„Hlavní orgány veřejné správy odpovědné za bezpečnost občanů zůstali pasivní během první fáze ekologické katastrofy na Odře. I když se v řece z neznámých důvodů objevily tisíce mrtvých ryb, nebyla přijata žádná řádná opatření. Efektivní tok informací požadovaný v takových situacích nebyl zajištěn. Nebyly aktivovány ani vhodné struktury krizového řízení. Proto výstrahy a zákazy užívání Odry byla populaci odeslána se zpožděním nejméně tucet dnů,“ upřesňuje NIK.

K tomu dodává nejnovější zpráva Oderská krize „odhalila nedostatek zájmu státu o dobrý stav vod“. „Je to důsledek mnohaletého zanedbání ze strany státních orgánů, chybného jednání a nedostatečných právních řešení,“ píše se v dokumentu.

Zpráva Účetního dvora po otravě Odry. „Letargie státních orgánů“

„V prvním období krize lidé nebyli varováni a přístup do Odry nebyl omezenačkoli příčina otravy a zdravotní následky kontaktu s kontaminovanou vodou a biologickým materiálem, který obsahuje, nebyly známy. Povolena byla i situace, kdy nepřipravení lidé čistili řeku od mrtvých ryb.“ – napsal ve zprávě.

Auditoři NIK také upozorňují na špatnou implementaci mezinárodních závazků, tedy hlášení situace do České republiky a Německa, aby se tyto země mohly řádně připravit na hrozbu vážící řeku. Nedostatek adekvátního toku informací byl hlášen také v Polsku.

„Vládní bezpečnostní středisko pouze 12. srpna 2022, se zpožděním minimálně tuctu dní, odesílání upozornění obyvatelstvu o hrozbě. Vojvodové také zavedli první zákazy používání Odry pozdě,“ čteme.

NIK také vypočítává, že Národní plán krizového řízení ve svých předpokladech s podobnou krizí nepočítal, ministr infrastruktury pověřený vodním hospodářstvím neplnil své povinnosti, a přestože je Odra léta velmi znečištěná, místo zpřísnění předpisů omezujících negativní dopad lidské činnosti na vody a vodní prostředí je zmírnili. Účetní dvůr ve své zprávě rovněž zdůrazňuje absenci systému a toku informací o kvalitě vody.