V tuto chvíli cítím velký pocit studu, studu za všechno, čeho bylo lidstvo schopno. Táborem Dachau prošlo více než 200 000 lidí. lidí, z toho více než 40 tis. byli Poláci. Zůstalo zde asi 2000 lidí. Polští kněží a duchovní, polovina z nich zde přišla o život (…) Je těžké pochopit, proč bylo lidstvo schopno takových činů. Nejlépe zde mluví ticho a symbolika – poznamenal prof. Piotr Glinski.

Ministr kultury a národního dědictví upozornil, že během probíhající války na Ukrajině již navštívil druhé významné památné místo.

Nedávno jsem byl v zajateckém táboře v Łambinowicích, jehož oběťmi byli zástupci mnoha zemí. (…) Je to jedno z mnoha míst paměti – v Německu, v Polsku, ale i v dalších zemích světa, které vám musí připomínat, že zlo se už nikdy nebude opakovat. Aktuálně ale vidíme, že to dopadlo jinak, řekl místopředseda vlády.

Šéf ministerstva kultury zdůraznil, že Ukrajinci nebojují jen v zájmu Evropy, ale celého civilizovaného světa. Zdůraznil, že podpora tohoto boje by měla být rozhodnější.

Stavět muzea a mluvit o spáchaných zločinech už dnes nestačí. V tomto bodě ctíme oběti, ale jsme také povinni jednat jménem budoucnosti, jménem budoucích generací a civilizace. (…) Válka na Ukrajině přehodnocuje mravní základy moderního světa a ukazuje tak, že osud národů závisí na jejich ochotě přinést poslední oběti, které moderní svět dosud odmítal uznat a přijmout – podtrhl ministr kultury a národního dědictví.

Dachau Memorial Museum

Německý nacistický koncentrační tábor Dachau vznikl 22. března 1933 v prostorách uzavřené továrny na střelný prach a střelivo. Přesný počet vězňů a obětí tábora není znám. Podle dokumentace tábora prošlo táborem v období 1933-1945 206 206 vězňů, z nichž 31 591 bylo zabito. Některé údaje odhadují celkový počet vězňů na zhruba 250 000 lidí. Za války byli nejpočetnější skupinou zajatců Poláci, dále Rusové, Francouzi, Jugoslávci, Židé a Češi. Počet polských vězňů byl zatím stanoven na 40 173, z nichž 8 332 zemřelo.

Dachau bylo hlavním táborem, ve kterém byli pronásledováni duchovní z celé Evropy. Většina z nich byli katoličtí kněží. Bylo zde vězněno 2 720 duchovních z 20 zemí, z toho 1 780 z Polska (868 mrtvých).Tábor byl osvobozen 29. dubna 1945.

Díky iniciativě bývalých vězňů (Mezinárodní výbor Dachau se sídlem v Paříži) byl bývalý koncentrační tábor přeměněn na Muzeum – památník Dachau, které bylo slavnostně otevřeno 9. května 1965. Expozice muzea sleduje historii koncentračního tábora Dachau a jeho leitmotivem je „Cesta vězňů“ Výstava představuje historii tábora před vypuknutím války, obsahuje nejdůležitější informace o vězních polské národnosti, včetně polských duchovních, a obsahuje vybrané biografie. třetí byl umučen za to, že byl Polák, každý druhý polský kněz zde vězněný obětoval svůj život. Polští spoluvězni uctí jejich památku.

Ústřední připomínkou vězňů u Památníku je Památník národů s nápisem „Nikdy více“ v pěti jazycích.

Hroby vězňů tábora Dachau se nacházejí na památném místě krematoria a na dvou hřbitovech pro oběti ve Waldfriedhofi na kopci Leitenberg.

Národní památníky v Bavorsku

V Bavorsku, největší spolkové zemi Německa, je více než 166 000 válečných hrobů. obětí dvou světových válek, z nichž největší skupina čítala více než 90 000 Byli to vězni vysoce rozvinutých systémů koncentračních táborů KL Dachau a KL Flossenbürg. Krátce po skončení 2. světové války v roce 1945 začal proces stěhování válečných hrobů ze hřbitovů a provizorních pohřebišť na velká centrální pohřebiště válečných obětí. Vzniklo tak 26 velkých hřbitovů a válečných hrobů pro německé i zahraniční válečné oběti. Většina z nich je také místem odpočinku polských občanů zavražděných v táborech, kteří zemřeli během deportací a nucených prací, bombardování a jako uprchlíci v poválečných letech.

Bavorská nadace památníků se zabývá památníky spojenými s koncentračními tábory. Od roku 2013 převzal od bavorského ministerstva kultury opatrovnictví 75 míst, kde se nacházejí hroby a hřbitovy vězňů koncentračních táborů. Na základě dokumentárního projektu „Polský památník a válečné hroby v Německu“ – realizovaného v rámci programu Ministerstva kultury a národního dědictví „Národní památníky v zahraničí“ odpovídá Nadace německo-polského usmíření za dokumentaci, inventarizaci a sestavování údajů o polském obětí.