Partnerství pro dodávky LNG
USA slibují EU více kapalného plynu

24.03.2022, 23:45

Na summitu EU zuří diskuse o tom, zda by členské státy měly uvalit na Rusko energetické embargo. Kromě Německa se proti tomu staví řada dalších zemí. Spojené státy nyní chtějí dodávkami plynu pomoci Evropě získat větší nezávislost na Kremlu.

EU uzavře energetické partnerství se Spojenými státy, které nahradí ruské dodávky plynu. „Zítra představíme novou kapitolu našeho energetického partnerství s předsedou (Joe) Bidenem,“ oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová na okraj evropského summitu ve čtvrtek v Bruselu. Jde o dodatečné dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států do Evropské unie, které mají nahradit ruský zkapalněný plyn. „Důležitý krok vpřed,“ řekla von der Leyenová. EU se snaží co nejrychleji stát nezávislou na ruských dodávkách plynu – potrubního i LNG.

Problém zastavení dodávek energie do Ruska rozděluje Evropskou unii, protože válka na Ukrajině pokračuje. Na okraj summitu EU několik šéfů vlád vyzvalo k rozšíření sankcí proti Rusku na dovoz energií, zejména zemního plynu, uhlí a ropy. Finská premiérka Sanna Marinová řekla: „Dokud budeme nakupovat energii z Ruska, financujeme válku“.

Jeden člověk však stále brzdí: kancléř Olaf Scholz. Scholz řekl Bruselu, že to bylo vědomé rozhodnutí EU nezahrnout to do sankčního balíčku vzhledem k tomu, že některé země jsou velmi silně závislé na ruském plynu, ropě a uhlí. Den předtím Scholz prohlásil, aby skoncoval s ruskou energetickou závislostí, „udělat to přes noc by znamenalo uvrhnout naši zemi a celou Evropu do recese. Byly by ohroženy statisíce pracovních míst“. . Celá průmyslová odvětví by měla potíže.“

40 % plynu v EU pochází z Ruska

Jasno měl i rakouský kancléř Karl Nehammer: „S námi nebude plynové ani ropné embargo proti Ruské federaci.“ Konzervativní politik zdůraznil, že to není nereálné nejen pro Rakousko. Vážně postiženo by bylo také Bulharsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Musí být zaručeno zásobování obyvatel energií. Na svém summitu, který bude pokračovat v pátek, chtěla EU diskutovat mimo jiné o dalším postupu ohledně války proti Ukrajině.

Mělo by jít o podporu, ale také o to, jak se Rusko může dostat pod větší tlak. Po summitech NATO a G7 šlo o třetí summit dne v Bruselu. Večer se očekává, že v určitých časech bude jako host přítomen i americký prezident Joe Biden. Přibližně 40 % plynu v EU pochází z Ruska spolu s 27 % dovozu ropy a 46 % uhlí dováženého do EU. Podle odhadů bruselského think-tanku Bruegel utratí EU za ruský plyn přibližně 420 milionů dolarů (382 milionů eur) denně a necelých 400 milionů dolarů (364 milionů eur) za ruskou ropu.

EU se rozhodla co nejdříve zbavit ruského dovozu energie. Země jako Polsko a pobaltské státy již vehementně požadují zastavení ruského dovozu energie, aby vyvíjely další tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina. „Jsou to jen peníze. Pokud jste stále naživu a vaše infrastruktura je v pořádku, můžete znovu vydělávat peníze,“ řekl lotyšský premiér Krisjanis Karins. Přerušením dodávek peněz do Ruska bychom mohli pomoci zastavit válečnou mašinérii a zahájit skutečná jednání o ukončení války. Poukázal na to, že Lotyšsko je také silně závislé na ruském plynu a ropě. Estonská premiérka Kaja Kallasová také uvedla, že nyní by měly být uvaleny „nejpřísnější možné sankce“.

Finský premiér Marin se nechtěl zavázat k energetickému embargu. Na otázku, zda by součástí sankcí EU mělo být okamžité omezení dodávek plynu, odpověděla, že stále čeká na posouzení Evropské komise. Finsko je připraveno udělat se sankcemi ještě více. Lucemburský premiér Xavier Bettel mezitím zdůraznil, že je také třeba podniknout kroky k další eskalaci. Jako příklad uvedl použití chemických zbraní ve válce na Ukrajině. Aby se Evropská komise stala méně závislou na ruských dodávkách energie, pracuje v současné době na otevření více zdrojů dodávek. Úřad je mimo jiné v kontaktu se zeměmi jako Katar, Ázerbájdžán, Japonsko nebo Jižní Korea.