Německá společnost pro východoevropská studia, Nadace Petra Kelly, Asociace Adalberta Stiftera a Centrum vzdělávání dospělých ve Weiden-Neustadt debatovaly na téma „Společně pro budoucnost? Česká republika rok po volbách a uprostřed předsednictví v Radě EU – bilance“ v Max-Reger-Halle ve Weidenu.

Pro akademickou diskusi o německo-českých vztazích v kontextu ukrajinské války a jejích ekonomických důsledků je na konci akce v Max-Reger-Halle ve Weidenu občas přímo dojemná.

Zejména proto, že se někteří hosté na pódiu pokoušejí o vysvětlení Zuzana Lizcová (Univerzita Karlova v Praze), Volker Weichsel (Recenze „Východní Evropa“), Jürgen Mistol (The Greens, MdL) a Moderátor Sebastian Lambertz (Německá společnost pro východoevropská studia) nesprávně chápána jako „bělení“.

Změna interkulturního místa

„Víte, že ceny energií a potravin jsou v Česku vyšší než u nás?“ ptá se podnikatel, který v Plzni platí více nájemného než ve Weidenu. Podobně se vyjádřil i český host, kterému se nelíbilo celé vedení: „Nesouhlasím s politikou Ukrajiny, která nám dává ničivé ceny energií.“ Nepřesvědčí ho ani náznak Zuzanny Lizcové, že za to může válečný štváč Putin: „Proč to NATO 30 let provokovalo?

To, že host opustí své místo, protože zjevně ne vždy dobře rozumí akustickým reakcím, působí na ostatní provokativně: „Posaďte se znovu! “ ptá se ho z několika stran. Začínají tak mezikulturní nedorozumění a často diskutované rozdělení společnosti?

Není žádné“THE Polsko a THE Češi“

Na druhou stranu příspěvek hostů o Umělec Juergen Huber, který se právě vrátil z exhibičního výletu do Gdaňsku – se spoustou optimismu v zavazadlech: „Neměl jsem pocit, že bychom si tady o něčem hezky povídali“, říká bývalý starosta Regensburgu (Zelení). „Nicméně mám pocit, že nejsme na konci THE Polsko popř THE Mluvit by měli Češi, ale volení úředníci, kteří hájí politiku.

Během své výstavy v Gdaňsku zjistil, že jeho polští přátelé byli politikou vlády PIS stejně pobouřeni jako on sám se špatnými úmysly. „Musíme více rozlišovat, kdo je skutečně cílem.“ Volker Weichsel částečně souhlasí, ale podtrhuje: „Máte pravdu, ale politika funguje na celostátní úrovni – strana byla znovu zvolena.“

Jaderná obnova na bavorských hranicích?

Přednášející se již dříve snažili objasnit nejdůležitější německo-evropské konfliktní oblasti v kontextu různých krizí. Počínaje reléovou technologií „ruského plynu“, která dělá pro Českou republiku tolik problémů jako pro Německo a která se od té doby ukázala jako potrubní sen. Od chvíle, kdy český premiér Petr Fiala na Fóru partnerských regionů na Hluboké u Budějovic nečekaně podepsal jihočeský jaderný pakt s hejtmanem Martinem Kubou, jsou Bavoři podráždění.

Volker Weichsel naopak nepřekvapuje: „Je to také společná soutěž mezi Paříží, Prahou a Berlínem o dotace na jadernou energii – čím větší trh, tím levnější technologie.“

Mistol: „Obnovitelné energie jsou na vzestupu“

Jürgen Mistol, koordinátor spolupráce mezi Zemským sněmem a Parlamentem ČR, přiznává: „Diskutovat s českými kolegy o alternativách jaderné energetiky není jednoduché. Větrné turbíny v Bärnau na bavorsko-českém pomezí prokázaly, že na některých místech jsou podmínky stejně dobré jako v Severním moři. Green Mistol se však nebojí: „Takový pakt je rychle podepsán.“

O oživení jaderné energetiky slýchá už desítky let. „Od Fukušimy byla ve Finsku uvedena do provozu pouze jedna jaderná elektrárna.“ V Japonsku je 33 z 54 reaktorů stále připojeno k síti – pouze 4 z nich jsou zapnuté. „Japonci se také chtějí zbavit jaderné energie. Poslanec za Regensburg si je jistý, že obnovitelná energie závod vyhraje: „Větrná energie je prostě nejlevnější, jaderná energie je nejdražší – i když nepočítáte likvidaci.“

Lizcová: „Větrné turbíny na hranici, aniž byste se na něco ptali“

Zuzanna Lizcová chce jen mírně nesouhlasit: v energetické politice naprosto souhlasí s Mistolem. Mezi oběma zeměmi je to ale už léta sporný problém. „Když na jaře ceny energií vzrostly, v některých novinách se psalo, že za to může energetická transformace Německa,“ snaží se vysvětlit špatný obraz obnovitelných zdrojů v Česku. Je čas na vtipné citoslovce Volkera Weichsela: „Když měl Steinmeier před rokem v Zemanovi dobrou náladu, nakonec řekl: ‚Pokud budou problémy s obnovitelnými zdroji energie, rádi vám poskytneme jadernou energii za rozumnou cenu. cena.

Co se týče komunikace, dodává Lizcová, není to na jednu ani na druhou stranu ideální: „Pokud se Bavorsko rozhořčuje nad projekty jaderných elektráren v pohraničí, Češi říkají opak. hranici, aniž bychom se vzájemně konzultovali.“ Ten příklad jistě vyvolal určité pobavení. „Já vím,“ přiznala Lizcová otevřeně, „není to srovnatelné.“

Lizcová: „Ukrajinci bojují i ​​za Čechy »

Pokud jde o odhodlání podporovat Ukrajinu, Zuzanna Lizcová popisuje jemný rozdíl mezi německým a českým postojem: „V Německu říkají, že Ukrajinci bojují za naše hodnoty, v Česku bojují za nás – to je rozdíl.“ „Putin řekl, že chce posunout NATO zpět na hranice z roku 1999 – což znamená, že nás považuje za součást svého impéria.“

Zelený poslanec Mistol vzpomíná na českou zkušenost z konce Pražského jara v roce 1968: „Přemýšlel jste o tom, když jste viděl ruské tanky. Ale ani v Německu nepanovala shoda na podpoře Ukrajiny. „Od okupace Krymu se my Zelení snažíme nakreslit červené čáry a snížit závislosti.“ Ohledně dodávek zbraní se kloní k české linii: „I když ty peníze raději utratím za něco jiného“, přimlouvá se za evropskou obrannou politiku, která se v Evropě východu a středního východu setkává s nejednotnými názory.

Visla: „Neuvěřitelný hněv proti Německu“

„V Česku byl Scholzův projev o obratu schválen, v Polsku ne,“ říká Lizcová. Jakýkoli pokus stát se méně závislým na ochranném štítu Spojených států je tam interpretován jako německá a francouzská hegemonická politika. I Volker Weichsel tu vidí Němce a Čechy docela blízko: „V Polsku a pobaltských státech je neuvěřitelná zloba vůči Německu – na druhou stranu rozdíly s Českem jsou poměrně malé.“ Různé německé iniciativy k výměně prstenů zatím spolupracovaly pouze s Českou republikou: „Poláci mají pocit, že nás Němci okrádají.“

Pokračující ochota Čechů přijímat ukrajinské uprchlíky s otevřenou náručí by neměla být interpretována jako obrat v uprchlické politice. „Jsou to úplně jiný typ imigrantů,“ popisuje Lizcová vnímání svých krajanů. Svou roli sehrála „kulturní blízkost, podobný jazyk“. Velké sympatie panují k Ukrajincům, kteří také bojují za českou svobodu a kteří v zemi léta žili jako stavební dělníci a uklízeči. „Svou roli může hrát i to, že jsou to ženy a děti a v roce 2015 hlavně mladí muži.“

Havlova výzva: „Evropa jako úkol“

To nejlepší si necháváme na konec: „Právě prožíváme velký okamžik v české evropské politice,“ řekla šťastně Lizcová. Důvodem je ruská útočná válka a pocit, že musíme držet spolu. To poněkud vytlačilo rozšířenou, ale nereálnou představu, že by se dalo hrát roli neutrálního středoevropského Švýcarska. Česká vláda si jako motto svého předsednictví v Radě zvolila heslo „Evropa jako úkol“ – odkaz na projev Václava Havla v roce 1996 při předávání mezinárodní ceny Karla Velikého v Cáchách.

Praha tím nechce pouze vybízet k „přemýšlení o Evropě a přehodnocení dosavadních přístupů a předpokladů“. Vláda Havlovu snahu vnímá jako výzvu k převzetí větší odpovědnosti tváří v tvář globálním ekologickým, sociálním a ekonomickým výzvám. Volker Weichsel vkládá některé nepohodlí Východoevropanů se složitými evropskými procesy na rodinnou fotografii: „Matka v Bruselu má deset dcer, jsou různého věku, mají různé zájmy – a když pak matka rozhoduje za všechny, je velká nespokojenost. “