„Musíme a budeme přijímat opatření k ochraně naší země před hrozbou útoků dronů nebo raket,“ uvedl Nehammer v tiskové zprávě. V oblasti dohledu nad vzdušným prostorem je lepší to dělat společně v evropském sdružení s jinými zeměmi.

„Pro Rakousko je to důležitý krok v historii obranné politiky,“ uvedla ministryně obrany Klaudia Tannerová (rovněž ÖVP). „V současné době probíhají jednání, která mají tuto spolupráci prověřit a vyjasnit, jak by účast Rakouska na tomto projektu mohla v praxi vypadat.“

Ochranný štít pro „prevenci nebezpečí“

„Jde o účast na ochranném štítu, který slouží k odvrácení nebezpečí,“ říkají Nehammer a Tanner. Neutralita tedy zůstává nedotčena, obojí podtrženo. „Společná realizace tohoto projektu je možná a rozumná pouze z organizačního a finančního hlediska v evropské síti. Žádný evropský stát si nemůže dovolit kapacitu pro účinnou obranu počtu vzdušného prostoru vzhledem k nové situaci ohrožení.“

První kroky jsou naplánovány na pátek

V pátek ministryně obrany Tannerová odcestuje do Bernu, kde se v rámci trilaterálního jednání DA-CH setká se svými německými a švýcarskými protějšky Borisem Pistoriusem a Violou Amherdovou. Rakousko považovalo tuto schůzku za možné datum podpisu členství v „iniciativě European Sky Shield“, jak oznámila mluvčí ministerstva obrany v rozhovoru pro agenturu APA.

Nyní se očekává, že Tanner podepíše nezbytné prohlášení o záměru v přítomnosti Pistoriuse. Před jednáním však neprozradili žádné podrobnosti. Kancelář ani ministerstvo původně neposkytly žádné informace o nákladech na sobotní docházku.

Tanner již dříve projevil zájem o účast na podzimu a na březnovém setkání s Pistoriusem oznámil, že se pravděpodobně připojí v létě.

V současné době 17 evropských zemí

Iniciativa „European Sky Shield“ (ESSI) přišla z Německa, země EU a NATO, a je reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu. Od října jsou zapojeny také členské státy NATO Velká Británie, Slovensko, Lotyšsko, Maďarsko, Bulharsko, Belgie, Česká republika, Finsko, Litva, Nizozemsko, Rumunsko, Slovinsko, Estonsko a Norsko. V únoru se do projektu zapojily také Dánsko a Švédsko. V souvislosti s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině má „Sky Shield“ pomoci zacelit existující mezery v současném ochranném štítu Evropy.

Paříž se zatím nezúčastnila

Francie a Itálie v současné době nejsou zahrnuty. Zejména Paříž upřednostňuje čistě evropský systém, který však zbývá rozvíjet. Teprve nedávno se spor mezi Paříží a Berlínem o tuto strategickou otázku opět dostal na veřejnost. Francouzský prezident Emmanuel Macron zpochybňuje, že by se pro ESSI nakupovaly i technologie z Izraele a Spojených států. V plánu je mimo jiné nákup izraelského raketového systému Arrow 3.

Berlín trvá na odstranění mezery

Německý ministr obrany Pistorius (SPD) se nedávno pokusil spor bagatelizovat. Z jeho pohledu nejde o žádný zásadní nesouhlas. Německo také sleduje cíl evropské protivzdušné obrany a zbrojního průmyslu.

„Další otázkou je, co se stane do té doby,“ řekl. „Takže Macronův pohled se zdá být takový, že nejsme v takovém spěchu, abychom se nyní museli spoléhat na přechodové technologie, ale můžeme počkat, až bude připraveno to, co vyvíjíme v Evropě. My a mnozí další nejsme přesvědčeni. Během Macronovy státní návštěvy Německa, která byla nyní odložena kvůli nepokojům ve Francii, byl „Sky Shield“ údajně ústředním tématem.

V současné době je protiraketová obrana v Evropě primárně určena pro útok z Íránu, nikoli však například z Ruska. Mezery pro tyto vzdálenosti musí být přemostěny pomocí ESSI.

Musí rozpoznat a odvrátit hrozby v rané fázi

S „Sky Shield“ bude na zúčastněné země umístěna ochranná clona s pomocí satelitu, která dokáže detekovat a odrazit drony a rakety v rané fázi, uvádí tisková zpráva spolkového kancléřství a ministerstva obrany.

Situace se zvýšenou hrozbou se promítá do tří faktorů, proti kterým má „Sky Shield“ poskytnout potřebnou ochranu: útoky dronů nebo hrozby zbloudilých dronů, hrozby vojenských letadel v evropském vzdušném prostoru a hrozby balistických nebo jaderných střel v evropském vzdušném prostoru. .