Naštvaní Němci obvinili Ukrajinu z diplomatického pobouření, když odmítla přijmout svého prezidenta několik dní poté, co britský premiér Boris Johnson navštívil Kyjev.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier doufal, že ve středu odcestuje na Ukrajinu se svými polskými a pobaltskými protějšky.

Ale v úterý řekl, že jeho přítomnost „zřejmě… nebyla v Kyjevě žádoucí“.

Německý kancléř Olaf Schulz ve středu kritizoval jeho pohrdání prezidentem své země a obhajoval rekord Berlína v dodávkách zbraní do Kyjeva uprostřed napětí, které vypuklo v kritickém okamžiku německé vojenské politiky.

Mezitím polský, litevský, lotyšský a estonský prezident odcestovali vlakem do Kyjeva, aby se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Fotografie zachycovaly pět mužů, kteří se ve středu večer shromáždili v hlavním městě.

Německý list Bild citoval neidentifikovaného ukrajinského diplomata, který řekl, že Steinmeier není v tuto chvíli vítán, s odkazem na jeho úzké vazby na Rusko v minulosti.

Ukrajinský velvyslanec v Německu později prohlásil, že vláda Schulze, který na rozdíl od Steinmeiera určuje vládní politiku, ráda přivítá. Ale Steinmeierovo pohrdání může věci ztížit.

„Prezident by rád jel na Ukrajinu,“ řekl Schulz Inforadiu rbb24 s tím, že Steinmeier je hlavou německého státu a byl nedávno znovu zvolen se širokou podporou. „Takže bylo hezké ho mít.“

„Každopádně je docela nudné to zdvořile popisovat,“ dodal Schultz s tím, že Steinmeier byl velmi kritický k válce v Rusku a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby stáhl své síly z Ukrajiny.

Ztráta přichází uprostřed debaty ve vládnoucí Schulzově koalici o tom, zda by Německo mělo povolit dodávky těžkých zbraní, jako jsou tanky, na Ukrajinu, když se země připravuje čelit masivní ruské ofenzívě na východě.

Po ruské invazi Německo porušilo tradici dodávek zbraní na Ukrajinu, ale bylo kritizováno Kyjevem za jeho neochotu a vnímanou pomalost v dodávkách materiálů.

Prezidentův ukrajinský poradce Oleksiy Aristovich německé televizi ARD řekl, že nezná důvody rozhodnutí odmítnout Steinmeierovu návštěvu, ale zároveň naznačil, že Kyjev by Schulze rád viděl, aby bylo možné přijmout „rozhodovací praktiky“. v takových věcech. jako zbraň.

Aristovich řekl, že osud strategického přístavu Mariupol a civilního obyvatelstva na východní Ukrajině „závisí na tom, jaké německé zbraně seženeme“, ale nebylo nám to slíbeno.

Čas se krátí, řekl Aristovich, protože „každou minutu nepřijede tank… naše děti umírají, znásilňují a zabíjejí.“

Wolfgang Kubicki, prominentní zákonodárce jedné ze tří německých vládnoucích stran, řekl, že nepovažuje Zelenského za „dobrou radu“ odmítnout Steinmeierovu návštěvu.

„Nedovedu si představit, že by kancléř… odjel do země, která naši hlavu státu popisuje jako persona non grata,“ řekl německé tiskové agentuře DPA. Další zákonodárce vládnoucí strany, Jürgen Tritten, řekl zpravodajské skupině NSDAP, že tento krok byl „velkým propagandistickým úspěchem Vladimira Putina“.

Steinmeier, který se stal prezidentem v roce 2017, byl dvakrát ministrem zahraničí bývalé kancléřky Angely Merkelové a dříve byl šéfem kabinetu bývalého kancléře Gerharda Schroedera. V té době bylo Německo v dialogu s Putinem a navazovalo úzké energetické vztahy.

Minulý týden Steinmeier přiznal chyby německé politiky vůči Rusku a řekl: „V mnoha bodech jsme selhali.“

Na otázku, kdy navštívit Ukrajinu, Schulz pouze odpověděl, že krátce před válkou navštívil Kyjev a pravidelně jednal se Zelenským.

„Zbraně, které poskytujeme, velmi významně přispěly“ Ukrajině k maření ruských plánů na rychlou invazi, řekl Schulz.

Byl velmi otevřený vyhlídkám na větší německý příspěvek, ale trval na tom: „Dáme, dáváme a budeme.

„Ukrajina potřebuje více vojenského vybavení, zejména těžkých zbraní, a nyní není čas na výmluvy, ale na kreativitu a pragmatismus,“ řekla v pondělí ministryně zahraničí Annalina Birbock ze Strany zelených.

Zdálo se, že zpráva byla zaměřena na zdráhavější německé politiky, zejména mezi sociálními demokraty vedenými Schulzem.

„Předáváme zbraně, které předávají jiní,“ řekl Schulz. Řekl také, že Německo nebude činit jednostranná rozhodnutí a zdůraznil, že je třeba zabránit zemím NATO ve vstupu do války.

Německo, největší evropská ekonomika, bylo také kritizováno za svůj odpor k rychlému zastavení dodávek zemního plynu z Ruska, které tvoří asi 40 % dodávek plynu.

Fotografie později ukázala hlavy čtyř zemí NATO na ruském prahu, jak stojí se Zelenským v Kyjevě.

Litevský prezident Gitanas Nauseda řekl, že skupina má v úmyslu vyslat „silnou zprávu o politické podpoře a vojenské pomoci“.

Noseda, estonský prezident Alar Karis, polský Andrzej Duda a lotyšští Eagles Levits plánovali také diskutovat o vyšetřování údajných ruských válečných zločinů, včetně masakrů civilistů.

Noseda řekl, že vůdci navštívili Borodinku poblíž Kyjeva, kde byly nalezeny důkazy o zločinu.

„Tady ukázala svou tvář temná strana lidstva,“ napsal na Twitteru. „Brutální válečné zločiny spáchané ruskou armádou nezůstanou nepotrestány.“

Polský prezident Andrzej Duda nazval válku na Ukrajině „terorismem“ a prohlásil, že pachatelé těchto zločinů by měli být postaveni před soud a že by se to mělo týkat i těch, kdo daly rozkazy.

„To není válka, to je terorismus,“ řekl Duda na tiskové konferenci. Předtím cestoval do Bucze poblíž Kyjeva, kde nález civilistů zabitých po stažení ruských sil vyvolal celosvětové pobouření.

Rusko popírá útoky na civilisty a odmítá obvinění z válečných zločinů spáchaných jeho vojáky jako falešné zprávy.

Česká republika mezitím ve středu znovu otevřela své velvyslanectví v ukrajinské metropoli, které bylo uzavřeno po vstupu ruských sil do země.

Ministerstvo zahraničí oznámilo návrat diplomatů do Kyjeva a na ambasádě opět vlaje česká vlajka.

Středeční rozhodnutí bylo podle ní „jedním z kroků, jak ukázat naši podporu Ukrajině“.