Když si přečtu zprávy v médiích, že není síla nebo se blíží konec, vidím to jako promyšlený čin, šíření dezinformací nebo dokonce nazývání věcí, šíření ruské propagandy – říká prezident Enea Paweł Majewski.
Jakub Wiech: Je v polských elektrárnách nedostatek uhlí?
Paweł Majewski, předseda představenstva ENEA SA: Nejen, že nedochází, protože se drží zásoby, ale také jsem přesvědčen, že nasmlouvané uhlí bude do bloků dodáno včas. K tématu přistupujeme zcela v klidu. Na druhou stranu tuším má pan redaktor na mysli vlákno, které se nedávno objevilo v mediálních příspěvcích, které se ukázaly jako strašák z výpadku, že v elektrárnách prostě není uhlí. Když si v médiích přečtu zprávu o tom, že došlo nebo mělo dojít k vyčerpání moci, vnímám to jako záměrný akt s cílem uvést veřejnost v omyl a šířit dezinformace, dokonce – kulantně řečeno – šířit ruskou propagandu.
Takže za těmito informacemi o nedostatku uhlí stojí Rusové?
Nevím kdo přesně, není mojí úlohou dělat takový výzkum. Není však pochyb o tom, že je to pro Kreml velmi výhodné. Takové dezinformace se šíří v polských publikacích a způsobují paniku, nedůvěru lidí nejen v konkrétní firmu a sektor, ale i ve stát, vládu. Podle mě jsou to politické akce. Těžko uvěřit, že lidé, kteří se byť jen trochu zajímají o energetiku, by nevěděli, že v letní sezóně se musí bloky opravovat podle harmonogramu. V médiích není hlášena žádná vlna náhlých zastavení. Pokud dojde k odstávkám, jedná se o plánované odstávky údržby. Pozornost je třeba věnovat také křivce produkce energie. Fotovoltaická výroba dělá z léta nejlepší čas pro renovace. Je tomu tak již řadu let. Většina kotlů funguje normálně a bez poruch. Naše elektrárny – a ve skupině Enea máme Elektrárnu Kozienice a Elektrárnu Połaniec – fungují stabilně a bezpečně.
Blackout nám tedy nehrozí?
Ne, a to z několika důvodů. Žádná taková hrozba neexistuje. Máme garantované suroviny a odpovídající výrobní kapacitu. Polsko navíc není izolovaný ostrov. Aktivně působíme na evropském energetickém trhu, což nám dává další bezpečnostní záruky od našich evropských partnerů. Klíčovým bodem však je, že Polsko úspěšně dokončilo proces nezávislosti na ruských zdrojích. Polské elektrárny ruské uhlí už dávno nepoužívají. Je to naše energetická suverenita a polská vláda na ní buduje energetickou bezpečnost.
A jak rozumět zprávě o jedné z pohonných jednotek, která musela být na cca 20 hodin odstavena kvůli nedostatku paliva?
Takové zprávy byly rychle ověřeny majitelem tohoto bloku. Bylo jasně řečeno, že není pravda, že o surovinu není nouze. Vytváření a šíření na základě nepotvrzených informací takové rétoriky, že zde hrozí blackout, zasévá paniku a dezinformace.
V publikacích se často objevuje stížnost, že energetické společnosti nyní budou mít rekordní zisky a lidé za elektřinu draze zaplatí. Jak se k tomu postavíš?
Toto je ve skutečnosti heslo, které se objevuje často. Vidím také potenciál vytvořit mezi občany určitý zmatek, ale také averzi vůči výrobcům. Firmy jsou nuceny realizovat miliardové investice do obnovitelných zdrojů energie a jejich distribuce. Jsou nezbytné pro omezení růstu cen v nadcházejících letech a pro udržení bezpečných dodávek energie. Energetické společnosti si přitom na velmi složitém trhu musí zajistit dodávky surovin a nakupovat dražší povolenky na emise oxidu uhličitého v EU ETS. Proto je nutné věnovat pozornost tomu, jak se utvářejí ceny energií v kontextu cen energetických komodit a povolenek na emise CO.2 – to jsou skutečné zdroje růstu cen energií. Samozřejmě je tu i otázka nabídky a poptávky a to vše je zastíněno otázkou, která má na ceny největší vliv – samozřejmě mluvím o Putinově energetickém vydírání a ruském útoku na Ukrajinu. Energetická krize v Evropě začala loni na podzim. Spustilo to záměrné jednání Ruské federace, která se, jak dnes víme, připravovala na eskalaci konfliktu na východě. Důkazy nemusíte hledat daleko – stačí se podívat na Nord Stream, který má 20 % možné kapacity. Je to proto, že Rusové chtějí Němcům ukázat, jak moc jsou na nich závislí. Výsledkem je samozřejmě gigantický nárůst cen.
Jak jsme na tom v tomto ohledu ve srovnání se zbytkem Evropy?
V Polsku je nárůst cen relativně nejmenší ve srovnání se zeměmi, se kterými se rádi srovnáváme, jako je Německo, Francie a Itálie. Dobře si ale vedeme i proti Česku, Slovensku a Rumunsku. U nás jsou nárůsty cen energií ve srovnání s našimi sousedy opravdu nižší. Například: 25. července se na DAM (denním trhu) v Polsku jedna megawatthodina platila cca 189 EUR, v Německu 309 EUR, ve Francii 373 EUR, v ČR 360 EUR, na Slovensku 519 EUR a v r. Maďarsko více než 510 EUR. Nyní se prosím podívejte, jak vzrostla cena uhlí, jak vzrostla cena plynu a jak vzrostla cena elektřiny v Polsku. Podle údajů Eurostatu se v Nizozemsku zvýšila zhruba o 100 %, v Itálii o 80 %, v Německu o více než 20 %, v Polsku zatím jen o 5 %. Zatím opravdu není důvod k panice a je také důležité, aby vláda zavedla vhodné záruky pro jednotlivé příjemce. Obrovské nárůsty tržních cen se proto nepromítají do účtů za elektřinu pro domácnosti.
Ohledně vyrovnávacího trhu: Objevila se obvinění, že protože polské firmy nějakou dobu vyráběly levnější energii a mohly ji vyvážet, elektrárenský průmysl vyčerpal zásoby uhlí. Je to pravda?
U nás taková situace nebyla. Náš energetický sektor se účastní evropského tržního systému, ale energetická bezpečnost Polska je naší prioritou. A garantujeme je. Máme zásoby uhlí, máme smluvní záruky.
Abychom zůstali u obchodu s energiemi: nebojíte se, že problémy s elektřinou našich sousedů, například Němců, ovlivní naši ekonomiku?
Německo platí stále vyšší cenu za svou chybnou energetickou politiku, která ho učinila závislým na dodávkách z Ruska. Nemyslím si však, že se problémy Německa rozšíří do takové míry, abychom museli doma zavádět výkonové úrovně kvůli vysokým cenám energií nebo energetickým deficitům v Německu. Na druhou stranu si nelze nevšimnout, že jsme součástí evropského systému, který se dotýká otázky obchodu a jeho zaměření. Je proto nejvyšší čas, aby evropští tvůrci politik přezkoumali své dosavadní sporné politiky a častěji přejímali naše argumenty.
Díky za rozhovor.
„Typický komunikátor. Nesnesitelně pokorný nadšenec do twitteru. Milovník zombie. Jemně okouzlující webový fanatik. Hráč. Profesionální pivní nadšenec.“