„Rusko nesmí ohrožovat Evropu a Ukrajina musí být suverénní a územně integrální“

Řekli to premiéři visegrádské skupiny po jednání v Košicích. Na prvním summitu V4 od března šéfové vlád Polska, České republiky, Maďarska a Slovenska zdůraznili, že jejich postoje k zásadním otázkám jsou konzistentní. premiér Mateusz Morawiecki hovořil o „společném jmenovateli“ Visegrádské skupiny ve své vizi ruské agrese proti Ukrajině.

český premiér Petr Fiala řekl, že první setkání ministrů bylo příležitostí otevřeně hovořit o odlišných postojích a „některých nedorozuměních“: „Nebudu skrývat, že jsou věci, na kterých se neshodneme. Je však spousta věcí, na které se díváme stejným způsobem a na kterém můžeme pracovat společně.“

Rozdíly mezi zeměmi Visegrádu se týkají způsobu vyplácení finanční pomoci EU Ukrajině. Bruselský návrh má na tento účel v příštím roce vyčlenit 18 miliard eur. Maďarsko říká, že ačkoli chce Ukrajině finančně pomoci, nebude akceptovat jiný úvěrový mechanismus v rámci EU.

Premiér Mateusz Morawiecki oznámil, že maďarský parlament brzy ratifikuje svůj souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO.

Maďarsko bylo – kromě Turecka – zatím poslední zemí, která neratifikovala členství Švédska a Finska v NATO. „Suverénní státy musí chránit své vnější hranice,“ řekl Mateusz Morawiecki o útocích kremelského režimu a Běloruska.

Evropský parlament uznal Rusko jako „státního sponzora terorismu“

Poslanci přijali usnesení na toto téma velkou většinou. Byl výsledkem dohody mezi mnoha různými politickými skupinami – od konzervativců a rolníků po liberály a sociální demokraty.

Poslanci v rezoluci uvádějí rozsáhlé důkazy o teroristickém chování Ruska – od politických vražd členů opozice po invaze do suverénních států a zabíjení civilistů v Sýrii, Gruzii a na Ukrajině. Poslanci také požadují, aby Rusko zastavilo nepřátelské akce, zejména útoky na sídliště a civilní infrastrukturu.
Pracovala na dokumentu Konzervativní europoslanec Anna Fotyga. Podle ní jde o důležitý krok k tomu, aby se ve vztazích mezi EU a Ruskem nevrátilo k agendě.

Rezoluce má v současnosti především politický význam – v EU zatím neexistuje oficiální mechanismus, který by danou zemi uznal za „státního sponzora terorismu“. Evropský parlament však vyzývá členské státy EU, aby takové zákonné opatření zavedly a systematicky shromažďovaly informace o ruských zločinech.

Podle Andrzej Halicki, europoslanec za lidovou stranu další kroky by měla učinit Evropská rada co nejdříve.

Poslanci také přijali usnesení, že Evropská unie by neměla uznávat pasy vydané Ruskem na okupovaných územích. Dokument čeká na schválení Evropskou radou.

Evropský parlament tento týden rovněž odsoudil pronásledování demokratické opozice v Bělorusku. Ve zveřejněném usnesení se europoslanci také zastali diskriminované polské menšiny a vyjádřili uznání za kroky, které podniklo mimo jiné Polsko.

Volodymyr Zelensky důrazně na přítomnost Ruska v OBSE

Během podzimního zasedání Parlamentního shromáždění OBSE, které se konalo v Sejmu a Senátu, diskutovali poslanci mimo jiné o ekonomických a ekologických důsledcích války na Ukrajině a ochraně základních práv a svobod během ozbrojených konfliktů a humanitárních krizí.

Během schůzky vzdáleně připojen k Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyjkterý vyzval Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě k plnění svého poslání. Říká také, že různé mezinárodní instituce hledají způsoby, jak zastavit ruský teror, aby Rusko co nejvíce izolovaly, a také jak najít východisko z krizí, které tato země způsobila: „Proč ale neexistuje OBSE mezi nimi? ? Proč Rusko, teroristický stát, i po devíti měsících nepřetržitých zločinů, stále zůstává jedním z členů OBSE?

Do Varšavy na Parlamentní shromáždění OBSE přijelo asi 200 delegátů z 52 zemí. Zástupci Ruska a Běloruska se neúčastní, protože jim Polsko odmítlo udělit víza.

Ministr zahraničí Zbigniew Rau, který v současnosti předsedá OBSE, na zasedání řekl, že budoucnost organizace „bude úspěšná pouze tehdy, budou-li všechny členské státy respektovat hodnoty, na kterých jsme se dohodli“. Dodal, že „jedna věc se zdá být naprosto jistá: v historii OBSE nedošlo k tak zásadní krizi, jako je současná válka na Ukrajině, kterou rozpoutala Ruská federace: „Tato válka je existenční hrozbou pro Ukrajinu jako OBSE uvažuje o své vlastní roli v 21. století. Mezinárodní společenství je plně jednotné v obraně základních principů mezinárodního práva.“

Na začátek prosince je plánován summit OBSE v Lodži, kterého se zúčastní ministři zahraničí přidružených států včetně Ruska. Polsko to však odmítlo Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí povolení ke vstupu do země.

Katarzyna Semaan vás zve do časopisu Mija Tydzień.