Polská tisková agentura: Jak byste shrnul kongres národní paměti, který skončil před týdnem?

Dr. Karol Nawrocki: Národní pamětní kongres se ukázal jako největší organizační úspěch v oblasti společenských aktivit. PGE Narodowy ve Varšavě byla po tři dny platformou pro porozumění a výměnu myšlenek pro sociální aktivisty, mladé lidi, ale také profesionální historiky, vědce a novináře. Navštívilo nás přes 13 000 lidí. lidí, včetně 7 000 dětí a dospívajících. Kongres nabídl atrakce pro všechny milovníky historie. Celkem jsme připravili 26 diskusních panelů věnovaných dějinám Polska a střední Evropy ve 20. století, ve kterých vystupují historici, novináři, pedagogové, blogeři, vlogeři a aktéři veřejného života v Polsku i v zahraničí.

ČTĚTE TAKÉ

Kongres národní paměti Ústavu paměti národa: byly představeny pečetní prsteny vydavatelství IPN

Každý účastník mohl aktivně strávit čas ve vzdělávací nebo nové technologické zóně, prohlédnout si naše exponáty, vyvinuté podle moderního vzorce, jako je „Cesty naděje. Odysea svobody“, a navštívit zónu historické rekonstrukce. Nechyběly ani slavnostní galavečery Strážce národní paměti, historické zahájení roku a poprvé také gala pečetních prstenů vydavatelství IPN. Velký zájem, který kongres vyvolal, potvrzuje s odkazem na motto akce, že historie skutečně promlouvá po generace a že projekty tohoto typu jsou nutné tváří v tvář vzdělávacím výzvám 21. století.

PAP: V průběhu kongresu byly výsledky výzkumu týmu prof. Krzysztof Malicki – jaké jsou závěry pro budoucí činnost Ústavu národní paměti?

Zpráva „Vzdělávání paměti“ ukazuje, co všechno zbývá udělat, pokud jde o výuku paměti a dějepisu. Ukazuje se, že zatímco události první poloviny 20. století jsou dobře známé, historie Polska po roce 1945 nemusí být nutně vrcholem našeho mládí.

Dr. K. Nawrocki: Výsledky výzkumu jsou průlomové a ukazují nám cestu vpřed. Zpráva „Vzdělávání paměti“ ukazuje, co všechno zbývá udělat, pokud jde o výuku paměti a dějepisu. Ukazuje se, že zatímco události první poloviny 20. století jsou dobře známé, historie Polska po roce 1945 nemusí být nutně vrcholem našeho mládí. Zpráva zpracovaná na žádost Národního památkového ústavu týmem pod vedením prof. Malicki říká 7 procent. mladých lidí se domnívá, že historie není v jejich každodenním životě nezbytná, a více než 24 % považuje historii na jedné straně za poznávací materiál a na druhé straně za zdroj hlubší reflexe. 50 procent respondentů má k historii ambivalentní vztah a právě tito mladí lidé je naší prioritou povzbuzovat k hledání a objevování. Právě pro ně připravujeme řešení, která poselství o historii Polska zatraktivní.

ČTĚTE TAKÉ

Kongres národní paměti Institutu národní paměti: byla projednána zpráva o historických znalostech Poláků

Posláním Institutu je vyučovat polské dějiny 20. století, musíme si uvědomit, že o historii nemůžeme mluvit tak, že se omezíme na učebnice. Stále jsou základem důvěryhodnosti znalostí, ale pro mladé už nejsou dostatečně atraktivní. Během studia týmem prof. Malicki studenti označili internet a počítačové hry za nejdůležitější a zároveň nejatraktivnější zdroje historických znalostí. Z tohoto důvodu musíme do budoucích aktivit zavádět nová didaktická řešení, která odpovídají duchu doby, ve které žijeme. Během Národního kongresu paměti jsme zorganizovali zónu nových technologií, kde si každý mohl zahrát „Šifrovací hru“ nebo se usadit v tajném bytě v aplikaci „Szybowcowa 87“. Připravili jsme také hackathon HISTHACK IT, během kterého téměř 100 středoškoláků z celého Polska programovalo hry a aplikace s vybranými událostmi z polské historie 20. století.

Velký zájem mladých lidí o tyto aktivity v průběhu kongresu jen potvrzuje závěry výzkumu, že bychom se v budoucnu měli zaměřit na poskytování znalostí pomocí virtuálního prostoru, nových technologií, ale také na podporu aktivit pro vedení živých lekcí historie v památníku stránky. Právě synergií těchto aktivit můžeme zajistit dobrý stav historické paměti budoucích generací Poláků.

PAP: V jednom z panelů vystoupili šéfové zahraničních protějšků Ústavu národní paměti ČR, Slovenska a Maďarska – čím se Polský institut odlišuje od jejich národní paměti?

Dr. K. Nawrocki: Především se odlišujeme svými nejdelšími zkušenostmi v boji za historickou pravdu a také svými vědeckými úspěchy. Vydali jsme více než čtyři tisíce publikací o podstatě totalitních systémů. Našli jsme a identifikovali 300 hrdinů z antikomunistického undergroundu, na které bylo potřeba jednou provždy zapomenout. Uspořádali jsme mnoho vědeckých konferencí věnovaných nedávné historii. Navíc jsme všude tam, kde je třeba nahlas a jasně mluvit o zločinech německé a sovětské totality. Opakovaně jsem měl možnost slyšet naše kolegy z Česka, Slovenska nebo Maďarska říkat, že jsme pro ně vzorem v realizaci historické politiky. Rád bych dodal, že každý z paměťových ústavů v zemích našeho regionu má jinou „bagul zkušeností“, protože například náš maďarský protějšek – National Memory Board (NEB) – vznikl v roce 2014 , takže několik let po Národním památkovém ústavu.

ČTĚTE TAKÉ

Národní paměťový kongres Institutu národní paměti: byly diskutovány zkušenosti Institutu národní paměti a jeho protějšků z bývalých komunistických zemí

Všichni jsme se shodli na tom, že společným problémem činnosti památkových ústavů v zemích bývalého komunistického bloku je změna systému v důsledku postupné systémové transformace a boj o paměť se stal součástí politického boje.

Málokdo si uvědomuje, že proces vyřizování účtů s minulostí byl pro každou ze zemí zastoupených v diskusi komplikovaným procesem. Obvykle ji sledovala uvědomělá menšina, která se k tématu neustále vracela, a to i po letech. Tak tomu bylo v Polsku, České republice a na Slovensku, kde se otázka přístupu do archivů tajné policie, původně odsunutá na okraj veřejné debaty, vrátila u příležitosti změn, které nastaly na politické scéně jako např. důležitý postulát sil, které chtějí radikální rozchod s komunistickou minulostí. O to víc mě těší, že jsme si v rámci Památkového kongresu mohli vyměnit zkušenosti a pohovořit o budoucí spolupráci.

Pokud se nyní nevěnujeme výchově našich dětí a mládeže, nebo pokud dovolíme popřít minulé události, budou se opakovat nejčernější okamžiky historie a my jako národ budeme odsouzeni. Musíme porozumět tomu, jak vypadá historické vědomí, abychom věděli, jaké kroky podniknout.

PAP: Kongres národní paměti je první rozsáhlou akcí Národního institutu paměti pro širší publikum. Jaké jsou vaše postřehy a závěry? Bude trvale zapsána v kalendáři akcí Ústavu národní paměti?

Dr. K. Nawrocki: Nacházíme se uprostřed generačního zlomu, který nás nutí radikálně jednat v oblasti vzdělávání. Jako instituce čelíme specifické výzvě. Pokud se nyní nebudeme věnovat výchově našich dětí a mladých lidí, nebo pokud dovolíme popřít minulé události, budou se opakovat nejčernější okamžiky historie a my jako národ budeme odsouzeni. Musíme porozumět tomu, jak vypadá historické vědomí, abychom věděli, jaké kroky podniknout.

Publikování zprávy „Vzdělávání paměti“ nám dalo podnět k uspořádání kongresu národní paměti. Hledání nových pedagogických cest k budování historického vědomí Poláků je pro nás prioritou: znalost minulosti umožňuje pochopit přítomnost a předvídat budoucnost. Kongres národní paměti Institutu národní paměti není koncem, ale začátkem diskuse o tom, jak by měla vypadat národní paměť, protože, jak říká svatý papež Jan Pavel II., „vzpomínat na minulost znamená zavázat se k budoucnosti“. . (OVESNÁ KAŠE)

Promluvil Maciej Replewicz

Autor: Maciej Replewicz

pane/skp/