Náhlá smrt Joachima Brusse vyvolává zděšení. Bruss byl nejen tlumočníkem a překladatelem, ale také bývalým ředitelem německo-českého fondu budoucnosti. Radio Prague International hovořilo se současným generálním manažerem české strany Tomášem Jelínkem. Jak bude vzpomínat na Joachima Brusse?

„Myslím, že jako každý, kdo ho znal, bych ho považoval za velmi příjemného člověka. Měl velmi specifický a moudrý humor s nádechem ironie. Vždy kolem sebe šířil dobrou náladu.

Ulrich Joachim Bruss se narodil 31. října 1945 ve Wuppertalu. Studoval slavistiku v Bonnu. Českou republiku poprvé objevil během několika studijních pobytů – v období po potlačení Pražského jara v roce 1968. Od roku 1984 působil Bruss jako vládní tlumočník pro Spolkovou republiku. Věnuje se i literárním překladům z češtiny: proslavil se především překlady textů Václava Havla. Bruss přeložil například eseje a divadelní texty spisovatele a budoucího prezidenta a v neposlední řadě jeho „Dopisy Olze“. V rozhovoru pro Radio Prague International v roce 2011 Bruss popsal svou zkušenost se svým prvním textem Havel:

„Byl to rozhovor, který Havel poskytl francouzskému novináři po jeho propuštění z vězení. Frankfurter Rundschau to chtěl vytisknout. Text jsem přeložil z českého originálu do němčiny ve swashbuckling operaci. Psal se rok 1982. Musel jsem se rozhodnout, jestli na to dám své jméno, nebo budu psát pod pseudonymem. Nakonec jsem se rozhodl, že překlad nechám zveřejnit se svým jménem a stejně se mi nikdy nic nestalo.

Bruss se také pravidelně scházel jako tlumočník s Havlem, kterého dobře osobně znal. V roce 1990 byl Bruss povýšen do diplomatických služeb v Německu a od roku 1994 byl vedoucím jazykového oddělení německého velvyslanectví v Praze. Funkci zastával až do roku 2010.

Následujících sedm let působil Joachim Bruss jako německý výkonný ředitel Německo-českého fondu budoucnosti. V této roli rozhodujícím způsobem formoval instituci, říká Tomáš Jelínek:

„Joachim Bruss pomohl utvářet německo-české vztahy před a po znovusjednocení. Od začátku byl velmi zapojen do úspěšného příběhu budoucího fondu. V roce 2010 to jako lídr vystupňoval. Dokonalá znalost českého jazyka mu umožnila přinést odbornost a kontakty.

Tomáš Jelínek také oceňuje, že Joachim Bruss byl otevřený novinkám a posunul tak vývoj obsahu budoucí kolekce. Jeho největší zásluhou je ale možná něco jiného: „To, jak pomáhal utvářet atmosféru Fondu budoucnosti jako člověk, bylo pro instituci velmi přínosné,“ podotýká Jelínek.

Po odchodu z budoucího fondu v roce 2017 byl Joachim Bruss mimo jiné členem správní rady Domu literatury v Praze pro německy psané autory. Za přínos k porozumění a kulturní výměně mezi Němci a Čechy mu byl udělen Spolkový záslužný kříž.