Česká národní banka zvýšila úrokové sazby počtvrté za sebou. Naši jižní sousedé opět překvapili trh mnohem vyšším zdražením, než se čekalo.

Rozhodnutím České národní banky (ČNB) došlo ke zvýšení referenční úrokové sazby o 1,5 procenta až 2,75 procenta Lombardní sazba se rovněž zvýšila o 1,25 procentního bodu (na 3,75 %), zatímco diskontní sazba vzrostla z 0,5 na 1,75 %.

Prudký nárůst úrokových sazeb je posunul výrazně nad úrovně převládající těsně před pandemií. Úrokové sazby byly v ČR naposledy vyšší v roce 2008. České měnové orgány dosáhly současné úrovně mimořádně rychle: v červnu byla základní úroková sazba 0,25 %.

Před dnešním rozhodnutím si většina ekonomů myslela, že listopadový nárůst bude činit 0,5 procentního bodu. Nutno dodat, že ČNB na konci září trh značně překvapila zvýšením ceny stříbra o 0,75 procentního bodu proti prognóze 0,5 procentního bodu. Přesně totéž včera udělala Rada pro měnovou politiku.

Česká koruna v reakci na překvapivě silný vývoj ČNB výrazně posílila. Kurz EUR/CZK se zvýšil z 25,55 na 25,40 koruny. Posilování měn našich sousedů je patrné i na páru CZK/PLN. Jedna koruna již stojí více než 0,181 PLN oproti 0,1795 PLN dnes ráno.

Tvrdý boj proti inflaci

Jde přitom o čtvrté zvýšení českých úrokových sazeb za poslední měsíce, odchylku od historicky nejnižší ceny stříbra. Češi začali zvyšovat referenční sazbu o 0,25 procenta 23. června. až o 0,5 procenta Další pohyb stejného rozsahu se odehrál 5. srpna.

Pět „postpandemických“ zvýšení úrokových sazeb již zavedla Maďarská národní banka, která ve svém říjnovém rozhodnutí zvýšila úrokové sazby na 1,8 %. Úrokové sazby byly zvýšeny také v Rumunsku (na 1,5 %), i když po vypuknutí pandemie v této zemi nebyly sníženy téměř na nulu (sazba 1,25 % zůstala zachována).

Stojí za připomenutí, že české měnové orgány zvýšily sazby – a pro trhy neočekávaným způsobem – v únoru 2020, těsně předtím, než Evropu zasáhla první vlna pandemie. Referenční sazba se poté zvýšila na 2,25 %. Pandemie znamenala, že cyklus nárůstů se rychle změnil v cyklus škrtů – nakonec byly v květnu loňského roku sníženy na 0,25 %. Jde tedy o větší snížení než v Polsku, kde sazby během pandemie klesly o 1,5 %. na 0,1 procenta, nebo v Maďarsku, kde byly sníženy o 0,9 procenta. až 0,6 procenta

Důvodem zvýšení úrokových sazeb na Vltavě (stejně jako na Dunaji a Visle) zůstává inflace. Ceny spotřebního zboží a služeb se v září meziročně zvýšily o 4,9 %. oproti očekávání 4,5 %. Dynamika HDP navíc ve třetím čtvrtletí letošního roku činila 1,4 %. k/k 2,8 procenta meziročně oproti konsensu za předpokladu 1,8 procenta. k/k 3,2 procenta o/o.

Za připomenutí také stojí, že inflační cíl České národní banky je 2 %. s přípustnými odchylkami 1 procentní bod. To je méně než v případě Polské národní banky (2,5 % +/- 1 pb) nebo Maďarské národní banky (3 % +/- 1 pb).

Další a závěrečné rozhodující jednání představenstva České národní banky se letos uskuteční 22. prosince. O dva týdny dříve, 8. prosince, se naposledy v tomto roce sejde Rada pro měnovou politiku.