Jak informovala NBP, v květnu meziroční inflace:

• po vyloučení regulovaných cen (podléhá státní kontrole) byla 14,0 % ve srovnání s 12,2 %. o měsíc dříve;
• po vyloučení nejvíce kolísavých cen byla 10,4 % ve srovnání s 9,3 %. o měsíc dříve;
• bez cen potravin a energií bylo 8,5 % oproti 7,7 %. o měsíc dříve.

Tato poslední hodnota by nás měla zajímat více, protože jde o jádrovou inflaci, která je mnohem lepší než spotřebitelská inflace (CPI) ukazuje domácí tlak na růst cen (např. prostřednictvím zvýšených obchodních nákladů, zvýšení platů, vládních opatření atd.). V dubnu činila 7,7 %, zatímco celková inflace vzrostla na 12,4 %. V květnu byl CPI již 13,9 %.

– každý další nárůst inflace CPI musí pocházet stále méně ze základní inflace. Jinými slovy, vedlejší účinky se musí snížit – vysvětlil.

Opak je však pravdou, to znamená, že silná poptávka, rostoucí náklady a napjatý trh práce umožňují dodavatelům přenášet stále vyšší účty na spotřebitele, tedy na nás všechny. Znamená to, že inflace v Polsku tak rychle nezpomalí a úrokové sazby budou muset být ještě vyšší, což se dotkne lidí, kteří mají půjčky.

Na tento problém poukazují i ​​ekonomové z Bank of America (BofA). Ve své nejnovější poznámce píší, že kombinace silného růstu a uvolněné politiky znamená, že s největší pravděpodobností uvidíme delší období přestřelování inflace v regionu CEE, zejména v Polsku.

(V regionu – pozn. red.) neexistuje žádný širší plán fiskální konsolidace, s výjimkou Maďarska, a reakce měnové politiky se opožďuje, protože centrální bankéři se zdráhají další agresivní zvyšování. Vládní řešení na podporu dlužníků navíc oslabují přenos měnové politiky v Maďarsku a Polsku. V konečném důsledku budou muset akomodativní centrální banky reagovat na tržní tlaky, takže sazby by mohly vzrůst až na 7,5–8 %. v České republice až 9–10 % v Polsku, Rumunsku a Maďarsku,“ uvádí zpráva.

Česká republika si podle BofA může dovolit „o něco nižší“ nominální i reálné úrokové sazby díky větší kapacitě měnových intervencí, otevřenějšímu transmisnímu kanálu a relativně konzervativnější fiskální politice.

Inflace v Polsku v roce 2023 bude podle BofA v průměru za rok blízko dvouciferným úrovním, kvůli vyhlídkám na přehřátí ekonomiky regionu a parlamentním volbám v roce 2023.

Guvernér NBP Adam Glapiński v červnu uvedl, že NBP bude pokračovat ve zvyšování sazeb, dokud inflace nedosáhne místního maxima, což by mohlo nastat v létě, a vrchol bude odložen na podzim, což znamená pokračování cyklu zpřísňování politik. Glapiński nevyloučil, kromě změny okolností a nových nečekaných otřesů, první snížení úrokových sazeb ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023, za což ho kritizovala většina odborníků (více informací ZDE).

Na závěr si řekněme něco o dnešních údajích o inflaci, které zveřejnil Eurostat. Vlastně Polsko mělo šestou nejvyšší míru inflace – 12,8 %. (podle metodiky EU) v květnu ve srovnání s květnem loňského roku mezi zeměmi Evropské unie. Estonsko se umístilo na prvním místě s nárůstem cen o 20,1 %. Následuje Lotyšsko (18,5 %), následuje Litva (16,8 %), Česká republika (15,2 %) a Bulharsko (13,4 %).

Index HICP je harmonizovaný index spotřebitelských cen počítaný podle jednotné metodiky Statistického úřadu Evropské unie. V souladu s inflačním kritériem obsaženým v Maastrichtské smlouvě představuje HICP základ pro hodnocení cenové stabilizace.

Údaje za HICP pocházejí z výdajů domácností a národních účtů a za CPI pouze z výdajů domácností.