Po ošetřeních v estetické medicíně je stále více chyb a úrazů, např. žena, která ztratila zrak po podání kyseliny do nosu kyselina hyaluronová. Chyby jsou stále více, protože stále více lidí používá tyto léčby. Provozní pravidla tohoto trhu navíc stále nejsou jasně regulována.

Nedávno Asociace dermatologů v estetické medicíně zveřejnil příklad oběti kosmetická chirurgie. Žena podstoupila rhinoplastiku injekcí kyseliny hyaluronové. Dva dny po zákroku se pacientka vrátila do kosmetického salonu s příznaky slepoty na jedno oko. Žena začala zvracet a kvůli zhoršujícímu se stavu byla přivolána záchranka. V nemocnici se ukázalo, že pacient má i příznaky naznačující mozkovou mrtvici. Situace nastala v kosmetickém salonu.

Slepota na jedno oko

Sdružení dermatologové tvrdí, že k této chybě došlo proto, že zákrok provedla neoprávněná osoba.

– Po incidentu šel pacient k doktorce Ewě Kaniowské, která pracuje v Asociaci – říká Joanna Nalborska z Asociace dermatologů v estetické medicíně. Zástupci organizace také upozorňují, že pacient je momentálně doma a trpí slepotou na jedno oko. Lékaři upozorňují, že žena se stala obětí omylu. Zároveň přiznávají, že se to může stát i jim. Jde jen o to, že jako studenti anatomie jsou lépe připraveni provádět tento typ procedury.

Kosmetologové zase tato tvrzení vyvracejí.

– Každá komplikace, která se objeví, musí být pečlivě analyzována. Ani zde stále nemáme přesné údaje. Kdo a za jakých podmínek zákrok provedl, nevíme. Nevíme, zda zákrok prováděl někdo vyškolený v této oblasti, pokud by šlo o osobu bez odborné kvalifikace v estetice. Lékaři v médiích pravidelně používají slova kosmetička / kosmetička záměrně zaměnitelně, čímž veřejnost klamou. Jsou to úplně jiné profese. Další neznámou v citovaném případě je pohlaví přípravek, který byl podán, a související specifické vlastnosti přisuzované tomuto konkrétnímu produktu. Prezentace selektivního obsahu tímto způsobem vytváří další vyjednávací žetony v činnostech, které již dlouho provádějí dermatologové, kteří se snaží odstranění kosmetologů z trhu – říká Justyna Gorlicka-Kruk, prezidentka národního sdružení Místnosti kosmetologů.

Na to poukazuje na příkladu například dobře propagovaných komplikací aquafillingu (zvětšení prsou u zubaře) – a to závažných – které se lékařům často stávají.

– Jsou to také lékaři, kteří zaznamenali komplikace v podobě slepoty. Důležité jsou však záměry regulačních změn v zákoně. Kosmetologové se starají vytvořit právní předpisy, které zvýší bezpečnost klientů využívajících estetické služby. Na druhé straně jsou návrhy právních předpisů lékařů diktovány touhou převzít trh s estetikou v Polsku – domnívá se Gorlicka-Kruk.

Nedávno dermatologové, včetně National Dermatology Consultant, jmenovali tým, jehož úkolem je vypracovat výukový program pro první a druhý stupeň studia kosmetologie.

– Nutno podotknout, že složení personálu tvoří lidé, kteří mají své soukromé společnosti úzce propojené s trhem estetiky. Dokument, který mají vypracovat dermatologové, musí být předložen ministerstvu zdravotnictví, vysvětluje Justyna Gorlická-Kruk.

Kosmetička není lékařské povolání

Problém je jen v tom, že ministr zdravotnictví se tím nechce zabývat školení kosmetičekprotože toto povolání není považováno za lékařské povolání, i když, jak sami kosmetologové upozorňují, mají více vysokoškolských dermatologických kurzů než zubní lékaři. Poslední jmenovaní jsou v poslední době také ochotni poskytovat služby v oblasti estetické medicíny.

Mezi lékaři a dermatology se léta vedou diskuse o tom, kdo má právo provádět ošetření estetickou medicínou. A využívá je stále více pacientů a zákazníků, ale také mužů.

Lékaři se domnívají, že léčba spojená s propíchnutím integumentů těla jako je mezoterapie, plazma bohatá na krevní destičky, botox nebo injekce kyseliny hyaluronové by neměli provádět kosmetologové a kosmetičky, protože nejsou připraveny prorážet tělesné obaly. Navíc – jak tvrdí lékaři – jde o zdravotní službu, kterou může poskytovat pouze lékař. Na druhou stranu kosmetologové tyto argumenty vyvracejí a tvrdí, že se dermatologii učí ve dvoustupňových studiích.

Právě kvůli tomu všemu neexistují jednoznačná ustanovení upravující principy fungování trhu estetické medicíny.

Ve skutečnosti neexistuje a specializace pro lékaře v oboru estetická medicína. Lékaři, kteří mají zájem, mohou absolvovat pouze roční kurz, například na Lékařské univerzitě ve Varšavě.

Co říká Nejvyšší soud?

Nedávno přidal do lékařské a kosmetické zahrady kamínek Krátký Nejvyšší. Nejvyšší soud ve své databázi judikatury zveřejnil rozhodnutí ze dne 26. května 2021 (číslo jednací IK 23/21). Jde o rozhodnutí, kterým se zamítá odvolání proti rozsudku Nejvyšší lékařský soud. Kasační stížnost podal obhájce-stomatolog sankcionovaný lékařským soudem za překročení odborné kvalifikace v podobě zákroku (s následkem komplikace) zvětšení prsou Aquafillingem.

Lékařův právník to popřel lékařskou povahu léčby v oblasti estetické medicíny snížit povahu vztahu ke stravě: poskytovatel zákaznických služeb. Advokát zubaře se domníval, že lékařský soud není k rozhodnutí tohoto případu příslušný, protože zvětšení prsou není zdravotnická služba, a tudíž není oblastí, kde by mohlo dojít k nekalým praktikám., protože se jedná o jinou službu než službu údržby, záchrany, obnovení nebo zlepšení zdraví nebo jakýkoli jiný lékařský zásah vyplývající z procesu hojení.

Zlepšený vzhled je lékařským přínosem

Nejvyšší soud připustil, že s postupem skutečně nemá nic společného zachránit život a zdraví. Porota přesto nesouhlasila s tvrzením, že jen proto může být tomuto postupu odepřen status zdravotní prospěšnosti.

SN to uvedl zdravotní služby zahrnují také lékařské činnosti, které nesměřují k zachování, záchraně, obnovení nebo zlepšení zdraví.

Podle soudců Zásadní otázkou proto bylo posouzení, zda na základě příslušných ustanovení byla oprávněna uznat tento úkon jako „jiný lékařský úkon“ (lékařský úkon), vyplývající ze samostatných ustanovení upravujících zásady jeho provedení.

Nejvyšší lékařský soud, ztotožněný se závěry soudu prvního stupně v tomto směru, vycházel z toho, že žalovaným se jednalo o provedení lékařského zákroku, chirurgicky invazivního, neboť se jednalo o pronikání do nitra těla jinak než přirozenými prostředky nebo trvalými otvory..

– Účinek tohoto ustanovení tedy přesahuje specifický případ operace augmentace prsou, neboť zakládá nejen odpovědnost spojenou s nadměrnými pravomocemi lékaře zasahovat do oblasti těla mimo jeho pravomoc, ale také kritéria přijatá Nejvyšší soud se podle něj vztahuje na drtivou většinu, ne-li na všechny, ošetření estetickou medicínou Andrzej Cisło, viceprezident Nejvyšší lékařské rady.

V oblasti estetické medicíny se zase může vyskytovat stále více chyb, protože tyto léčby využívá stále více lidí. Stručně řečeno, čím více léčby existuje, tím větší je statistické riziko komplikací.