NANa linii Kosovo-Srbsko je několik týdnů zmatek, slyšíme o výstřelech a explozích na hranicích, zátarasech. „Napětí bylo velmi citelné,“ řekli nám polští poslanci Evropského parlamentu, kteří v prosinci navštívili Kosovo. V takovém prostředí nejmladší země Evropy, kterou neuznává pět zemí EU, podepsala žádost o členství v Unii. Do jaké míry se Kosovo připojuje k EU? A jaká je tam situace?

Jsou nezávislou zemí od roku 2008. A stále jedním z nejžhavějších míst v Evropě. Jejich nezávislost stále neuznává mnoho zemí světa, včetně pěti zemí EU: Španělska, Řecka, Rumunska, Slovenska a Kypru.

Ale kosovské úřady jdou jako bouře. Dne 14. prosince se Evropský parlament a Evropská rada dohodly na osvobození od vízové ​​povinnosti pro občany Kosova. Stejný den Kosovský prezident Vjosa Osmani, premiér Albin Kurti a Předseda parlamentu Glauk Konjufca podepsali členskou přihlášku. 15. prosince byl dokument předložen EU. Kurti ji předal českému předsednictví v Evropské radě a přiznal, že na ni čekal členství v příštích 9 letech – víceméně průměr ostatních zemí, které to předtím hledaly.

– Vláda České republiky podporuje Kosovo v jeho aspiracích. Je to historický den pro lid Kosova a mimořádný den pro demokracii v Evropě.

Srbsko se krčí. A mezi Kosovany to byla euforie skoro jako když čekali na vyhlášení nezávislosti. Gratuluji Prištině. Podporu oznámily Chorvatsko, Estonsko, Rakousko, Itálie, Litva, Lucembursko. „Nejmladší země Evropy si to plně zaslouží“, „Je to historický okamžik“, „Jste součástí evropské rodiny“, „Zasloužíte si to“ – reakce přicházejí z celého světa.

Ale myslím, že všichni si zároveň uvědomují realitu. A jak to teď v tomto kraji bublá.

„Je to spíše politické gesto.“

– Dialog, který mezitím proběhl Priština a Bělehrad, zastavili a s nedávnými událostmi jsme se vrátili o 10 let zpět. To nevidím Kosovo měl dnes šanci vstupu do EU – reaguje jeden z balkánských expertů. Nevěří ani tomu, že si lidé v Kosovu představují, že brzy vstoupí do EU.

I když, jak podotýká, nálada je taková, že když se dnes zeptáte, zda se chtějí stát členy, více než 90 %. by bylo pro.

– Je to spíše politické gesto než naděje, že za pár let uspěje. Úřady to udělaly, aby ukázaly místním, že se stále chtějí dostat do Evropy a že je tam vládnoucí strana dříve nebo později zavede. Samotný fakt podání přihlášky ke členství se pro ně téměř rovná členství. Navíc si uvědomují, že v procesu přistoupení mají otevřenou cestu k některým předvstupním fondům – slyšíme.

V Kosovu asi také vědí, že například Severní Makedonie byla zahrnuta do přístupového procesu před více než 10 lety a stále je tam, kde tehdy byla. A jejich soused Srbsko je na cestě ke členství již řadu let a nic se nezměnilo.

– S Kosovem to bude pravděpodobně stejné, protože jednou z podmínek, které získají, bude úprava vztahů se Srbskem. A v tuto chvíli to vypadá špatně – říká náš partner.

Jak připomíná, tento balkánský tavící kotlík se vyznačuje tím, že stačí malá neškodná jiskra, aby se konflikt znovu rozdmýchal s dvojnásobnou silou. Tentokrát se jiskrou staly SPZ.

Přečtěte si také: Vy nevíte, o čem je konflikt na Balkáně? Tento text vám pomůže to pochopit

Na lince Kosovo a Srbsko bublají

Proto už týdny znovu slyšíme o srbských zátarasech, výstřelech a explozích, o ochotě Srbska vyslat své vojáky do Kosova. Dva hraniční přechody spojující severní Kosovo se Srbskem byly stále uzavřeny, když kosovští vůdci podepsali žádost o členství v EU.

Připomenout – severně od Kosova je kraj obývaný převážně Ortodoxní Srbové. Zbytek země je muslimský. Více než 90 % Kosova je muslimský a pokud by někdy vstoupila do EU, byla by to první taková země v celém Společenství.

Jak tam probíhá každodenní život?

„Pokud nebudou muset, Srbové pravděpodobně nebudou prohledávat zbytek Kosova. Dalo by se říci, že jsou to dva různé světy. Na severu se používá srbský dinár a oficiální měnou Kosova je euro. Mají svůj vlastní školský systém. I mobilní roaming má své – říká nám balkánský expert.

Srbská část, jak slyšíme, je více opomíjená, veřejné prostředky do ní dosáhnou jen zřídka. Můžete vidět spoustu srbských vlajek, protože místní upozorňují, že je to součást Srbska. Na jihu jsou zase albánské vlajky, i když Kosovo má svou vlajku. Kosovské vlajky jsou ale běžnější na vládních budovách než na soukromých domech.

I když existují i ​​obrázky z Kosova jako ten níže, kdy na slavném mostě oddělujícím Kosovskou Mitrovici Srbové a kosovští Albánci společně slavili městský festival.

Návštěva polských poslanců v Kosovu

Dne 5. prosince navštívila Kosovo skupina polských poslanců z parlamentního výboru pro správu a vnitřní záležitosti. Během společné delegace se zástupci policie navštívili Speciální jednotka polské policie (JSPP) v Kosovusloužící jako součást mise Evropské unie na podporu právního státu v Kosovu (EULEX).

Jak vidí Kosovo? A jak hodnotí situaci a možný vstup této země do EU? Několik poslanců EP z různých politických směrů se s námi podělilo o své dojmy.

– Poláci byli od začátku jedním z největších policejních kontingentů v Kosovu. Nejprve uvnitř OSNpozději EULEX. Dnes tam slouží 105 polských policistů a 3 experti. Jde o největší policejní kontingent v regionu. Šéf EULEX, který je Švéd, mluvil velmi dobře o polské policii a jejích misích – říká nám Wieslaw Szczepanski, příslušník levicekterý delegaci vedl.

„Řekl nám, že situace je napjatá. O kandidatuře Kosova do EU však nepadla ani zmínka. Jsem z toho trochu překvapený. Tak určitě Kosovo je v Evropě a uvědomuji si, že být v EU pro něj znamená větší bezpečnost a finanční pomoc. Jak ale víme, je to země pro mnoho zemí světa neznámá. Členem EU není ani žádná muslimská země a vidíme, kolik let se o to snaží krocan a neexistuje žádný souhlas. Myslím, že cesta Kosova do EU je dlouhá, řekl.

Poslanci byli v Priština v mitrovicev polské databázi. Účastnili se cvičení, byly jim předloženy zbraně. Byli i na slavné Most míru přes řeku Ibarkterá odděluje muslimskou část města od srbské.

– Muslimská část se zdá být bohatší, pravoslavná chudší. Když jsme byli v Kosovu, byl klid, ale cítili jsme situaci napjatou, říká poslanec.

Petr Boris, MP KO, byl také v Kosovu poprvé. Jsou to dvě různé reality, které se prolínají. Jsou to dva různé světy. To je vidět na každém kroku. Uzavřený most, prohlídky – bylo to trochu jako železná opona – říká.

Co si myslí o evropském úsilí Kosova?

„Dovedu si je představit členství v EU spíše dlouhodobý než krátkodobý. Především kvůli nevyřešenému územnímu problému a neustálému konfliktu dvou národů o toto území. Tam to vře. Policisté, soudci a státní zástupci nedávno rezignovali na svá místa v severní části. Tyto konflikty jsou neustále živeny stranou srbské a albánské. Dokud nebude územní problém řešen komplexně, zůstane bodem vzplanutí, odpovídá.

Zdůrazňuje: – EU nemůže přijmout možnost přijetí nové země s potenciálním etnickým a územním konfliktem. Myslím, že nebude vstup Kosova do EU, dokud nebude vyřešena celá balkánská otázka. Že vstupní branou k trvalému řešení problémů, které se v tomto regionu rýsují, je přijetí všech balkánských zemí, nejen jedné země. Navíc se jedná o potenciální konflikt, který bude živit také tím Rusko.

Byl také v Kosovu Philippe Kaczynski, Člen PiS: – První dojem byl také, že je to země, která se liší životní úrovní od evropských zemí infrastrukturou a pořádkem. Bylo cítit napětí způsobené snahou albánské strany zavést nové SPZ. Slavný most oddělující srbskou a muslimskou část už byl uzavřen. Bylo vyhlášeno ohrožení 2. stupně. Zdá se mi, že díky tomu byla naše delegace chráněna.

Zdůrazňuje také riziko, že Rusko chce hazardovat s kosovským spisem: – Obávám se, že Putin se chce zapojit do obnovení tohoto konfliktu. Vyhovuje mu mít v Evropě co nejvíce problémů.

Členství v EU samozřejmě ovlivňuje stabilitu a mír. Z mého pohledu by byl vstup Kosova do EU dalším krokem ke stabilitě této části světa. Mise EULEX v Kosovu je jednou z nich.

Záleží na tom, že je to potenciálně muslimská země? – Jistě, bylo by to něco nového, i když náboženská otázka není v tomto konfliktu zásadní. I když při naší návštěvě bylo jasné, že kulturní rozdíly ani vzorek společnosti při hledání porozumění mezi těmito národy nepomáhají – odpovídá.

“Není zde žádný velký průmysl”

Kdysi celý svět žil cestou Kosova k nezávislosti. Region byl ale také spojován s terorismem. – Během války v Iráku někteří Kosovany bojoval po boku Islámského státu. Část pro peníze, část pro nápady. Ortodoxní muslimové jsou v Kosovu úplnou menšinou, pokud vůbec, hlavně na jihu. A odtud je rekrutoval Islámský stát. Ale to je minulost, říká jeden z našich partnerů.

Mezi problémy Kosova uvádí nezaměstnanost, organizovaný zločin, drogy, obchod s lidmi a zbraněmi. ale Oliver Varhelyi, evropský komisař pro rozšířenív komentáři ke změnám víz pro Kosovo uvedl, že tuto zprávu vítá a že spolupráce v boji proti organizovanému zločinu přinesla pozitivní výsledky.

Lid Kosova tomu jistě věří členství v EU zlepší jejich život.

– Kosovo má v zahraničí velmi početnou diasporu. A velká část obyvatel dostává finanční prostředky od svých rodin. Žijí z toho. Kromě toho je zde malý obchod, myčky aut, restaurace, malé kavárny. Není zde žádný velký průmysl. Většina zboží se dováží, slyšíme.

Splní nejmladší země Evropy své sny o EU? Brzy se to určitě nedozvíme.