Češi stáhli 10 a 20halérové ​​zbraně v říjnu 2003. Česká národní banka jako důvod uvedla vysoké náklady na jejich udržování v oběhu. Tvrdilo se, že obchody odmítly přijmout zmíněné mince, které již nesloužily jako platební prostředek.

Vysvětlení bylo ale složitější. Mince nižší nominální hodnoty většina Čechů skladovala doma, protože byly zátěží pro jejich peněženky. Mince se proto do oběhu nevrátily, ale zákazníkům je musely vydávat velké obchodní řetězce a neustále zadávaly centrální bance objednávky na nové emise. Náklady na výrobu mincí byly dvojnásobek jejich nominální hodnoty.

V roce 2001 bylo do centrální banky vráceno pouze necelých 20 procent mincí v nominální hodnotě 10 a 20 haléřů, zatímco do centrální banky bylo vráceno až 80 procent mincí vyšších nominálních hodnot. V oběhu bylo 705 milionů 10pokojových mincí a 540 milionů 20pokojových mincí.

Česká národní banka odhaduje, že operace výběru nejnižších mincí ušetřila kolem 30 milionů korun.

Po dobu jednoho roku bylo možné 10 a 20 haléřů vyměňovat v obchodech, bankách a po dobu pěti let v centrální bance. S tím však měli Češi velké problémy. Protože si nechávali stranou mince (statisticky měl každý Čech doma 60 desítek haléřů a 50 dvacítek), odmítali obchodníci přijímat velké množství mincí najednou. Měli právo: mohli odmítnout přijmout více než deset mincí. V komerčních bankách však musely být mince při výměně předem baleny do rolí po 50 nebo 100 mincích.

Po pěti letech se do centrální banky vrací méně než třetina mincí.

Dne 1. září 2009 stáhla Česká národní banka další minci nejnižší nominální hodnoty, tentokrát 50haléřovou.

Hellery byly stále uvedeny na účtenkách vydávaných v obchodech. Při placení se účet zaokrouhloval na celé koruny nahoru, pokud výsledná cena přesáhla 50 haléřů. Přesto se podle České národní banky ceny komodit zvýšily jen minimálně (maximálně o 0,5 %). Některé společnosti (v souladu s pravidly hospodářské soutěže) zaokrouhlily ceny zboží _dolů_. Jiní tvrdili, že odstranění mincí znamenalo 4% ztrátu jejich marží.

Podobná operace byla provedena 1. ledna 2004 na Slovensku. A zde Slovenská národní banka zdůvodnila své rozhodnutí vysokými výrobními náklady. Bylo spočítáno, že úder mince má hodnotu trojnásobku její hodnoty. V oběhu bylo 598 milionů drobných mincí.

Všechny banky vyměňovaly mince po celý rok a poté až do roku 2008 tuto operaci prováděla pouze Slovenská národní banka. Před výměnou mincí však banky požadovaly, aby byly roztříděny. Bylo stanoveno, že je lze přenášet v plastových sáčcích obsahujících maximálně 200 kusů.

Vzhledem k tomu, že stažení mincí bylo oznámeno poměrně brzy, mnoho Slováků se jich snažilo zbavit už od poloviny prosince. Ve školách jsou instalovány plexisklové boxy, do kterých studenti vkládají drobné peníze. Po Novém roce je školy vyměnily za výukové materiály. Později byly kazety instalovány na veřejných místech: před komunitními centry, supermarkety – určené k tomuto účelu příjem pro charitativní účely. Významné dary byly odváděny do církevních prasátek.

Slováci vrátili asi 50 procent mincí. Mnoho občanů se však obávalo skrytého zvýšení cen. Bylo v tom hodně pravdy. Mnoho cen produktů končících na 80 nebo 90 haléřů bylo zaokrouhleno. Je pravda, že supermarkety po Novém roce spustily akční kampaně spočívající v zaokrouhlování všech cen dolů, ale tato iniciativa v následujících měsících odezněla.

V Maďarsku byly v roce 1999 staženy mince nižší nominální hodnoty: 10, 20 a 50 mincí. Maďarská národní banka dospěla k závěru, že tyto mince mají malou hodnotu. 100 poplatků odpovídalo 1 forintu. Důvodem byla vysoká inflace v prvních měsících politické transformace po pádu komunistického režimu a zahájení společenských změn. Všechny ceny byly zaokrouhleny na jeden forint.

1. března 2008 byly staženy také mince v nominální hodnotě 1 a 2 forinty, které tento přístup odůvodňovaly nerentabilností výroby. Náklady na výrobu jednoho forintu byly čtyři forinty. V obchodech byla výsledná částka zaokrouhlena na 5 forintů nahoru. Maďaři proto tuto skutečnost nazývali „plíživou inflací“. Na druhou stranu přiznali, že hodnota 1 a 2 forintových mincí byla nízká a že před jejich stažením si je řada občanů nevzala z pultů obchodů na drobné. Uzávěrka finální výměny v Maďarské národní bance je 28. února 2013. Maďaři je ale stejně jako Slováci raději utráceli na různé sociální účely.

Další operace se uskutečnila 15. června 2009. Bankovka v hodnotě 200 forintů byla poté stažena z oběhu a nahrazena mincí. Toto rozhodnutí bylo zdůvodněno rychlým opotřebením papírových řezů. Nedošlo k žádným protestům, zejména proto, že v roce 2012 Maďarská centrální banka zorganizovala velkolepou charitativní akci: rozdávala brikety vyrobené ze stažených bankovek ke spálení v pecích domovům sociálních služeb, sirotčincům a lidem se zdravotním postižením. Celkem bylo v loňském roce rozdáno 50 tun těchto briket organizacím a občanům s problémovým nákupem paliva.