Podle posledních předpovědí GS se HDP zemí CCEE-4 (Polsko, Maďarsko, Česká republika a Rumunsko) v roce 2023 zvýší o 0,9 %. v Polsku o 0,6 %. v Maďarsku 0,7 %. v ČR a 1,9 %. V Rumunsku. Ekonomové banky očekávají vyšší růst v roce 2024, kde se očekává dynamika HDP 4,7 %, respektive 4,7 %. v Polsku 4,3 %. v Maďarsku 4,1 %. v ČR a 4,5 %. V Rumunsku.

Jak upozornili odborníci, dynamika inflace ve skupině CEEC-4 v roce 2022 zůstala velmi nepříznivá. Oproti prosinci 2021 a prosinci 2022 vzrostla o 8,6 %. y/y na 16,6 % v Polsku se 7,4 procenty. až 24,5 procenta v Maďarsku s 6,6 procenta. na 15,8 procenta v ČR a 8,2 procenta. v Rumunsku na 16,4 procenta. V roce 2023 a 2024 má podle prognózy banky vzrůst inflace na 12,1 %, resp. a 4,8 % v Polsku, 17,9 %. a 5,5 procenta v Maďarsku, 11,5 procenta. a 4,1 % v ČR a 11,3 procenta. a 5,3 % v Rumunsku.

Podle odhadů GS je inflace v CEEC-4 na maximu nebo blízko jeho maxima. Analytici předpokládají, že kvůli ukončení vládních dotací a cenových stropů se mohou začátkem roku 2023 zvýšit, ale v dlouhodobějším horizontu se dynamika inflace sníží. Předpovídají, že ceny ropy a potravin, které jsou od konce roku 2020 nejdůležitějšími proinflačními faktory, budou mít na růst cen stále menší vliv. V průměru očekávají, že jejich dopad na inflaci se do konce roku 2023 sníží o 4 procentní body.

Bylo však zaznamenáno, že jádrová inflace zůstává vysoká ve všech CEEC-4. Podle odborníků za to může cenový šok způsobený válkou na Ukrajině a „napjatý trh práce“, který zvyšuje platová očekávání zaměstnanců a následně i inflaci. Slabší ekonomický růst a přísnější fiskální politika povedou k vyšší nezaměstnanosti, což sníží tlak na růst mezd, ale nepůjde o výrazný pokles, bylo řečeno.

Ekonomové uvedli očekávání trhu, že do konce roku 2023 nebo začátkem roku 2024 se centrální banky rozhodnou snížit úrokové sazby o 100 bazických bodů. v Polsku 160 bp. v ČR 60 bp. v Rumunsku a 900 bp. v Maďarsku. Analytici GS se však domnívají, že ačkoliv na rozdíl od předchozí analýzy nedojde ke zvýšení úrokových sazeb na úroveň 8 %, snížení úrokových sazeb by se nemělo očekávat.zájem v Polsku, České republice a Rumunsku v roce 2023.

Maďarsko je v jiné situaci, kvůli vyšším úrokovým sazbám než zbytek zemí CEEC-4 (benchmark sazba 13,0 %, netermínované vklady 18,0 %). Z tohoto důvodu, navzdory pokračování jestřábí politiky, odborníci očekávají snížení úrokových sazeb ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 od maďarské národní banky.