Rusko opět zaměřuje své bojové operace na Ukrajině na východ. Mezitím si v Kyjevě a mezi jeho spojenci stále více uvědomuje, že okno příležitosti zabránit rozdělení národa – a dlouhé opotřebovací válce – se rychle blíží.

Stažení ruských jednotek z kyjevské oblasti je pro Kreml porážkou. Ale aby se zastavil postup nyní posílených jednotek v Doněcku a Luhansku, musel se boj odehrát na otevřených bojištích. Zabere to víc než lehké protitankové a protiletadlové střely, které doposud poskytovaly Spojené státy a Evropa.

„Letadla, rakety země-loď, obrněná vozidla, těžké systémy protivzdušné obrany,“ řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ve čtvrtek před schůzkou s představiteli NATO v Bruselu na otázku, o co žádal. Příští bitva na východě bude připomínat druhou světovou válku s rozsáhlými operacemi a tisíci tanků a děl.

„Buď nám pomůžete teď – a to mluvím o dnech, ne týdnech – nebo vaše pomoc přijde příliš pozdě a spousta lidí umírá,“ řekl Kuleba. Nepochybuje o tom, že Ukrajina dostane zbraně, které potřebuje. Otázkou ovšem je, zda dorazí včas.

Hrozí dlouhá válka

Šest týdnů po ruské invazi vstoupila válka do nové fáze. Ukrajina může mít jen pár týdnů na to, aby si opatřila potřebné zbraně. Tak dlouho zřejmě Rusku potrvá, než přeskupí své jednotky k velkému útoku na východě. Zdá se, že Kreml nyní míří na zbývající oblasti Donbasu, které jsou stále v rukou Ukrajiny.

Hrozí dlouhá válka. Za zásadní se nyní považuje otázka, zda se to podaří rychle ukončit, nebo se z toho stane konflikt, který bude trvat roky jako v Sýrii.

„Spojenci by měli dělat více a jsou připraveni poskytnout více vybavení a uznávají naléhavost,“ řekl po čtvrtečním setkání generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Tato válka může trvat týdny, měsíce, dokonce roky.“ Vzhledem k tomu, že spojenecké sankce zatím nemají na Putinovy ​​plány invaze patrný vliv, pozornost se stále více obrací ke zbraním, které by mohly srovnat rovnováhu sil se zemí.

Počáteční nechuť opadne

Britský ministr obrany James Heappey označil situaci za „další fázi konfliktu“. Předtím ukrajinským důstojníkům ukázal, jaké vybavení by Británie mohla dodat, včetně raketových systémů a obrněných vozidel. NATO nadále odmítá vyslat vojáky na Ukrajinu nebo jí poskytnout letadla ze strachu, že by to mohlo eskalovat válku. Nechce také zavést bezletovou zónu.

Počáteční nechuť nedodávat těžké zbraně ze stejných důvodů se ale vytrácí, i když příliš pomalu – z pohledu Ukrajiny. Kuleba ukázal na Německo a uvítal, že je řada na Berlíně, aby dodal zbraně. Nicméně kritizoval tempo: „Berlín má čas, Kyjev ne,“ řekl.

Dodávka 100 německých obrněných transportérů Marder může selhat kvůli stavu vozidel. Británie oznámila, že dodá protiletadlové systémy Starstreak. Austrálie plánuje poslat na Ukrajinu obrněné transportéry Bushmaster. Spojené státy uvedly, že pomohou zemím s tanky sovětské konstrukce, které ukrajinská armáda zná, dopravit je do Kyjeva.

tanky a drony

Česká republika pravděpodobně dodá tanky T-72 a obrněná vozidla. Washington také pravděpodobně pošle ozbrojené drony Switchblade na Ukrajinu a další protitankové střely Javelin pro východní frontu.

Množství dodaných těžkých zbraní je zpočátku malé a některé vyžadují měsíce výcviku. Zůstává tedy nejasné, zda na donbasskou frontu dorazí dostatek zbraní včas, aby odolala očekávanému ruskému útoku.

Ukrajina potřebuje k úspěchu nejen tanky, ale také dobrý průzkum, modernější ruční zbraně, které již úspěšně použila, a dostatek pozemních sil, které zabrání obklíčení jejích sil na frontě, napsal bývalý poddůstojnický velitel Mark Hertling. americké armády v Evropě na Twitteru. „Donbass se stane bitvou vyčerpání,“ řekl.

(Bloomberg)