– Problém je, že ve školství se snažíme dělat změny, aniž bychom řešili zásadní problém. Navrhované změny jsou chaotické, nevyplývají z promyšleného plánu ani ze sledování konkrétního cíle, kterým by měl být osobnostní a sociální profil absolventa v každé fázi přípravy, tedy jeho znalosti, dovednosti a schopnosti. . Mezi školskými orgány není na toto téma žádná diskuse, upřesňuje profesor. Podle jeho názoru by se měl mladý člověk naučit, co se mu může hodit v budoucím životě, a vzdělávání by mělo probíhat blokově, v oborech např. společenských, humanitních nebo exaktních věd, protože pak studenti mohou získat znalosti komplexním způsobem.
„Zavádění oddělených objektů je zbytečné, protože jsou nekonzistentní a nezapadají do sebe. Je malá pravděpodobnost, že člověk, který ovládá latinu, bude číst knihy v tomto jazyce, protože se nebude odvolávat na staré zdroje nebo knihy – zdůrazňuje učitel.
Prezident ZNP je také skeptický k novému předmětu obchodu a regulace, vzdělání podle něj nepomůže vzdělávat mladé lidi o jejich právech jako zaměstnanců. Nebude tedy vědět nic o možnosti organizovat odbory na pracovišti ani o možnosti domoci se svých práv.
– A stálo by to za to, kdyby se uměl nejen orientovat na manažerském trhu, ale byl i uvědomělým zaměstnancem. To nám bohužel uniklo,“ říká Broniarz. A dodává: – Nebudeme všichni zakládat firmy, nebudeme všichni podnikatelé, šéfové nebo manažeři – někdo ve firmách bude muset také pracovat. My naopak připravíme mladé lidi v počáteční fázi jejich dospělého života o znalosti o jejich zaměstnaneckých právech – uzavírá vedoucí ZNP.
Věda v praxi
Rafał Flis, viceprezident nadace Zwolnieni z Teorii, vidí věci jinak a návrh považuje za krok správným směrem na cestě polského vzdělávání. – Je to konec současné metody 3Z: nacpat, projít, zapomenout a odpovědět na výzvy 21. století. Prostřednictvím realizace skutečných týmových projektů, například charitativního běhu nebo školení pro seniory, si studenti osvojí 4K dovednosti – spolupráci, kreativitu, kritické myšlení a komunikaci. Tyto dovednosti nenahradí umělá inteligence po celá desetiletí, zdůrazňuje Rafał Flis.
Recenze pro „Rzeczpospolita“
Prof. Franciszek Longchamps de Bérier, Katedra římského práva, Fakulta práva a správní, Jagellonská univerzita
Stejně jako matematika učí myšlení ve světě exaktních věd, latina tak činí ve světě společenských a humanitních věd. Vyplatí se proto dát šanci se s ním spojit: nejlépe dobrovolně – pak si ho oblíbíte. Naučit se latinu alespoň na základní úrovni vám usnadní učení jakéhokoli cizího jazyka. Díky latině se učíme gramatiku a už žádná moderní jazyková konstrukce není děsivá. Není to o hromadění slov, i když to stojí za procvičení paměti. Pokud však budeme znát alespoň některé z nich, získáme větší jazykovou orientaci a větší intuici. Advokátovi to zejména umožňuje lépe se orientovat ve světě mezilidské komunikace a vzájemných vztahů. Je mnoho pravdy na tom, že latina chrání moderního člověka před nevědomostí – nejen humanistu, lékaře nebo právníka. Je zřejmé, že profesor římského práva vždy vítá ty, kteří studovali latinu na střední škole, se zvláštní radostí a nadějí.