• Mírová mise NATO na Ukrajině, posílení východního křídla NATO a oficiální odvolání aktu NATO-Rusko z roku 1997 – to jsou hlavní požadavky, se kterými prezident Duda míří do Bruselu
• Mírová mise zatím mezi ostatními spojenci velké nadšení nevzbudila. Předpokládá se, že takové zapojení by mohlo vést k eskalaci konfliktu s Ruskem
• Zpevnění východního křídla je již jisté. Předpokládají se různé scénáře: od trvalé rotace po trvalé umístění sil Aliance
• Zpečetění odvolání aktu NATO-Rusko by bylo pro prezidentský tábor významným úspěchem. Nebude to jednoduché, protože i přes současnou mezinárodní situaci někteří spojenci (např. Francie nebo Turecko) tvrdí, že kanály dialogu s Moskvou se uzavírat nesmí.
• Informace o obraně Ukrajiny můžete nepřetržitě sledovat v naší ŽIVÉ REPORTÁŽI
• Další důležité informace naleznete na domovské stránce Onetu. Pokud si nechcete nechat ujít žádné důležité novinky – přihlaste se k odběru našeho newsletteru

Kdo podpoří mírovou misi?

Polsko předloží Bruselu formální návrh na vyslání mírové mise na Ukrajinu. Tuto myšlenku předložil Jarosław Kaczyński po minulotýdenní schůzce v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, které se zúčastnil také premiér Mateusz Morawiecki, český premiér Petr Fiala a slovinský premiér Janez Jansza. Prezident PiS tehdy prohlásil, že mírová a humanitární mise NATO (nebo jiné organizace) „by se dokázala bránit“ byla nezbytná.

V reakci na to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že NATO neplánuje vyslat na Ukrajinu vojáky. Západ se obává, že nasazení sil NATO na Ukrajině povede k eskalaci konfliktu a přímé konfrontaci s Ruskem. Pouze Dánsko reagovalo na návrh polských úřadů kladně a zdůraznilo, že má „desetiletí zkušeností“ s mírovými misemi.

Zbytek textu pod videem:

Posílení východního křídla NATO

NATO naopak počítá s dlouhodobou přítomností ozbrojených sil na území členských států na východním křídle. Je zvažováno několik scénářů, včetně trvalého parkování nebo trvalého střídání. Víme to z virtuálního setkání v Atlantic Council, think tanku, který hostil americkou velvyslankyni při NATO Julianne Smithovou.

Otazníků ohledně strategických změn NATO je mnoho, odpovědí zatím méně, i když Stoltenberg oznamuje, že prvním krokem k posílení východního křídla bude nasazení čtyř bojových jednotek: v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Pokud se tak stane, bude ve východní části Aliance, od pobaltských států až po Černé moře, osm praporů NATO.

Další rozhodnutí Aliance mohou záviset na tom, kolik vojáků se Kreml rozhodne ponechat v Bělorusku nebo na válečném stavu na Ukrajině. Mezi členskými státy Bukurešťské devítky (Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Česká republika, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko), jejímž hlavním cílem je prohloubení vojenské spolupráce, se stále častěji hovoří o potřebě změnit povahu Aliance. přítomnost vojsk na východním křídle.

To je také jeden z hlavních postulátů Polska na mimořádném summitu NATO v Bruselu. Prezident Andrzej Duda zdůrazňuje potřebu změny strategické koncepce Aliance s ohledem na ruskou válku na Ukrajině využívající území Běloruska.

Země střední a východní Evropy řeknou nahlas a jasně, že ruská agrese zcela mění architekturu bezpečnosti v naší části kontinentu. Podle názoru prezidenta Polska by to mělo být doprovázeno reakcí NATO v podobě „permanentní předsunuté obranné přítomnosti“, tedy zvýšené přítomnosti ve všech ohledech. Znamenalo by to nejen zvýšení počtu vojáků, ale také změny v oblasti obranné infrastruktury.

Akt NATO-Rusko je fikce

Zákon, který byl podepsán na summitu NATO v Paříži v roce 1997, byl založen na zásadě, že se obě strany nepovažují za protivníky. Cílem bylo pěstovat mír v euroatlantickém prostoru. Obě strany se také zavázaly k výměně informací, předcházení konfliktům a provádění společných operací. Hlavní platformou pro konzultace měla být vytvořená Rada NATO-Rusko.

Ale především tato politická dohoda – nejedná se o právně závaznou smlouvu – zavazovala NATO, aby nerozmisťovalo významné stálé dodatečné jednotky na území bývalých zemí Varšavské smlouvy, tedy Poláků.

Rusko obviňuje Alianci z porušování dohod, o čemž svědčí posílení východního křídla NATO. Problém je v tom, že se dnes nacházíme ve zcela jiné bezpečnostní situaci, neboť čin zasáhl svět před více než dvěma desetiletími. Omezení rozmístění sil NATO ve střední a východní Evropě jsou dobře známá, protože je Kreml často opakoval, kdykoli spojenecké země zvedly hlas, že Moskva dohodu porušuje. A v posledních letech je často porušovala.

Kybernetický útok v Estonsku v roce 2007, invaze do Gruzie o rok později, anexe Krymu a vytvoření samozvaných „lidových republik“ na Donbasu s podporou Ruska v roce 2014, výbuch muničního skladu v ČR téhož roku, incident v Kerčském průlivu v roce 2018., pokus o otravu rodiny Skripali také v roce 2018 – příkladů je mnoho.

Ruská válka na Ukrajině začala 24. února tohoto roku. a útoky na civilisty narušují rovnováhu hořkosti v sídle NATO. Zákon NATO-Rusko z roku 1997 se stává bezcenným cárem papíru. Kreml porušil své slovo nerozmístit své síly v Evropě a výše uvedené události jsou toho důkazem.

Andrzej Duda poukazuje na to, že po akcích ruských aktů z roku 1997 není v platnosti a očekává, že členové Aliance „zruší fiktivní dokument vinou Ruska“. Pokud by prezident uspěl při formálním odvolání aktu NATO-Rusko, byl by to úspěch pro něj a jeho tábor. Z NATO by bylo odstraněno břemeno závazků. Navzdory současné mezinárodní situaci někteří spojenci (jako Francie nebo Turecko) tvrdí, že kanály dialogu s Moskvou by se neměly uzavírat. V této otázce bude jistě obtížné dosáhnout konsensu.

(KT)