• Německá vláda plánuje posílit kontroly na hranicích s Polskem a Českou republikou.
• V Německu přibývá nelegálních imigrantů z Polska a České republiky.
• Opoziční strany a některé spolkové země volají po zavedení stálých hraničních kontrol.
• Migrační krize zvyšuje podporu protestní straně AfD.
• Všechny velké německé strany, s výjimkou Strany zelených, mění svůj názor na imigranty.

Během debaty o imigraci oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová další opatření pro boj proti pašování na hranicích s Českou republikou a Polskem. „Abychom zastavili pašeráky, v současné době připravujeme dodatečné kontroly na našich hranicích s Polskem a Českou republikou,“ řekl Faeser (SPD) deníku Funke Mediengruppe. „Velmi úzce kombinujeme naše dodatečná opatření s již značně zesílenými kontrolami v celé pohraniční oblasti.“

Řekla, že je v neustálém kontaktu se svými protějšky v Polsku a České republice, aby „podnikla dobře koordinovanou akci“. „Mým cílem je vyvinout maximální vyšetřovací tlak na pašeráky a chránit lidi, kteří nelegálně překračují hranice v život ohrožujících podmínkách, často bez vody a téměř bez kyslíku,“ řekl Faeser.

Česká republika deklarovala, že je připravena společně s Německem zakročit proti nelegální imigraci. Ministr vnitra Vít Rakusan po jednání s Faeserem řekl, že se s ní dohodl na uplatňování takzvaného švýcarského modelu: „Němečtí policisté musí mít právo monitorovat migrační situaci ve spolupráci s českými policisty na české straně hranice. „

Německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky do konce srpna zaregistroval více než 204 000 prvotních žádostí o azyl, což představuje nárůst o 77 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Navíc je potřeba ubytovat a postarat se o více než milion válečných uprchlíků z Ukrajiny.

Německá vláda zpřísňuje svou rétoriku ohledně imigrace. To odráží sociální stav mysli našeho západního souseda. Tento problém odráží rostoucí podpora AfD, jejímž hlavním požadavkem je radikálně omezit imigraci. Vládní koalice však není jednotná. Zatímco sociální demokraté SPD (v čele s kancléřem Olafem Scholzem) a liberálové z FDP neměli s ověřením svého současného proimigračního postoje větší problémy, Zelení mají jiný názor.

Státní vlády jsou na bodu zlomu. Berlínská vláda přesunula náklady na vítání imigrantů na místní samosprávy. Spolková a zemská vláda se stále neshodnou na tom, jak se podělit o náklady na vítání uprchlíků v Německu. V závěru videokonference pracovní skupiny účastníci naznačili, že stále nepanuje shoda na výši budoucího příspěvku ze strany centrální vlády.

Otázka, kolik peněz Konfederace vydá například na bydlení, je kvůli rostoucímu počtu uprchlíků už měsíce kontroverzním tématem a očekává se, že bude i tématem federálního summitu v listopadu. V polovině května spolková vláda slíbila státům další miliardu eur na letošní rok. Cílem je pomoci jim snížit zátěž obcí a financovat digitalizaci kanceláří cizinců.

Kancléř Olaf Scholz se neomezuje jen na tvrdé řeči. Během debaty o imigraci a hraničních kontrolách se šéf německé vlády vyslovil pro posílení kontrol nelegální imigrace a představil perspektivu možných dodatečných opatření. Na shromáždění SPD v Norimberku řekl, že do Evropy a Německa přijíždí mnoho lidí a jejich počet se „výrazně zvýšil“. Německo podporuje právo na azyl, zdůraznila kancléřka, ale ti, kteří přijedou a nemohou uplatnit ochranné důvody nebo se dopustili zločinu, musí být deportováni.

Zatímco v srpnu spolková policie převezla do braniborského přijímacího střediska průměrně 35 nelegálních přistěhovalců denně, tento měsíc se počet zvýšil již na 57 denně, uvedl ministr vnitra z Braniborska Michael Stübgen. „Zavedení pevných hraničních kontrol je proto naléhavější než kdy jindy a spolkový ministr vnitra má v tomto ohledu mou podporu.

Federální vláda se však nerozhodla zavést trvalé hraniční kontroly. Policejní kontroly na hranicích s Polskem a Českou republikou budou posíleny. Jedná se o dodatečné flexibilní policejní síly v příhraničním regionu.

Oslabí migrační krize schengenský prostor? Evropská unie nemá vhodné postupy, které by účinně zastavily příliv imigrantů z Afriky a Blízkého východu. Evropany stále více dráždí postoj bruselských elit a tlačí na národní vlády, aby jednaly. Bez ohledu na to, jakým směrem se německá migrační politika ubírá, faktem je, že došlo k rozhodujícímu posunu v rétorice a veřejném mínění ohledně masového přijímání imigrantů. (ISW, Stefan Kasprzyk) foto: pixaby