Pouze od ledna do konce července letošního roku Německá strana oznámila záměr vyslat do Polska 3377 cizinců.

Jde o osoby, které k nám budou převedeny v rámci dvou řízení: tzv. readmise – 2 585 žádostí a 792 osob podléhajících dublinskému řízení.

Readmise je postup návratu do země původu státního příslušníka třetí země, který nelegálně pobýval v některé ze zemí EU. Evropská komise uzavírá zvláštní dvoustranné dohody s řadou třetích zemí, aby v rámci tohoto postupu ubytovala jejich státní příslušníky. Jak však sama EU zdůrazňuje, ne všechny třetí země tyto dohody dodržují.

Zbytek článku je pod videem

Dublinský postup se zase vztahuje na osoby, které podle mezinárodního práva žádají o právní ochranu, tedy azyl. Svou žádost mohou podat v první bezpečné zemi, jejíž hranici překročili, nikoli ve vybrané zemi EU.

Podle mluvčí centrály Pohraniční stráždo konce července letošního roku v obou postupech (readmise a Dublin) Německo nám již fyzicky vrátilo 495 cizinců. Jak jsme zjistili, jde především o občany Gruzie, Ruska (čečenského původu) a Iráku.

Ve stejném období, od ledna do konce července 2023, ostatní země EU (kromě Německa) podaly celkem 3 950 žádostí ohledně záměru vysílat cizince do Polska.

Ke konci července k nám tyto země již fyzicky převedly 804 cizinců – jako součást dvou výše popsaných postupů. Byli to především Čečenci, Ukrajinci a Gruzínci.

V polovině srpna předložil poslanec Marek Biernacki parlamentní dotaz ministrovi vnitra a správy, aby reagoval na německé zprávy. Naši sousedé bili na poplach kvůli náhlému přílivu nelegálních imigrantů procházejících Polskem a Českou republikou.

Německá data ukazují, že od ledna do konce července Německo-polskou hranici nelegálně překročilo 14 303 lidí, což je nárůst o 144 %. ve srovnání se stejným obdobím roku 2022.

Srovnání loňského a letošního dubna ukazuje nárůst až o 220 %. Informuje o tom německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

„Počet nepovolených přechodů na německo-české hranici se v tomto období (leden-červenec – pozn. red.) zvýšil téměř o 50 %, ze 4 782 na 7 102“, čteme v záchytce, ke které – jak jsme se dozvěděli z Biernackého parlamentní kanceláře – MP dosud neobdržela odpověď.

Zeptali jsme se pohraničníků a… Ministerstvo vnitra a administrativa, jaké náklady nese Polsko za sběr a přesídlení nám vrácených osob.

Odpověděli pouze pohraničníci. To prohlásila je těžké tyto částky odhadnout. Pohraničníci tvrdí, že ne všichni cizinci poslaní zpět do Polska se vracejí do své země původu.

Navíc neseme různé náklady související s návratem například Ukrajinců a dalších – Gruzínců, Iráčanů nebo Čečenců. V případě osob přepravovaných letecky do země jejich původu část nákladů na let hradí Frontex.

Náklady s tím spojené, mimo jiné, včetně komplexního lékařského vyšetření těchto lidí, jejich pozemní dopravy a údržby, však polská strana – jak tomu rozumíme – financuje z „různých fondů“.

Zeptali jsme se Frontexu, zda bude financovat návrat cizinců, kteří nám byli posláni zpět, a jaký na to má rozpočet.

„Je těžké říci, zda se Frontex bude podílet na těchto návratových operacích,“ odpověděl Frontex.

Jak bylo zdůrazněno, Frontex může poskytnout operativní a technickou podporu žádající zemi EU/Schengenu v různých fázích procesu návratu, od činností před návratem přes koordinaci a provádění návratových operací až po podporu po příjezdu.

Jak však již bylo uvedeno, pouze soudní nebo správní orgány členských států mohou rozhodnout, kdo může být vrácen (buď povinně, nebo dobrovolně).

Statistiky EU ukazují, že v roce 2022 bylo v celé Evropské unii podáno 340 000 žádostí. žádosti o zpětné převzetí cizinců. Většina pocházela z Německa a Itálie. To jsou země, které nejvíce zatěžují rozpočet agentury Frontex, letos bylo na postupy navracení přiděleno 100 milionů eur.

Podle doktorky Dominiky Pszczółkowské z Centra pro výzkum migrace na Varšavské univerzitě je Polsko první bezpečnou zemí v EU. Je třeba vzít v úvahu, že bude docházet k rostoucímu přílivu cizinců žádajících o azyl v Evropě.

Jak ale odborník upozorňuje, naznačují to země původu lidí, kteří k nám nejčastěji posílají mnoho z nich mohlo vstoupit do Německa nebo jiných zemí EU na základě dokumentů získaných v Polsku. Příkladem jsou pracovní víza, která neumožňují cizinci změnit zemi pobytu, ale pouze pracovat v Polsku.

Katarzyna Bartman, novinářka money.pl