Kongres bohemistiky a polonistiky na Univerzitě O

Téměř třicet institucí a organizací především z oblasti vědy, kultury a diplomacie se podílelo na organizaci 2. kongresu české polonistiky a české polonistiky 2023, který se bude konat od 24. do 27. září 2023 na Univerzitě v Opole. . .
– Opolská část je první částí tohoto kongresu. V Praze bude pokračovat od 15. do 17. října. Jsem velmi rád, že se nám podařilo shromáždit tolik významných a významných představitelů ze světa vědy a institucí, kteří s námi spolupracují a podíleli se na přípravě této akce – řekl na tiskové konferenci před plenárními zasedáními kongresu. Jeho Veličenstvo rektor Opoleské univerzity prof. PhD Marek Masnyk. – Tato akce odkazuje na tradici spolupráce v rámci prvního sjezdu české polonistiky, který se konal v roce 2016. Chceme po 7 letech shrnout, co je důležité v polsko-českých vztazích, ve vzájemných vztazích mezi Poláky a Čechy a jsme přece univerzita na polsko-českém pomezí. Chceme také definovat nové oblasti, nové plány a aktivity pro příští roky. První den sjezdu proběhlo pracovní jednání a v tomto směru již byly podniknuty určité kroky. Druhý den jsme zahájili třídenní maraton skládající se z pěti problémových sezení, který začal plenárním zasedáním.

Učitel. Přednášel PhDr. Jan Rychlík DrSc. z Univerzity Karlovy v Praze A Technická univerzita v Libercipřipomněl, že k tomu došlo v roce 2019 sjezd česko-polských studií, která začala v Olomouci a skončila v Praze. – Pak jsme se rozhodli, že příští kongres uspořádáme trochu jinak, aby se takové akce konaly ve stejnou dobu na obou stranách hranice – řekl. učitel. Jan Rychlík. – Pak jsme se rozhodli, že to nebude praktické, protože nikdo nemůže být na dvou místech současně. Proto jsme se rozhodli, že se tyto akce nebudou konat ve stejnou dobu, ale hned po sobě, s přestávkou dva až tři týdny, v Opole a Praze. Hlavními hostiteli pražského zasedání budou: Univerzita Karlova v Praze A Historický ústav Akademie věd ČR v Praze. První den setkání v Opole bylo rozhodnuto, že v této tradici budeme pokračovat, takže třetí proběhne asi za 5 let. sjezdu české polonistiky a české polonistiky. Kde, to je ještě otázka k vyřešení.

Institucionálním základem sjezdu byla dohoda Polsko-česká vědecká společnost, Polsko-česko-slovenské sdružení solidarity, Univerzita Opole, Slezský ústav v Opole, Univerzita Karlova v Praze a Historický ústav AV ČRkteří převzali roli hlavních organizátorů.

– V Polsku se různé vědní obory i komunity mimo univerzity velmi zajímají o otázky historie a současnosti České republiky a polsko-českých vztahů, o historii i o moderní dobu – vysvětlil. Dr. Ryszard Gładkiewicz, předseda představenstva Polsko-české vědecké společnosti a spolupředseda vědeckého a programového výboru kongresu. – Je však zřejmé, že tato prostředí jsou špatně integrována. Proto jsme se před pár lety dohodli, že by bylo užitečné začít se scházet se zástupci všech center zabývajících se Českou republikou. Podobná situace je i v České republice. Zde se zrodila myšlenka kongresů, které jsou něčím víc než rutinními konferencemi zabývajícími se konkrétními problémy. Jedním z důležitých cílů kongresu je pokusit se prezentovat dosažené výsledky z hlediska znalosti české problematiky v Polsku a polské problematiky v ČR a ve vzájemných vztazích.

Na kongresu se sešli mimo jiné: zástupci konzulátů a ambasád – polských v Praze a českých ve Varšavě, zástupci vědeckého světa – univerzit, ústavů a ​​kulturních institucí. Akce začala slavnostním setkáním Čestný a vědecký výbor a program kongresu A Představenstvo Polsko-české vědecké společnosti. Druhý den začal plenárními zasedáními a úvodními sděleními, po nichž následovala jednání sekcí organizovaná pro jednotlivé vědní obory či disciplíny, dále mezioborové semináře, panely a tematická sympozia. Na opolském zasedání kongresu se pracuje v těchto tematických skupinách: sekce ekonomických věd, sekce přírodních a exaktních věd, právní a politická sekce, muzejní seminář, seminář školních učebnic. Během pražského zasedání se bude pracovat v: sekci historických věd, sekci filologických věd, panelu církví a konfesí, knihovnickém semináři a mediálním sympoziu.

Přednesli úvodní sdělení během plenárních zasedání opolské strany. doktor Andrzej Krawczykvelvyslankyně Polské republiky v Praze v letech 2001-2005 (přednáška s názvem „Třicet let České republiky – úvahy historika a diplomata“) a Alicja Knast, generální ředitelka Národní galerie v Praze (přednáška „Muzeální revoluce“ ve střední Evropě v češtině a polštině: závěry ze zúčastněného pozorování).

Jaký je běh dějin, díky kterému se země jménem Česká republika objevila na mapě světa teprve v roce 1993 – tuto otázku položil první řečník. doktor Andrzej Krawczyk řekl mimo jiné: o historii České republiky, Československa, mnohonárodnostním uspořádání těchto zemí, událostech, které nastaly po sametové revoluci, československých rozhovorech a nakonec o vzniku dvou států: České republiky a Slovensko. Svůj projev ozvláštnil mnoha zajímavými fakty. – V polštině pro nás název Czechia nedělá žádný problém. Situace ale vypadá z českého jazykového hlediska úplně jinak, říká. – V podstatě neexistoval název jako „Česká republika“, což se může zdát paradoxní. (…) Analýzy, rozhovory a diskuse na toto téma trvaly více než 10 let. Dne 11. května 2004 byla v Senátu ČR projednávána otázka užívání slova „czesko“ v českém jazyce. Poté bylo rozhodnuto, že „čeština“ je slovo, které lze použít v hovorovém, neoficiálním jazyce. (…) Teprve v roce 2016, po více než deseti letech, se do této záležitosti zapojila česká vláda, která rozhodla o legálním používání slova „český“.

Alicja Knast, generální ředitel Národní galerie v Praze, hovořil o muzejní revoluci ve střední Evropě. – Typy sbírek českých muzeí, známých jako Národní muzeum nebo Národní galerie, neodpovídají žádné instituci v Polsku,“ řekla. – Národní galerie v Praze a Muzeum umění a užitých děl vytvářejí sbírku srovnatelnou s Národním muzeem ve Varšavě. Národní muzeum v Praze však nemá v Polsku obdobu, neboť obsahuje sbírku historických památek a velmi významnou přírodovědnou sbírku. V Polsku podobnou instituci nemáme. Potřebovali jsme propojit Polské historické muzeum, které se otevře na novém místě, s univerzitními přírodopisnými sbírkami. Jinými slovy: není možné najít partnera, který by 100 procent odpovídal struktuře sběru mezi oběma zeměmi.

Kromě tematických sezení v rámci 2. kongres české polonistiky a polské bohemistiky Akce související s kongresem byly a budou organizovány za účasti kulturních a vzdělávacích institucí: vědomostní soutěž o sousední zemi pro polské a české školy; výstava Okresního muzea Lešno a Národního pedagogického muzea a knihovny J. Komenského v Praze; Dny české kultury ve Wroclawi a Wałbrzychu a 1. České dny v Opole (29. 9. – 1. 10. 2023), která mimo jiné zahrnuje: propagaci českých měst nebo filmové projekce.

Sergio Zullo

"Bacon geek. Obecný čtenář. Webový nadšenec. Introvert. Potížista na volné noze. Certifikovaný myslitel."