„V současné době nejsou žádná úzká hrdla v zásobování,“ řekl ministr hospodářství Habeck. Ale kdo ví, jak se rozbité vztahy s Ruskem budou vyvíjet dál. Protože se blíží důležitá schůzka.

Berlín – Plyn teče – spolková vláda se ale připravuje na to, že by se to mohlo změnit. Ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) ve středu aktivoval fázi včasného varování takzvaného plynového nouzového plánu.

Krizový tým by měl nyní bedlivě sledovat dodávky a podávat o nich denně zprávy. Provozovatelé plynárenských soustav by měli v případě potřeby odklánět plyn a v případě potřeby se snažit získat další plyn.

Důvodem tohoto kroku je schůzka tento čtvrtek v Moskvě. Prezident Vladimir Putin se tam chce setkat se zástupci ruského plynárenského gigantu Gazprom a centrální banky. Putin v pozadí požaduje, aby Německo a další západní země již neplatily za dodávky plynu v eurech a dolarech, ale v rublech – což oni odmítají.

Co očekávat od setkání v Moskvě?

Minulou středu dal Putin ruské centrální bance a vládě týden na to, aby vymyslely, jak přejít z cizí měny na platby v rublech. Nyní chce být informován o stavu věci. Převod plateb z eur a dolarů na rubly podle Kremlu ve čtvrtek nevstoupil v platnost. Dodávka plynu a platba jsou samostatné procesy, řekl ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Měli by se spotřebitelé bát o své dodávky energie?

Ne. Protože plyn aktuálně teče, blíží se léto a podle průmyslového sdružení Zukunft Gas jsou německé zásobníky plynu zaplněny z 26 %, což je v rozmezí posledních pěti let. Pokud ale dodávky z Ruska selžou, čeká Německo podle Habecka tuhá zima. Soukromé domácnosti však také využívají zvláštní ochrany v případě nedostatku. Některá průmyslová odvětví by se pak musela posunout do pozadí. Trvale vyšší ceny energií se očekávají také v důsledku války na Ukrajině. Odklon od levného ruského plynu bude něco stát.

Co to znamená pro zákazníky, kteří nejsou soukromými domácnostmi?

Plyn stále teče. Pokud však dojde k nejhoršímu a plynu bude nedostatek, měla by Spolková síťová agentura rozhodnout, kdo by měl zůstat pozadu. Stejně jako rezidentní zákazníci mají přednost „základní sociální služby“ – zdravotnictví, základní sociální služby, pohotovost, bezpečnost, školství nebo veřejná správa. Ale definice vypadá jednoduše jen na papíře. Pokud by byl privilegován například potravinářský a farmaceutický průmysl, pak by měly mít možnost pokračovat ve výrobě i firmy, které vyrábějí potřebné obaly, vysvětlila mluvčí ministerstva hospodářství.

Co to znamená pro německou ekonomiku?

Federace německého průmyslu (BDI) je již vidí v nouzi. „Německý průmysl vidí nebezpečí, že firmy budou čelit existenčním potížím kvůli cenám energií nebo kvůli ruskému zákazu vývozu energetických surovin,“ vysvětlil jednatel BDI Joachim Lang a vyzval ke státní pomoci. Některé energeticky náročné společnosti jsou již nuceny omezovat výrobu kvůli vysokým nákladům na plyn a elektřinu. Prezident BDI Siegfried Russwurm varoval: „V případě velkých výpadků dodávek hrozí zastavení výroby s nepředvídatelnými důsledky pro růst, dodavatelské řetězce a pracovní místa.“

Asociace německých průmyslových a obchodních komor (DIHK) v souvislosti s blížícím se zastavením dodávek ruského zemního plynu varovala před „extrémními ekonomickými důsledky“. Sdružení chemického průmyslu (VCI) vysvětlilo, že v případě přerušení dodávek by byla ropa alespoň částečně dostupná z jiných regionů, což u zemního plynu v krátkodobém horizontu není možné. V případě zastavení dodávek lze v Německu očekávat „vážnou recesi s masivní ztrátou pracovních míst“, řekl ve středu mnichovskému „Merkuru“ jednatel Wolfgang Große Entrup. Chemický a farmaceutický průmysl spotřebovává velké množství ropy a plynu.

„Wirtschaftswise“ výrazně snížil svou ekonomickou prognózu pro letošní rok. Německá rada ekonomických expertů očekává pouze ekonomický růst o 1,8 % kvůli válce na Ukrajině. Pokud by se konflikt vyhrotil a nenaplnily by se například dodávky plynu z Německa, hrozí recese.

Kolik plynu v současné době pochází z Ruska?

Podle posledních informací spolkového ministerstva hospodářství z konce minulého týdne mezitím klesl podíl dodávek ruského plynu do Německa z 55 na 40 procent. Habeck slíbil, že do léta 2024 by se snad až na pár akcí mohlo stát nezávislým na ruském plynu. V případě ropy a uhlí by se Německu mělo během letošního roku podařit odpoutat se z velké části od Ruska.

Podle Evropské komise pochází asi 40 % plynu spotřebovaného v EU z Ruska. Podle odhadů bruselského think-tanku Bruegel vydávají země EU v současné době asi 420 milionů dolarů (380 milionů eur) za ruský plyn a téměř 400 milionů dolarů (362 milionů eur) za ruskou ropu.

Odkud bude energie v budoucnu pocházet?

Na to existuje několik odpovědí. Spolková vláda chce prosazovat energetickou efektivitu, tedy hospodárnější spotřebu, díky technologiím nebo například lepší izolaci domů. Také přímo vyzývá občany k šetření energií. Zadruhé je třeba dále podporovat rozšiřování obnovitelné energie. Uhelné elektrárny musí zůstat v záloze déle. A konečně, EU a Německo se snaží najít nové obchodní partnery v oblasti energetiky. Spojené státy chtějí v budoucnu dodávat velké množství zkapalněného zemního plynu (LNG) a terminály jsou plánovány v Německu. Habeck nedávno navštívil Katar a Spojené arabské emiráty, aby podpořil spolupráci při dovozu LNG a vodíku.

Pomáhají si evropské země?

Podle evropského práva jsou státy EU povinny si pomáhat, když jde do tuhého, vysvětluje ministerstvo hospodářství. To vyžaduje smlouvy, které sousední země mezi sebou uzavírají. Německo jedná s devíti sousedními zeměmi EU a dohody již byly uzavřeny s Dánskem a Rakouskem. Podpis s Itálií je na spadnutí a jednání s Polskem a Českou republikou značně pokročila. Je třeba zintenzivnit jednání s Francií, Belgií, Lucemburskem a Nizozemskem.

Jak bolestivé by bylo zmrazení dodávek plynu pro Rusko?

Ruský státní rozpočet do značné míry závisí na příjmech z ropné a plynárenské činnosti. Ve třetím čtvrtletí roku 2021 jejich podíl činil 34,5 %. Odborníci předpokládají, že bez příjmů z exportu komodit by mohl rozpočet masivně sklouznout do deficitu. Rusko má však zároveň obrovské finanční rezervy a devizové (měnové) rezervy. Část z nich byla zmražena západními sankcemi, ale ne celá.

Znesnadňuje to financování Putinovy ​​války?

Z pohledu Kremlu je válečná truhla také dobře zásobena rezervami. Ekonom Janis Kluge, specialista na Rusko ze Stiftung Wissenschaft und Politik, rovněž předpokládá, že válka v tuto chvíli tolik peněz nesežere. Nejdražší výzbroj, a to tanky, rakety a letadla, byla v posledních letech již postavena a zakoupena. „Díky našim dovozům energie v posledních letech a desetiletích jsme Rusku umožnili přezbrojení,“ řekl ekonom Tagesschau. Rusko si může snadno dovolit provozní náklady, jako jsou platy vojáků a nafta.

„Ekonomický mudrc“ Volker Wieland také předpokládá, že Putin může pokračovat ve financování své války. Ruská centrální banka může utratit ruble kdykoli, pokud přistoupíte na ještě vyšší inflaci. „Samozřejmě, že v případě dovozního embarga nebo zastavení dodávek chybí zahraniční měna a vládní příjmy. Ale vláda může bez ohledu na to pokračovat ve válce,“ řekl Wieland listu ‚Welt‘. .dpa