Odvolání velvyslance Jasińského. Otevřený dopis českých aktivistů | Německo – současná německá politika. DW News v polštině | DW

„Jmenování Mirosława Jasińského velvyslancem v České republice jsme brali jako prozíravé rozhodnutí – málokdo zná české prostředí, kulturu a mentalitu tak dobře jako on,“ napsalo pět bývalých českých disidentů v otevřeném dopise premiérovi. Mateusz Morawiecki: Petr Bartosz, Ewa Klosová, Petr Pospíchal, Anna Szabatová a Petruszka Szustrová. Zdůrazňují, že s ním v 80. letech jednali v rámci Polsko-československé solidarity (SP-Cz), vzájemné kontakty a společné aktivity nepřerušili a udržovali je dodnes.

Odvolací řízení

„S nadějí jsme také uvítali rozhovor, ve kterém upozornil na problém uhelného dolu v Turówě,“ pokračují signatáři dopisu. Toto je rozhovor zveřejněný 6. ledna, který velvyslanec Jasiński poskytl polské redakci DW a jehož velká část je věnována polsko-českému konfliktu spojenému s tímto dolem.

Slovy velvyslance, že „šlo o nedostatek empatie, pochopení a nedostatek vůle k dialogu – a to především na polské straně“ a že „důvodem sporu byla ovšem arogance někteří lidé“ z PGE, způsobil bouři mezi politiky vládnoucí strany v Polsku. Europoslankyně za Právo a spravedlnost Anna Zalewska obvinila Jasińského z diplomatické zrady a požadovala jeho okamžitou rezignaci. „Dnes rezignujte!“ také požadoval Janusz Kowalski, člen Sejmu Solidarny Polska. Ministr státních aktiv Jacek Sasin napsal, že „osoba, která zastupuje Polsko v zahraničí, by měla nejprve získat znalosti a naučit se fakta, když mluví o klíčových otázkách, jako je Turów“.

Mluvčí polské vlády Piotr Müller již v den zveřejnění rozhovoru řekl, že „premiér Mateusz Morawiecki se rozhodl zahájit řízení o odvolání polského velvyslance v ČR“ .

Jiný pohled

Signatáři dopisu polskému premiérovi četli slova pronesená v rozhovoru úplně jinak než politici PiS a PS. Poukazují na to, že předchozí pokusy o dohodu mezi oběma zeměmi v otázce Turow selhaly. Jedinou šancí na dohodu, která je podle nich „nepochybně v zájmu obou stran“, bylo pokusit se na problematiku a její vývoj podívat jinak, než jak se dosud v médiích psalo. „Jsme přesvědčeni, že přesně to udělal velvyslanec Jasiński ve zmíněném rozhovoru.“

Situaci kolem dolu Turów podle nich nevysvětlil neochotou vlády se dohodnout, ale řadou nedbalostí provozovatele dolu, které byly na centrální úrovni bagatelizovány. To následně vedlo ke konfliktu, který bylo těžké vyřešit.

Šok a volání

To, co se stalo asi dvanáct hodin po zveřejnění rozhovoru velvyslance Jasińského, pisatele dopisu ohromilo a „extrémně rychlá zpráva o přijetí kroků k jeho zrušení“ pro ně byla šokem. „Právě způsob, jakým velvyslanec popsal problém kolem dolu Turów, považujeme za důkaz jeho diplomatických schopností, které mohou vést k rychlému smírnému řešení sporného problému,“ píší premiérovi Morawieckému.

V posledních slovech dopisu bývalí disidenti SPCz vyzývají polskou vládu, aby Jasińského opustila jako velvyslance a dala mu šanci využít jeho mimořádných diplomatických schopností a životních zkušeností k budování přátelských vztahů mezi oběma zeměmi. „Velvyslanec Jasiński je váženým diplomatem a díky jeho aktivitám – také váženou a váženou osobou“ – končí jejich dopis premiérovi Bartoszovi, Klosové, Pospichalovi, Szabatové a Szustrové.

horský vrchol

Polsko-československá solidarita se zrodila v září 1981 v pražském bytě Anny Szabatové a Petra Uhla, když je navštívil tehdejší ředitel Wrocławského rozhlasu Solidarita Aleksander Gleichgewicht. Činnost se však rozvíjela až v následujících letech.

Na polské straně byli vůdci SPCz brzy Mirosław Jasiński a sudetský průvodce Mieczysław „Duczin“ Piotrowski, hlavní organizátor přesunu zakázané československé literatury a techniky do Československa. Nejvelkolepější akcí SPCz bylo setkání na hraničním summitu Borówkowa Góra u Lądku-Zdrój v polovině srpna 1987. Kromě Jasińského a Piotrowského byli účastníky Zbigniew Bujak, Zbigniew Janas, Jacek Kuroń, Jan Lityński, Adam Michnik a Józef Pinior a z Československa Ján Czarnogurský, Jirzí Dienstbier, Václav Havel, Jaroslav Szabata, Anna Szabatová, Petr Uhl a Alexandre Vondra.

V prvních dnech listopadu 1989 uspořádala SPCz ve Vratislavi Československou nezávislou kulturu, které se zúčastnily zástupy mladých Čechů. Václav Havel to později označil za předehru k „sametové revoluci“. Vypukla o necelé dva týdny později a ukončila komunistickou nadvládu v Československu.

Anatolio Necci

"Typický komunikátor. Nesnesitelně pokorný nadšenec do twitteru. Milovník zombie. Jemně okouzlující webový fanatik. Hráč. Profesionální pivní nadšenec."