Super Express: Překvapily vás výsledky národního demografického sčítání? Máme úbytek populace o 1,2 % za deset let, tedy asi půl milionu lidí. Každý pátý obyvatel Polska je starší 60 let a procento lidí v produktivním věku se snížilo o 18,7 %. až 18,4 %

Barbara Socha, náměstkyně ministra pro rodiny: Nepřekvapili mě. V demografii se změny nedějí přes noc. Demografové předvídali výsledky, které jsme měli, léta.

Je to dramaticky špatné?

Ano, je to dramaticky špatné. Tato dramatická situace je však posledních 30 let. V poslední době se nic nestalo. Pandemie samozřejmě způsobila více úmrtí a zpomalila porodnost. Ale špatný demografický trend v Polsku začal před 30 lety. Měli jsme šokovou transformaci, která zničila pocit bezpečí Poláků. Dopady této situace pociťujeme dodnes. V demografii dochází ke změnám z generace na generaci. Dnes vyrostla generace Poláků narozená v 90. letech. A vytváří menší rodiny než jeho předchůdci. Máme méně žen, které mohou rodit děti. Proto ten pokles porodnosti. Stačí se podívat na nevyužitý babyboom, u kterého se očekává, že bude ozvěnou boomu 80. let. Populační boom jsme měli po 2. světové válce a později v 70. a 80. letech 20. století. Další vrchol se tam proto měl objevit před 10 lety, ale on tam nebyl. To je vliv ekonomické situace v Polsku před 10-15 lety. Dnes chodí na univerzitu nejméně věkových skupin v poválečné historii Polska. Situace se začala měnit od roku 2015, kdy se k moci dostalo Právo a spravedlnost, které vzalo demografické výzvy vážně. Z programu 500 plus jmenováním zástupce pro práci na Demografické strategii.

V posledních letech se nějak nezvyšuje plodnost. Vidíš ten pokles…

Samozřejmě, protože zvýšení plodnosti neuvidíte minimálně 20 let. V demografii se věci nedějí přes noc. Změny jsou patrné pouze z generace na generaci. Časový horizont demografické strategie je tedy rok 2040. Pracujeme na tom, aby mladí lidé, kteří pomýšlejí pouze na založení rodiny, mohli realizovat svůj reproduktivní projekt v dobrých podmínkách.

Jedním z hlavních důvodů špatné demografické situace je transformace 90. let, ale v jiných zemích našeho regionu to tak špatné není. Jako příklad lze uvést Českou republiku. Tam je životní úroveň srovnatelná, ale demografická situace je mnohem lepší. Co se pokazilo?

I Česká republika procházela transformací. Ale porovnejte čísla nezaměstnanosti. Nezaměstnanost v České republice nikdy nebyla tak vysoká jako v Polsku v 90. letech 20. století ženy v Polsku mají zakódovaný strach ze ztráty zaměstnání. V České republice tomu tak není. Tam si ženy dávají mateřskou pauzu 2-3 roky po porodu a nebojí se vrátit na trh práce. V Polsku nic podobného neexistuje. Druhým důležitým rozdílem mezi námi a Českou republikou je zákonitost vývoje země. V Polsku máme pět aglomerací, které koncentrují rozvoj. V České republice se po ukončení studia mnoho lidí stěhuje mimo Prahu, protože je k tomu místní samosprávy nabádají řádnou bytovou politikou. Češi mají rodičovský kapitál, což je velmi silná dotace pro rodiny během prvních tří let života dítěte. Za rychlé další miminko je bonus. A české ženy se často rozhodnou tuto dobu porodu prodloužit a během krátké doby porodí nové děti. V Polsku ji nahrazuje Family Care Capital. Je to podstatný rozdíl.

V demografické strategii je 10 oblastí, které by podle vás měly být zlepšeny. Existují však znepokojivé předpoklady o demografii, které předpokládají, že v roce 2100 bude v Polsku pouze 16 milionů občanů a v roce 2300 pouze … 2 miliony, což je tolik jako dnes v aglomeraci Varšavy. Co uděláte pro to, aby se tyto varianty nestaly realitou?

Dvě generace jsou skutečným časem pro obnovení porodnosti. Dnes máme obrovskou výhodu úmrtí oproti porodům, což vyplývá z rozdílu v počtu let mezi těmi, kteří zemřou, a těmi, kteří mohou porodit děti. Pomalu můžeme ovlivňovat míru plodnosti, která bude v další generaci vyšší. A to nakonec povede ke zvýšení porodnosti. Je to ale velmi zdlouhavý proces. K tomu potřebujeme finanční podporu a finanční stabilitu od rodiny – obou rodičů. Z hlediska stability jsme na samém konci Evropy. V Polsku jsou mladé ženy velmi často zaměstnány na dobu určitou, což znamená, že rozhodnutí o mateřství odkládají na dobu, kdy získají smlouvu na dobu neurčitou. Nezastíráme, že i v Polsku máme problémy s bydlením, které chceme řešit.

Nebo jsou bohaté společnosti odsouzeny k zániku? V Africe, Latinské Americe a Asii takové problémy s plodností nejsou. V 50. letech byla v Polsku poválečná chudoba a k moci se rodily děti.

Nízká porodnost není problémem jen bohatých zemí. Vliv na to má státní politika. V Evropě je Francie lídrem v oblasti porodnosti a rodinné politiky. Ve Francii existují řešení na podporu rodin. To jsme se dozvěděli až v Polsku.

Je nutná seriózní, odpovědná a dlouhodobá politika, jinak nám hrozí naplnění prognóz OSN a zánik

Zeptám se na dvě evropské směrnice: o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a tzv. rodičovskou směrnici, která měla vstoupit v platnost v srpnu. Jste tak pro rodinu a pokyny nebyly implementovány.

Směrnice o slaďování pracovního a soukromého života předpokládá zavedení nepřenosné rodičovské dovolené. Dnes máme v Polsku 20 týdnů mateřské dovolené a 32 týdnů rodičovské dovolené, což je v praxi 99 %. využívají ženy, ačkoli je zde svoboda volby. A Evropská unie zavádí zásadu, že pouze otec má 9 týdnů této dovolené. Máme návrh na prodloužení rodičovské dovolené o těchto 9 týdnů. Pokud bychom zavedli navrhované pravidlo EU beze změny, museli bychom matkám zkrátit dovolenou o 9 týdnů, a to nemůžeme dovolit.

Sejmu byl předložen projekt na založení Polského institutu rodiny a demografie. Potřebujeme skutečně takovou instituci, mít ministerstvo rodiny, zmocněnce pro populační politiku, centrální statistický úřad? K čemu je toto množení entit? Pro králičí rodiče a kamarády?

Potřebujeme instituci, která se specializuje na výzkum a navrhování politik vstřícných k rodinám. Je potřeba instituce, která zaručí kontinuitu politiky.

Myslíte si, že když se opozice dostane k moci, institut vytvořený poslancem Bartłomiejem Wróblewskim přežije?

To je otázka pro opozici a dokazuje to náš hrozný stav demokracie. Francie, která se pyšní dlouhodobou a konzistentní politikou, má Národní ústav pro demografii, který to dělá už desítky let. Je to jeden z nejlepších ústavů v Evropě a možná i na světě. A u nás, až se změní vláda, bude tato snaha marná. Jsme první formací, která bere demografii vážně. Bohužel je třeba se obávat, že v případě změny vlády budou tyto otázky na seznamu priorit daleko, pokud vůbec. V této oblasti je nutná seriózní, zodpovědná a dlouhodobá politika, jinak hrozí, že naplníme prognózy OSN a zanikneme.

Hubert Biskupski promluvil