Německo trvá na uvolnění pravidel EU pro státní podporu a na poskytnutí většího prostoru členským státům při dotování jejich průmyslu. Nárůst však utlumili odborníci a několik členských států, které se obávají, že Německo může získat konkurenční výhody.

EU se v současné době snaží najít odpověď na americký zákon o snižování inflace, který činí 500 miliard eur. Jde o to, že štědré dotace by mohly povzbudit evropský průmysl k migraci do Spojených států.

Německo chce především uvolnit pravidla EU pro státní podporu, která v současnosti zaručují spravedlivou soutěž mezi členskými státy v rámci Unie, aby konkurovalo Spojeným státům. Soubor pravidel „musí být naléhavě reformován a aktualizován“, říká v a strategický dokument poslanecký klub SPD minulý týden.

Takové rozhodnutí by však mohlo otevřít Pandořinu skříňku a vést k soutěži o grant mezi členskými státy. Několik členských států je proto znepokojeno.

„Zpružnění našich pravidel hospodářské soutěže a státní podpory není ve většině případů ani tím nejlepším, ani nejvýhodnějším způsobem, jak se vypořádat s novými výzvami,“ řekl mluvčí nizozemského ministerstva EURACTIV.

Místo toho by uvolnění pravidel dotací mohlo snadno vést k narušení hospodářské soutěže a růstu nebo ke „škodlivému dotačnímu závodu, který prospívá jen málokomu a škodí mnoha“, dodal mluvčí.

Podobné obavy zazněly také v České republice, kde se někteří politici obávají, že takový závod o dotace prospěje především větším členským státům.

„Pokud bude spirála ‚kdo dá nejvíc‘, Česká republika nevyhraje,“ varoval český europoslanec Luděk Niedermayer (EPP).

„Naším zájmem je zpřísnit pravidla pro státní podporu, ne je uvolňovat,“ dodal europoslanec z české vládní strany TOP 09.

Navzdory rostoucím obavám odborníků a menších členských států se zdá, že federální vláda tyto obavy řešila jen částečně.

Spolkové ministerstvo hospodářství se na dotaz EURACTIVu na reakci Německa na tyto obavy zdráhalo. Tváří v tvář kritice mluvčí spolkového ministerstva hospodářství uvedl, že není pro „úpravu“ a „výslovně ne pro upuštění od vnitřní kontroly hospodářské soutěže EU“. Uvolnění pravidel by navíc prospělo „EU jako celku“, uvedla mluvčí.

Ale i uvolnění by již mohlo mít zásadní dopad na Evropský hospodářský prostor. Protože Německo již poměrně často využívá možnosti dotací – tento trend by se v budoucnu mohl dále zhoršovat, pokud by se uvolnily.

Konkurenční výhoda Německa v dotacích

Německo již v reakci na koronavirovou pandemii a energetický šok vyvolaný válkou na Ukrajině utratilo výrazně více než jiné země EU.

„Už jsme byli svědky koronavirové krize a nyní ukrajinské krize, že země s hlubokou kapsou, které mají větší fiskální prostor, byly mnohem schopnější přijmout protiopatření, zachránit své společnosti a zmírnit vzniklý tlak,“ Pro EURACTIV to řekl Armin Steinbach, profesor práva a ekonomie EU na Ecole des Hautes Etudes Commerciales v Paříži.

„Pokud dále uvolníme pravidla státní podpory, v podstatě tuto nerovnováhu v Evropě zvýšíme,“ varuje.

Německé firmy jsou podle Evropské komise již nyní zdaleka největšími příjemci státní podpory.

Během války na Ukrajině Evropská komise v tzv Dočasný krizový rámec Členské státy mají více možností pomoci svým společnostem v boji proti rostoucím cenám energie.

V tomto rámci Německo oznámilo více než polovinu všech schválených státních podpor (53 %), následuje Francie (24 %) a Itálie (7 %). Na zbytek EU připadá pouze 16 % oznámené podpory, přestože představuje 45 % hospodářského výkonu EU.

„Ne všechny členské státy mají stejný fiskální prostor pro státní podporu. To je fakt. A riziko pro integritu Evropy,“ stojí v dopise, který v pátek zaslala místopředsedkyně Komise Margrethe Vestagerová národním ministrům a EURACTIV. mohl vidět.

Vestagerová v dopise navrhuje dočasné rozšíření pravidel státní podpory, které by členským státům poskytlo více možností, jak reagovat na zahraniční dotace. Ten by však měl být doprovázen „kolektivním evropským fondem“, který by měl být pravděpodobně financován společným dluhem EU. Cílem je vyrovnat nerovnosti mezi členskými státy.

Takový fond podporuje zejména Itálie a Francie.

Francie dosáhla dohody s Německem ve společné pozici pro zmírnění pravidel státní podpory posíleny, ale podmínky jsou nyní uloženy také v Paříži. Takový krok by měl smysl pouze v kontextu fondu na úrovni EU, řekl francouzský ministr pro Evropu Laurence Boone.

Jejím cílem je „zajistit, aby tyto prostředky nevybírala sama jedna země, což by mohl být případ, kdybychom státní pomoc jednoduše uvolnili“, řekla minulou středu (11. ledna) před komisí EU francouzského Národního shromáždění.

„Abychom toho dosáhli, budeme se zasazovat o evropský nástroj ke snížení roztříštěnosti a nabídnout všem evropským zemím stejné podmínky zjednodušení a financování,“ dodala.

Italská premiérka Giorgia Meloniová učinila podobné prohlášení během setkání s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou v Římě minulý týden.

Zdůraznila, že Itálie by přijala zmírnění pravidel státní podpory pouze v případě, že by ji doprovázel „Evropský fond suverenity“, jinak by Německo neúměrně těžilo z uvolnění pravidel státní podpory.

Spolková vláda se však zatím v zásadě rozhodla proti takové možnosti. Podle plánů spolkového ministerstva hospodářství to Handelsblatt byly zveřejněnyBerlín je k evropské reakci extrémně skeptický. Místo toho by dodatečné finanční prostředky měly být „především získávány na národní úrovni“, uvádí dokument.

Spolkový ministr financí Christian Lindner je obzvláště kritický k evropské reakci, která zahrnuje společný evropský dluh.

„S fondem suverenity může […] nový pokus o společné evropské půjčování by se neměl dělat,“ řekl Lindner na začátku prosince. „Bylo by to stejné řešení znovu a znovu hledat nové příležitosti.“

Dodatečné zpravodajství: Aneta Zachová; Davide Basso; Theo Bourgery-Gonse; Sofia Leeson; Federica Pascalová