Krize související s válkou na Ukrajině sblížila Polsko a Českou republiku a pomohla jim napravit jejich dříve narušené vztahy. V této oblasti je ale stále co dělat… To jsou nejdůležitější závěry debaty „Polsko-česká spolupráce – nové otevření“, která se uskutečnila na 14. Evropském hospodářském kongresu.
– Co se stalo na Ukrajině, ukázalo, že Polsko a Česká republika přistupují k mnoha otázkám podobným nebo podobným způsobem; že máme společnou vizi výzev a hrozeb, kterým čelíme, zejména s ohledem na hrozbu z východu – řekl Marcin Przydacz, náměstek polského ministra zahraničí. – Posledních několik týdnů také ukázalo, že se na sebe můžeme spolehnout v kontextu východní a bezpečnostní politiky. A Ukrajina může počítat i s námi, Polskem a Českou republikou. Společná návštěva premiéra Morawieckého a premiéra Fialiho v Kyjevě je toho nejvýraznějším příkladem.
Dodal, že česká a polská strana poskytují Ukrajině nejen humanitární, ale i vojenskou podporu. A společně usilují o větší podporu Ukrajiny a také o zpřísnění sankcí proti Rusku.
Náměstek dále upozornil, že potíže, které vznikly v předchozích měsících, byly v polsko-českých vztazích překonány. A to usnadňuje naši spolupráci.
O tomto složitém období našich vztahů hovořil také náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelar. Jak upozornil, nešlo jen o případ Turowa, ale také o výrazné oslabení – kvůli pandemii – přeshraniční spolupráce, včetně obchodní spolupráce mezi našimi zeměmi. To je však podle českého náměstka ministra zahraničí minulostí…
– Dosáhli jsme dohody o Turow, která je dobrá pro obě strany, ujistil Aleš Chmelar. – A krize spojená s válkou na Ukrajině nás spojila, ukázala nám, že jsou důležitější věci než tyto předchozí otázky. Vzhledem k naší geografické poloze jsme odsouzeni ke spolupráci. Ale měla by to být strukturální spolupráce, a to nejen proto, že máme válku na Ukrajině nebo nějakou jinou krizi.
Zástupce české vlády dodal, že jeho země je jednou z nejaktivnějších v podpoře Ukrajiny. Připomněl také, že 1. července začíná české předsednictví EU. Největší výzvou pro toto předsednictví i pro celou Evropskou unii je podle něj provedení energetické transformace EU, zejména v oblasti zemního plynu.
– Nejdůležitějším úkolem českého předsednictví bude odstoupit od nákupu pohonných hmot z Ruska – řekl Chmelar. – A počítáme s podporou Polska v této věci.
Kde máme společné zájmy?
Marcin Groszkowski, výkonný ředitel Central Europe Energy Partners, ujistil, že existuje více oblastí pro budoucí spolupráci mezi Polskem a Českou republikou. Jednou z nejdůležitějších otázek zůstává energetika.
– Naše země jsou zdaleka největšími spojenci, pokud jde o jednání o klimatickém balíčku EU Fit for 55 – řekl Groszkowski. – Tato konvergence je způsobena různými faktory. Polsko a Česká republika využívají nejen hnědé uhlí v energetice, ale jsou také posledními dvěma zeměmi v EU, které těží černé uhlí. Jde tedy mimo jiné o společné výzvy ke spravedlivé transformaci těžebních a potěžebních území.
– Je to také otázka bezpečného a postupného odchodu z uhlí v sektoru elektřiny a tepla – dodal Marcin Groszkowski. – Obě země také vyvinuly sítě vytápění, ale jsou z velké části nedostatečně investovány a poháněny energií z uhlí. Proto polský a český teplárenský sektor vzájemně spolupracují a spolupracují v rámci evropských institucí, aby je přesvědčili, aby zohlednili naše specifika.
Další platformou spolupráce by podle Groszkowského mohla být i jaderná energetika, kterou chtějí obě země rozvíjet. Německo a Rakousko jsou však proti rozvoji tohoto typu energetiky, což znamená, že v tomto případě budou mít Polsko a Česká republika společné zájmy.
Není to vůbec růžové?
Ne všichni panelisté byli ohledně současného polsko-českého vztahu a jeho vyhlídek stejně optimističtí…
Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), poukázal na to, že i lokální spor, jako je kauza Turow, může naše vztahy výrazně zhoršit. A – podle jeho názoru – dosažení dohody v této otázce neznamená, že k podobným konfliktům v budoucnu nedojde.
„Například máme problém s kvalitou ovzduší v polsko-českém pohraničí – a to může také hodně zkomplikovat naše vztahy,“ řekl Dostál.
Dodal, že ačkoli je Polsko druhým nejvýznamnějším ekonomickým partnerem České republiky, infrastruktura mezi našimi zeměmi – silniční, železniční a příhraniční – je stále nedostatečná na to, aby bylo možné tuto spolupráci dále rozvíjet. Dostál také poznamenal, že Polsko sice hraničí s Českou republikou, ale v současnosti má užší a lepší vztahy s Maďarskem.
Maria Staszkiewicz, prezidentka České fintechové asociace, upozornila, že o Polsko je v České republice stále malý zájem. z čeho to pochází?
– Za prvé: kvůli neznalosti Polska, i když se to mění. Za druhé, naše země v českých podnikatelských kruzích reálně neexistuje. Náš trh je pro ně zajímavý, ale velmi obtížný. Nejeden český podnik má se vstupem na polský trh velmi negativní zkušenosti… Některé se je dokonce snažily eliminovat polskou konkurencí – uvedla Maria Staszkiewicz.
Dalším faktorem oslabujícím polsko-českou hospodářskou spolupráci je podle ní nedostatečné zapojení naší administrativy do propagace Polska v ČR. Navíc podle zástupce České fintechové asociace nejsou zatím všechny propagační kampaně naší země u našeho jižního souseda korunovány úspěchem.
Podobně se vyjádřil i Martin Ehl, vedoucí mezinárodního oddělení Hospodářských novin. I když o Polsku podle něj málo vědí jen Češi, ale málo vědí i Poláci o Česku.
– Stále málo víme a málo rozumíme. A odtud pramení nedostatek důvěry v naše vztahy – zdůraznil.
Největší trh pro Německo
Profesor Żurawski vel Grajewski, politolog a poradce v politické kanceláři ministerstva zahraničních věcí, upozornil, že země V4, tedy Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko, jsou největším odbytovým trhem pro Německo, což je – vedle Číny – největšího vývozce na světě.
– Takže když jsme tak levní pro Německo, měli bychom být takoví i pro sebe navzájem – řekl prof. Żurawski aka Grajewski.
Poznamenal také, že Česká republika je pro Polsko druhým největším zahraničním trhem, větším než pro nás dosud bylo Rusko.
– Povědomí o této skutečnosti není v Polsku běžné, natož to, že trh je založen na komerčních podmínkách, a ty jsou v České republice mnohem lepší než v mnoha velkých zemích včetně Ruska – dodal.
Celou debatu shrnul český velvyslanec v Polsku Jakub Durr.
– V posledních letech bylo pro Čechy překvapením, že Polsko nahradilo Slovensko jako druhého ekonomického partnera naší země – řekl. – Samozřejmě nás ještě čeká hodně práce, včetně silniční a železniční infrastruktury mezi Polskem a Českou republikou. Dnes jsem však ohledně polsko-české spolupráce optimističtější než před pár měsíci. Poslední dobou jsme se více poznali. Velmi intenzivně komunikujeme ve všech společných prostorách, nejen v oblasti bezpečnosti. A jsem si jistý, že až se lépe poznáme, bude se naše spolupráce dále rozvíjet.
Debatu „Polsko-česká spolupráce – nové otevření“ moderoval Mateusz Gniazdoowski, zástupce ředitele Centra orientálních studií.
K dispozici je přehrávání celého panelu tady.
„Bacon geek. Obecný čtenář. Webový nadšenec. Introvert. Potížista na volné noze. Certifikovaný myslitel.“