Švédští krajně pravicoví demokraté jsou finalisty posledního průzkumu a mají velkou šanci vyhrát zářijové volby | Mimo jiné o tom píšeme na úterním briefingu Evropy

STOCKHOLM

Krajní pravice sílí. Podle nejnovějšího průzkumu SVT/Novus jsou nyní švédští krajně pravicoví demokraté hlavní výzvou pro premiérku Magdalenu Anderssonovou a její Sociálně demokratickou dělnickou stranu (SAP) před nadcházejícími parlamentními volbami.

Průzkum ukazuje, že Švédští demokraté mají 21,5% podporu. Druhá opoziční strana v průzkumu, Umírněná koaliční strana, může počítat se 17,4 %. hlas. Průzkum vedou vládní sociální demokraté s podporou 27,8 %.

Dotaz na jeho ambice na možnou nominaci na premiéra vůdce Švédských demokratů Jimmie Åkesson řekl, že se nechce před volbami vyjadřovat.

Riksdag, švédský parlament, má v současné době čtyři „levicové“ strany a tolik pravicově orientovaných stran, což ovlivní povolební koaliční vyjednávání. Konkurence v příštích volbách bude podle průzkumu extrémně tvrdá. Rozdíl mezi pravým a levým blokem je nyní 0,3 procentního bodu.

ODKAZ NA ČLÁNEK NÍŽE

(Charles Szumski | EURACTIV.com | přeložila Aleksandra Krzysztofoszek)

BERLÍN

Vrací se téma turbíny. Kanada se rozhodla vrátit turbínu plynovodu Nord Stream 1 Německu, aby odhalila, jak Rusko politizuje energetický sektor, vysvětlil včera (22. srpna) kanadský premiér. Justin Trudeau po setkání s německou kancléřkou Olaf Scholz.

„Jediný zodpovědný za globální energetickou krizi není nikdo jiný než Vladimír Poutine“, zhodnotil Trudeau během společné tiskové konference se Scholzem v Montrealu.

Dodal, že vláda v Ottawě učinila „obtížné rozhodnutí“ znovu zapnout turbínu, aby čelila pokusům Kremlu rozdělit země, které podporují Ukrajinu a „posílit pravomoci někoho jiného – jako je Kanada.“ za nerespektování smluv o plynu.

Na začátku června se Ottawa rozhodla poslat turbínu zpět do Německa, které bylo v Kanadě na technickou kontrolu. Německo zase část dodalo Rusku poté, co Kreml oznámil zvýšení dodávek plynu do Evropy, pokud bude turbína vrácena.

Udělejte rozhodnutí náhle kritizovala Ukrajina, protože podle Kyjeva bylo vrácení turbíny porušením protiruských sankcí. Scholz vyjádřil svou vděčnost kanadské straně. „Bylo to důležité rozhodnutí, protože odhalilo Putinovu strategii rozdělování spojenců (NATO – pozn. red.) a brzdění podpory pro Ukrajinu,“ řekl.

ODKAZ NA ČLÁNEK NÍŽE

(Julia Dahm | EURACTIV.de | přeložila Aleksandra Krzysztofoszek)

MADRID

EU bude školit Ukrajince. EU bude hovořit o společné výcvikové misi pro ukrajinskou armádu, říká ministr zahraničí EU Josef Borell během tiskové konference v Santanderu na severu Španělska. Mise se bude konat v jedné ze sousedních zemí, ale ne na Ukrajině, řekl.

Rozhodnutí musí schválit ministři obrany EU, kteří se příští pondělí sejdou v Praze na neformálním zasedání Rady EU pro zahraniční věci podle vzorce Gymnich. „Je pochopitelné, že ve válce je potřeba nejen vybavení, ale také výcvik a organizační pomoc armády,“ zdůraznil Španěl.

Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku připomněla, že EU již takové mise zorganizovala pro 17 zemí, se kterými spolupracuje – například Mali, Niger, Čad a Mosambik. Řekl také, že Británie již zahájila výcvik ukrajinské armády.

ODKAZ NA ČLÁNEK NÍŽE

(Fernando Heller | euroefe.euractiv.es | přeložil Krzysztof Ryncarz)

HELSINKI

Žádný „skandinávský blok“ nebude. Finsko a Švédsko jako členové NATO přinesou spojencům mnoho výhod, ale Aliance nevytvoří vnitřní „skandinávský blok“, ujistil šéf finské diplomacie Pekka Haavisto.

Na výročním setkání finských velvyslanců Haavisto uvedl, že Finsko a Švédsko vstupem do NATO posílí severní část Aliance, ale také pro ně bude snazší prohloubit spolupráci v otázkách obrany s pobaltskými státy.

„Naše členství (v NATO – pozn. red.) posílí bezpečnost všech členů Aliance,“ zdůraznil Haavisto. Jako přednosti Finska a Švédska jako budoucích členů NATO označil hlubokou znalost arktického regionu, zkušenosti s krizovým managementem, know-how v oblasti nových technologií a odolnosti.

Finsko se podle něj brzy přizpůsobí standardům NATO, a to díky účasti v Partnerství pro mír, jehož je Finsko členem od roku 1994, a od roku 2014 v programu rozšířených schopností NATO. ).

ODKAZ NA ČLÁNEK NÍŽE

(Pekka Väntinen | EURACTIV.com | přeložila Aleksandra Krzysztofoszek)

Finsko: v NATO nebude žádný „skandinávský blok“.

Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto řekl, že vstupem do NATO Finsko a Švédsko posílí severní část Aliance, ale že v ní nebude žádný „skandinávský blok“.

PRAHA

české ambice. Česká republika chce vést poválečnou obnovu Ukrajiny a hlavním úkolem je získat pro tento účel fondy EU, oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Sikela.

Na setkání českých velvyslanců v Praze Sikela oznámil, že ukrajinská strana představila dokument nastiňující potřeby Ukrajinců související s rekonstrukcí kritické infrastruktury zničené ruským bombardováním.

Ministr dodal, že jeho ministerstvo vytvořilo novou iniciativu Business Club Ukraine jako platformu, která kombinuje informace o potřebách Ukrajiny s nabídkami českých firem. „S ministerstvem zahraničí také pracujeme na společném dokumentu o rekonstrukci Ukrajiny,“ řekl.

Pokud jde o energetickou bezpečnost České republiky, Praha podle Sikely neudělala nic pro snížení své závislosti na Rusku. Zanedbávala se diverzifikace zdrojů, stejně jako výstavba vhodné infrastruktury. V současné době kabinet podniká kroky k nápravě tohoto stavu, zdůraznil ministr průmyslu.

ODKAZ NA ČLÁNEK NÍŽE

(Ondřej Plevák | EURACTIV.cz | přeložil Jan Kostrzewski)

Češi chtějí vést rekonstrukci Ukrajiny

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vytvořilo iniciativu Business Club Ukrajina jako platformu, která spojuje informace o potřebách Ukrajiny s nabídkami českých firem.

LISABON

Neobvyklý dárek. Balzamované srdce brazilského císaře Petr I návrat do Brazílie u příležitosti 200. výročí nezávislosti země. Právě tento panovník oznámil odloučení od koloniální metropole, tedy Portugalska.

Potomek dynastie Braganza, Peter I (Pedro I) byl nejstarší syn portugalského krále Jan VI. Během napoleonských válek se portugalská královská rodina přestěhovala do Brazílie a Rio de Janeiro se stalo de facto hlavním městem celé portugalské říše.

Když portugalský král odebral některá brazilská privilegia, brazilské nacionalistické kruhy silně protestovaly a Petr I., který jim sympatizoval, protesty podpořil. Jan VI., nespokojený s postojem svého syna, mu nařídil, aby se vrátil do Evropy, a tváří v tvář jeho odmítnutí ho zbavil důstojnosti regenta. V reakci na to 7. září 1822 vyhlásil Petr I. nezávislost Brazílie a přerušil styky s Portugalskem a 12. října se prohlásil novým brazilským císařem.

Piotr I. zemřel v roce 1834 na tuberkulózu. Jeho ostatky jako otce brazilské nezávislosti byly do Brazílie převezeny až v roce 1972, ale jeho nabalzamované srdce v souladu s dobovou romantickou módou zůstalo v Portugalsku.

Nyní však toto srdce předalo Brazílii také Portugalsko a jeho prezentace má být součástí oslav 200. výročí nezávislosti Brazílie. Na brazilském letišti včera (22. srpna) přistál speciální letoun z Lisabonu, který přivítali zástupci nejvyšších brazilských úřadů.

ODKAZ NA ČLÁNEK NÍŽE

(Anna Wolska | EURACTIV.pl)

VARŠAVA

Vláda proti vízům pro Rusy. Zástupce vedoucího ministerstva zahraničních věcí Szymon Szynkowski alias Sęk Včera upozornil, že od začátku války na Ukrajině má Polsko vůči Rusům restriktivní vízovou politiku. „Omezili jsme vydávání víz pouze na humanitární situace, kde jsou karty Poláků, kde jsou rodinní příslušníci. Je to malá skupina,“ řekl polskému rozhlasu.

Dodal, že Polsko požaduje, aby „taková restriktivní politika rušení turistických víz byla zavedena na úrovni EU, protože jedině tak bude mít konečný účinek“.

Další náměstek ministra zahraničních věcí Piotr Wawrzyk Již dříve však oznámil, že Polsko s ohledem na odpor některých členských států k tomuto tématu připravuje nový návrh

Evropská unie už několik týdnů diskutuje o možnosti pozastavit vydávání víz ruským občanům. Již dříve k tomu vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

ODKAZ NA ČLÁNEK NÍŽE

(Barbara Bodalska | EURACTIV.pl)

Polsko chce pozastavit ruská turistická víza

Zástupce vedoucího ministerstva zahraničí Szymon Szynkowski vel Sęk poukázal na to, že Polsko od začátku války na Ukrajině uplatňovalo restriktivní vízovou politiku vůči Rusům a požadovalo podobné kroky v celé EU. Na druhou stranu Piotr Wawrzyk oznámil, že Polsko připravuje nový návrh tváří v tvář odporu některých zemí