Evropští ministři energetiky se sešli v úterý 25. října, aby projednali, jak se vypořádat se současnou energetickou krizí. Zatímco se mluvilo o spolupráci na společném nákupu plynu, evropské metropole jsou stále v rozporu v otázce cenových stropů.

Evropa se již více než rok zmítá v energetické krizi a rostou obavy z nedostatku plynu a vysokých účtů spotřebitelů.

„Všechny země sdílejí potřebu nižších cen, bezpečnosti dodávek a uklidnění trhů,“ řekl novinářům po setkání nizozemský ministr energetiky Rob Jetten.

„Veškerá opatření, která přijmeme v následujících týdnech a měsících, by měla zajistit, že budeme mít v Evropě bezpečné dodávky,“ dodal.

Na svém jednání ministři projednali nová mimořádná opatření, která minulý týden navrhla Evropská komise. Patří mezi ně společné nákupy plynu, solidarita mezi zeměmi EU v nouzových situacích a opatření k omezení výkyvů cen plynu.

Cenové stropy byly „nejspornější“ otázkou, zatímco solidarita a společná nákupní opatření by se mohla ukázat jako „hladší“ při jednáních mezi zeměmi, podle diplomata EU, který po schůzce hovořil pro EURACTIV.

Evropská komise ve svém posledním návrhu navrhla vzorovou dohodu o sdílení plynu mezi zeměmi v případě nouze a závazek pro země. Musí spojit poptávku pro alespoň 15 % svých potřeb naplnění skladu.

Český ministr Jozef Sikela, který schůzku předsedal, řekl, že se ministři „shodli na tom, že bychom se měli zaměřit na společné nákupy“ a „uvítali solidární opatření“.

A německý ministr Robert Habeck společný nákup uvítal „s důrazem“. „Agregací poptávky po plynu a zvýšením kupní síly můžeme smysluplně spojit naše síly v Evropě a dosáhnout tak lepších cen,“ uvedl.

Více práce pro dynamické omezení cen

Je však potřeba více práce na omezení cen plynu. Minulý týden hlavy států a vlád EU její ministři a Brusel předložit „konkrétní rozhodnutí“ o dočasném dynamickém cenovém stropu pro transakce s fosilním plynem.

Nyní je 12 zemí, které jsou pro toto opatření, a dalších 10, které se zdráhají, řekl EURACTIV diplomat EU.

Stále je však potřeba objasnit mnoho detailů, zejména výšku čepice. Přesto se doufá, že o opatření bude možné hlasovat v listopadu.

Vyzvali také vedoucí představitelé EU další strop ceny benzínupoužívané pro výrobu elektřiny, podobně jako model používaný ve Španělsku a Portugalsku.

Před úterním jednáním však Brusel rozeslal hlavním městům EU neoficiální dokument, v němž vyjádřil své obavy v tomto ohledu. Mimo jiné hrozí, že levnější ceny plynu zvýší spotřebu a povedou k dotovanému vývozu elektřiny z EU.

Nepapírování je „zničující“, řekl EURACTIV evropský diplomat.

„Myslím, že mnoho členských států vidí problémy, které to přináší. Ale stále je o čem diskutovat,“ dodal.

Mezi zastánce stále patří Francie, Portugalsko a Španělsko, které se vyslovily pro výhody. Podle šéfa EU pro energetiku Kadri Simsonové panují v hlavních městech na opatření „různé názory“.

Sikela mezitím kritizoval exekutivu EU za to, jak se k této záležitosti postavila. Na společné tiskové konferenci se Simsonem řekl, že „je jasné, že Komise a možná některé členské státy nevidí iberský model jako cestu vpřed“.

Sikela již dříve uvedl, že nepapír „mnoho chybí“ a že Brusel musí poskytnout „zbývající kousky skládačky“, o které požádali lídři EU. To zahrnuje analýzu dopadu a návrh.

Simson však postup Komise hájil a dodal, že nyní je na členských státech, „aby našly řešení, zejména jak řídit toky do třetích zemí a dohodly se na zásadách sdílení nákladů“.

Vyhlídky na reformu trhu

Druhá část žádné papíry, který Komise následně rozeslala médiím, byl o reformě trhu s elektřinou. Evropská komise přislíbila, že toto přepracuje, aby oddělila ceny elektřiny od cen plynu.

Neoficiální dokument poskytuje přehled úvah Komise o tom, jak hodlá přistupovat k reformě. Ta by měla být představena v prvním čtvrtletí roku 2023.

Záměrem je vytvořit duální systém, ve kterém jsou sub-marginální technologie, jako jsou obnovitelné energie a jaderná energie, odměňovány prostřednictvím rozdílových smluv, které jsou určeny v rámci výběrových řízení.

Mezitím by plyn poskytoval „protiváhu“ přerušovaným obnovitelným zdrojům, dokud nebudou zavedeny alternativní technologie, které toho budou schopny.

Role uhelné energie jako vyrovnávací technologie není zmíněna v pracovním dokumentu, který se v mnoha oblastech nezabývá podrobnostmi. Nevysvětluje například, jak zachovat současný tržní model, ve kterém nejlevnější zdroje energie – obecně obnovitelná energie a jaderná energie – nahrazují dražší zdroje energie, jako je uhlí.

Neříká také, zda budou dražené smlouvy technologicky neutrální. Pokud ano, existuje riziko, že většinu nabídek vyhraje levná solární energie, spíše než mix obnovitelných zdrojů potřebný k vyvážení systému.

Asociace větrného průmyslu WindEurope je o této myšlence „opatrně optimistická“, řekl mluvčí EURACTIVu a dodal, že skupina podporuje smlouvy na rozdíl, protože mohou pomoci stabilizovat ceny a poskytnout investorům jistotu. Než však WindEurope bude moci plán plně schválit, je zapotřebí více podrobností, zejména o tom, jak by byly ovlivněny stávající projekty.

Nizozemský ministr Rob Jetten prohlásil, že Nizozemsko je „otevřené strukturálním tržním reformám, pokud nezpomalí energetickou transformaci a neovlivní bezpečnost dodávek evropského kontinentu“.

A Francie uvedla, že oddělení cen elektřiny od cen plynu je podle ministryně pro přechod energetiky Agnès Pannier-Runacher „prospěšné pro všechny země, pokud je uplatňují všechny“.

Ceny plynu klesají, ale práce musí pokračovat

Jedná se o páté setkání ministrů energetiky EU, které pořádá Česká republika od červencového převzetí rotujícího předsednictví EU.

Na rozdíl od předchozích jednání však začalo dobrou zprávou: ceny plynu v EU klesly pod 100 EUR za MWh.

Pokles, připisovaný mírnému počasí, plným skladovacím kapacitám a klesající poptávce, je „dobrou zprávou“, komentoval lucemburský ministr energetiky Claude Turmes.

Nízké ceny by ale podle Habecka a Sikely neměly způsobit, že EU zpomalí zavádění mimořádných opatření.

„Nenechte se mýlit: cenová hladina je stále vysoká a nebude stejná jako před Putinovou válkou. Proto musíme zůstat naladěni,“ řekl Habeck.

Ministři energetiky EU se znovu sejdou 24. listopadu v naději, že dokončí balíček navržený minulý týden.

Přijetí bude záviset na „připravenosti zemí“, uvedl Sikela, který dodal, že by sice chtěl opatření, na kterých by se mohly shodnout všechny státy EU, ale nejhorším scénářem by bylo, že by měly přijímat rozhodnutí kvalifikovanou většinou.

> Přečtěte si nebo si stáhněte celý neoficiální dokument Komise níže tady dolů.

Žádný papír

[Bearbeitet von Frédéric Simon]