Jan Stopa je juniorský mistr ČR v raketovém modelingu! | 05.03.2023
Student z polského Gimnazjum im. Juliusz Słowacki v Českém Těšíně se stal juniorským mistrem České republiky v raketovém modelářství. V kategorii S3A zvítězil se svou padákovou raketou Jan Stopa z II B, patřící do „Rocket Club Silesia Olza“. Mistrovství se konalo v Letovicích od 29. do 30. dubna. Připomínáme Jankův rozhovor uveřejněný v „Głosu“.
fotografie. facebook.com/RCSO Český Těšín
Můžete modeling definovat jako sport?
– Určitě, protože je to soutěž, která se hraje na více kol, ve kterých hraje roli i čas. U většiny kategorií nebo disciplín probíhají soutěže ve třech kolech. V každém je třeba začít a k dispozici jsou pouze dva modely. Musíte tedy běžet za svou raketou a po přistání ji najít na zemi. Může se stát, že se z různých důvodů poškodí, pak se musí opravit v polních podmínkách a připravit na nový start. V kategorii, kterou se mi podařilo vyhrát, je nejdůležitější preciznost práce. Model skutečné rakety musí být postaven v předem zvoleném měřítku. Musí být přesně reprodukován se všemi detaily a natřen v souladu s originálem, poté musí bezpečně letět a přistát.
Z čeho je vyrobena raketa?
– Skořápky raket mohou být vyrobeny z papíru. Vyrábím je ze sklolaminátové tkaniny, kterou následně laminuji. Objednáváme motory a vše ostatní včetně brzdových systémů, tedy padáky, streamery, děláme sami. Podle pravidel musí po úspěšném startu každá část rakety bezpečně přistát na zemi.
V jakém měřítku jsou tyto rakety vyrobeny?
– Měřítko není předem určeno. Vybírám si ho podle tvaru skořápky. Nedávno jsem pracoval v měřítku 1:13,66, takže moje raketa byla vysoká 80 cm. V této kategorii to není mnoho, protože některé rakety jsou i více než metr dlouhé. Ale ne déle než rok a půl.
Jan Stopa. fotografie. Beata Schonwaldová
Jak dlouho trvá postavit takový model připravený na start?
– Jedná se o časově velmi náročný úkol. Na konci prázdnin jsem začal připravovat dokumentaci na počítači, pak jsem týden každý den stavěl model. Protože mám na vysoké škole upravené osnovy, mohl jsem si to dovolit. Přestože se jedná o jednu z nejjednodušších maket, práce mi trvala kolem 80 hodin. V případě těch pokročilejších, kterým se plánuji začít věnovat letos, to budou stovky hodin.
Kde se vzal nápad věnovat se modelingu?
– Na základní škole Czechocieszyn vedl pan Roszak modelářský kroužek. Nastoupil jsem, když jsem byl ve 3. třídě.
Jaké jsou kategorie v modelářských soutěžích?
– Nejoblíbenější kategorie jsou S3, S4 a S6 – tzv. klasika. V kategoriích S3 a S6 nebude závodník reprodukovat model stávající rakety. Staví vlastní model respektující minimální rozměry, tedy tloušťku 40 mm a délku půl metru. Takové rakety startují na motorech dosahujících výšky asi 200 m a poté pomocí vhodných brzdových systémů pomalu klesají. Čím delší let, tím lépe, i když se nakonec počítá jen s prvních 300 sekund u S3 a 180 u S6. Stejný časový limit má i kategorie S4, ve které se musí postavit malé raketové letadlo, které stejně jako raketa startuje s motorem kolmo vzhůru, poté se otočí a pomalu klesá k zemi.
Co tě na modelingu nejvíc fascinuje?
– To, že se mi podaří postavit něco, co létá a funguje tak, jak chci. V tomto sportu je i velký adrenalin, protože když třeba vybouchne motor, je možné provést korekční start s druhým modelem. Musíte však dorazit před koncem prohlídky a na to potřebujete čas, který často dramaticky chybí, když musíte vše připravovat od začátku.
Jakou kvalifikaci potřebujete, abyste se stali modelářem?
– Důležitá je přesnost, trpělivost, ale i kondice, protože najít modelku v terénu vyžaduje hodně běhání, občas přelézt plot, skákat přes potok nebo lézt na strom. Existuje mnoho výzkumů, protože padákové rakety létají na vzdálenost několika kilometrů. Před třemi lety na mistrovství světa v Polsku mi raketa létala přes hodinu, což bylo vlastně jedno, protože prvních 5 minut se stejně počítalo. Přestože ji auto z mého týmu sledovalo asi 30 km, aby ji dostihlo, nepodařilo se ji najít a přivézt zpět.