Oprava válečných škod
Polsko chce využít Izrael proti Německu

13.09.2022, 12:41 (aktualizováno)

Škody, které Německo způsobilo Polsku během druhé světové války, se prý vyšplhají na více než 1,3 bilionu eur. Varšava chce nyní zapojit Izrael do provádění reparačních plateb. Ostatně mnoho polských obětí je podle polského premiéra židovského původu.

Polsko chce zahrnout Izrael do jednání s německou vládou o jeho požadavku na náhradu škod způsobených Německem během druhé světové války. Nejprve se s diplomatickou nótou obrátí na vládu v Berlíně, řekl „Spiegel“ polský premiér Mateusz Morawiecki. „Chceme vést rozhovory v Berlíně a pozvat také zástupce Izraele – koneckonců polovina polských obětí byli občané židovského původu.“

Minulý týden předložila parlamentní komise ve Varšavě znalecký posudek, ve kterém byly škody způsobené druhou světovou válkou v Polsku odhadnuty na více než 1,3 bilionu eur. Předseda konzervativní národní strany u moci PiS Jaroslaw Kaczynski zároveň obnovil žádost o odškodnění. Federální vláda žádost o reparace zamítá. Odvolává se přitom na dohodu dvě plus čtyři z roku 1990 o zahraničněpolitických důsledcích německé jednoty.

Recenze „The Berlin Hesitation“

Polský premiér rovněž znovu kritizoval postoj německé vlády k válce na Ukrajině. Je zklamáním, že si Němci uvědomili své chyby v energetické politice tak pozdě, řekl Morawiecki pro „Spiegel“. „Ukrajina odrazila nepřítele rychleji, než se Němci rozhodovali.“

V rámci přípravy na dohodnutou kruhovou výměnu zbraní Morawiecki řekl, že Polsko dodalo do sousedního barlandu zbraně za více než dvě miliardy dolarů, včetně 300 tanků a další těžké techniky. „Berlínovo váhání, nečinnost vážně zpochybňuje hodnotu spojenectví s Německem.“ Slýchá to také od mnoha dalších šéfů vlád v Evropě.

Myšlenka výměny prstenů vznikla krátce po začátku ukrajinské války. Cílem bylo co nejrychleji dodat Ukrajině těžké zbraně. Vzhledem k tomu, že ukrajinské ozbrojené síly nepotřebují další výcvik pro sovětské systémy, dodávky takových zbraní se zpočátku zdály nejrychlejší cestou. Na oplátku by země, které je mají, měly dostávat západní značky od ostatních partnerů NATO s časovým odstupem. Problematická se však ukázala jednání federální vlády s Polskem, Slovinskem, Slovenskem, Českou republikou a Řeckem.

(Tento článek byl poprvé publikován v sobotu 10. září 2022.)