uzlem regionu. Za tímto účelem rozšiřuje plynové přístavy. Rozsah však bude záviset na smlouvách, které bude možné uzavřít.

Akvizice společnosti usnadňuje realizaci těchto projektů. Vytvoření propojení Stork II s Polskem by bylo velmi sporné, pokud by Net4Gas koupil Kretínski. Není v jejím zájmu budovat nové plynové spojení s Polskem. Převzetí státu řeší řadu problémů, zejména problém financování investic, zdůrazňuje Dębiec.

Poptávka po plynu v ČR podle odhadů Prahy v příštích letech vzroste o 40 %.

Další argument je také potenciální vypršení ruské smlouvy o tranzitu plynu přes Ukrajinu v roce 2024. V případě absence obnovy budou země jako Slovensko, Rakousko a Maďarsko závislé na dodávkách plynu přes Českou republiku. Tato země bude nově garantem mezinárodního tranzitu přes a do České republiky.

Przemysław Ciszak, novinář money.pl