Nejvyšší hodnota od roku 2007: 65 % občanů EU považuje členství v EU za „dobrou věc“ – demokracie a lidská práva jsou pro respondenty prioritními tématy – válka na Ukrajině určuje názor

Evropská podpora Unii roste. Většina občanů EU navíc vnímá válku na Ukrajině jako „zásadní změnu ve svém osobním životě“, vyplývá z výsledků průzkumu zadaného Evropským parlamentem („jarní Eurobarometr“) a zveřejněného 22. června 2022.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola: „Evropané se cítí oprávněni být součástí Evropské unie“

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola přivítala výsledky průzkumu: „Jak se na náš kontinent vrací válka, Evropané cítí uklidnění, že jsou součástí Evropské unie. Evropští občané cítí, že svoboda je hluboce propojena. Jsou připraveni bránit naše hodnoty ​a stále více uznávat, že demokracii již nelze považovat za samozřejmost.“

Schvalování členství v EU roste – zejména v pobaltských státech

Podle výsledků průzkumu, který si nechal vypracovat Evropský parlament, téměř dvě třetiny (65 %) občanů EU považují členství své země v Unii za „dobrou věc“. To je nejvyšší hodnota od roku 2007, kdy to bylo 58 %. Nejvyšší kladné hodnoty pro členství v EU jsou naměřeny v Lucembursku (90 % „dobrý důvod“), nejnižší v Řecku a na Slovensku (41 % „dobrý důvod“ v obou případech). 8 % respondentů vidí členství své země v EU jako „špatnou věc“ a 26 % odpovídá neutrálně („ani dobrá, ani špatná věc“). Ve srovnání s průzkumem veřejného mínění, který zadal Evropský parlament v listopadu až prosinci 2021, úroveň podpory výrazně vzrostla ve většině členských států EU, včetně Litvy (+20 procentních bodů), Malty (+ 12 procentních bodů) a Estonska (+ 9 procentních bodů). ). ). 46 % Rakušanů si myslí, že členství jejich země v EU je „dobrá věc“, což je nárůst o 5 procentních bodů oproti předchozímu roku. 17 % dotázaných Rakušanů vidí členství v EU jako „špatnou věc“ (o 1 % méně než v předchozím roce), zatímco 36 % je vnímá jako neutrální („ani dobrá, ani špatná věc“).

Pozitivní image EU se zvyšuje – také v Rakousku

Celkově má ​​více než polovina dotázaných Evropanů (52 %) pozitivní obraz o EU, 12 % negativní obraz a 36 % neutrální obraz („ani pozitivní, ani negativní“). Z hlediska pozitivního obrazu EU to znamená nárůst o 3 procentní body ve srovnání s posledním průzkumem zadaným Evropským parlamentem od listopadu do prosince 2021 – a zároveň nejlepší výsledek od roku 2007. Pozitivní hodnocení EU v různých členských státech EU se pohybuje od 76 % v Irsku, 73 % v Portugalsku a 65 % ve Švédsku po 38 % v Rakousku, 33 % na Slovensku a 32 % v Řecku. V Rakousku se počet respondentů, kteří mají o EU pozitivní obraz, meziročně zvýšil. Celkem 38 % Rakušanů má pozitivní představu o EU, což znamená nárůst o 3 procentní body ve srovnání s posledním průzkumem v listopadu až prosinci 2021. 39 % dotázaných Rakušanů má neutrální představu o EU EU („ani pozitivní ani negativní“), zatímco 22 % má negativní představu o EU.

Téměř 6 z 10 Evropanů je pro urychlení přijímání nových členů do EU

Většina občanů EU (58 %) je pro urychlení přijímání nových členů do EU vzhledem k válce na Ukrajině. Evropský průměr 36 % je proti, zatímco 6 % nemá žádný názor. V Rakousku je pro urychlení vstupu nových zemí do EU 45 % dotázaných, 50 % jej odmítá a 5 % říká, že „neví“. V porovnání zemí jsou pro rychlejší rozšíření EU nejvíce Polsko (80 %), Irsko (77 %) a Litva (75 %). Na Slovensku (55 %), Nizozemsku (52 %) a Slovinsku (51 %) najdeme spolu s Rakouskem nejvyšší podíl občanů, kteří odmítají rychlejší přijímání nových členů do EU .

Reputace Ruska klesá – hodnoty americké image rostou

Obraz, který mají občané EU o jiných mezinárodních aktérech, je utvářen válkou na Ukrajině. Pozitivní obraz Ruska má 10 % respondentů. To představuje pokles o 30 procentních bodů oproti průzkumu z roku 2018, kdy byla otázka poprvé položena. Negativní obraz Ruska má 85 % respondentů. Zvláště negativní obraz Ruska mají respondenti ve Švédsku (97 %), Finsku (96 %) a Dánsku (95 %). Nejvyšší pozitivní obraz Ruska mají respondenti z členských států EU v Bulharsku (49 %), na Kypru (36 %) a v Řecku (25 %). Čínskou lidovou republiku vnímá v průměru EU pozitivně 22 % respondentů (o 14 procentních bodů méně než v roce 2018) a negativně 70 %. Celkově má ​​v EU v průměru 65 % respondentů pozitivní obrázek o Spojeném království (nárůst o jeden procentní bod ve srovnání s rokem 2018) a 27 % má negativní obrázek. 58 % má pozitivní dojem ze Spojených států amerických (USA; nárůst o 13 procentních bodů od roku 2018), 36 % má negativní dojem.

Výsledky průzkumu v Rakousku jsou v tomto ohledu z velké části založeny na průměru EU: 12 % Rakušanů má o Rusku pozitivní obraz, 83 % negativní obraz. Pokud jde o Čínu, 18 % dotázaných Rakušanů má pozitivní obraz a 74 % negativní obraz. 62 % Rakušanů má o Velké Británii pozitivní obraz, 28 % negativní obraz. Hodnoty pro Spojené státy se liší od průměru EU: 46 % dotázaných Rakušanů dává Spojeným státům pozitivní obraz, 46 % negativní obraz.

Téměř dvě třetiny respondentů se obávají dopadů války na jejich způsob života

Válka na Ukrajině hraje značnou roli i v osobním životním stylu respondentů: v průměru v EU 61 % respondentů není přesvědčeno, že jejich život zůstane po začátku války nezměněn. V celostátním srovnání jsou nejvyšší hodnoty v tomto ohledu v České republice (81 %), Řecku a na Slovensku (po 86 %). 37 % občanů EU je přesvědčeno, že válka jejich život nezmění. Ve srovnání členských států EU jsou nejvyšší hodnoty v Dánsku (61 %), Irsku (52 %) a Itálii (49 %). Také v Rakousku je jen něco málo přes třetinu respondentů (38 %) přesvědčena, že válka nebude mít na jejich životy žádný vliv. 59 % dotázaných Rakušanů si v tomto ohledu není jistých. 40 % občanů EU – stejně jako 40 % respondentů v Rakousku – uvádí, že jejich osobní životní úroveň se již zhoršila v důsledku války na Ukrajině. Nejvyšší hodnoty v tomto ohledu vykazují Bulharsko (62 %), Kypr a Portugalsko (po 57 %). 47 % respondentů v EU – a 46 % v Rakousku – se domnívá, že by se jejich osobní životní úroveň mohla během příštího roku zhoršit. V porovnání podle zemí jsou nejvyšší hodnoty ve Švédsku (58 %), Maďarsku (56 %) a Finsku (55 %). 11 % Evropanů – a 12 % Rakušanů – věří, že válka nebude mít žádný dopad na jejich životní úroveň. Nejvyšší hodnoty jsou v Dánsku (30 %), Švédsku a Nizozemsku (po 26 %).

4 z 10 Rakušanů považují boj proti chudobě a ochranu klimatu za priority Evropského parlamentu

Podle respondentů by se Evropský parlament měl zaměřit na tyto politické priority: 1. boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (38 %), 2. veřejné zdraví (35 %) a 3. demokracie a sociální vyloučení. 32 %). Pořadí témat, která jsou pro respondenty v Rakousku považována za nejdůležitější, je následující: 1. boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (40 %), 2. opatření v boji proti změně klimatu (40 %) a 3. budoucnost Evropy (36 %) ). .

Pokud jde o základní hodnoty občanů EU, které by měl Evropský parlament přednostně prosazovat, respondenti z členských států EU i z Rakouska se většinou shodují: demokracie je na prvním místě (38 procentních bodů u respondentů v EU členských státech nebo 33 % mezi respondenty v Rakousku), na druhém místě je ochrana lidských práv v EU a ve světě (27 % mezi respondenty v členských státech EU nebo 31 % mezi respondenty v Rakousku) a na třetím místě projevu – a svoboda projevu (27 % mezi respondenty z členských států EU a 28 % mezi respondenty v Rakousku).

Více informací