Nad Pražským hradem ve čtvrtek 6. října vlály tři transparenty: prapor zde sídlícího českého prezidenta a dvě státní vlajky, česká a ukrajinská. Dole, na nádvoří za kovanou branou, hlídané dnem i nocí hradní stráží oděnou do modrých uniforem, v časných odpoledních hodinách zdravil šéf české vlády Petr Fiala prezidenty a premiéry z více než 42 evropských zemí. zemí přijel na první zasedání summitu Evropského politického společenství (EPC) před pár měsíci francouzský prezident Emmanuel Macron. Chyběl pouze dánský premiér, který musel v zemi zůstat kvůli vládní krizi. Pozvánky na summit nebyly zaslány pouze Rusku a Bělorusku a ministátům: Andoře, Monaku, San Marinu a Vatikánu.

Rusko – země, která nechce mír

Ukrajinská vlajka na Pražském hradě se objevila v březnu. Ale dnes jeho přítomnost podtrhuje smysl a důležitost tohoto setkání. Protože nový evropský formát by pravděpodobně nevznikl bez války mezi Ruskem a Ukrajinou. Proto byl Volodymyr Zelenskyj jedním z prvních řečníků, kteří se na summitu objevili. Přestože hovořil prostřednictvím odkazů a nikoli osobně, jak si čeští organizátoři setkání přáli, není tajemstvím, že se rozhodl nevycestovat do zahraničí, dokud nebude pokračovat ruská agrese. Ukrajinskou delegaci na pražském summitu vedl premiér Denys Shmyhal.

Ukrajinský prezident se ve svém projevu přímo odvolával na agresora a označil jej za stát, který si nepřeje mír. „Rusko se snaží udržet všechny hrozby a všechny projevy nestability, které již vytvořilo,“ řekl Zelenskyj lídrům shromážděným v Praze. – Rusko posouvá hranice, aby znovu rozdělilo svět na sféry vlivu. Rusko úplatky za miliardy, které vydělává obchodováním s energií, pokračoval. Ukrajina je podle něj pouze prvním bojištěm, na které tato země vstoupila. „A právě na Ukrajině je musíme porazit,“ zdůraznil Volodymyr Zelenskyj.

Evropská komise na podložce

V Praze nebylo kritizováno pouze Rusko. – Nejdůležitější otázkou pro Evropskou unii jsou dnes ceny energií, cena plynu, a požadujeme, aby Evropská komise v této věci okamžitě zasáhla, řekl novinářům premiér Mateusz Morawiecki. Spolu s dalšími členy Evropské rady podepsal dopis, v němž vyzývá Komisi, aby okamžitě změnila svůj přístup.

Mechanismus stropu cen elektřiny navržený v roce 2014 podle šéfa polské vlády „bohužel nefungoval“. – Proto navrhujeme stanovit maximální cenu povolenek na emise CO2 – vysvětlil. Podle něj to povede k razantnímu snížení cen elektřiny v celé Evropě.

Německo pod palbou kritiků polského premiéra

Druhým problémem je podle Mateusze Morawieckého otázka plynu. – Není možné, aby zájem jedné země, zájem Německa, určil cenovou trajektorii pro všechny členské státy, řekl premiér, který argumentoval, že se dnes často diskutuje o sobectví Německa. – Toto je komentář známého portálu „Politico“ – vysvětlil a dodal, že četl i komentář z „Financial Times“.

„To nemůže být ono.“ energetická politika Evropská unie vznikla pod diktátem Německa – podtrhl Morawiecki, který si dobře pamatuje, jak „německý stát vychovával ostatní, choval se velmi arogantně v období Covidu -19 nebo předchozí finanční krize“.

– Dnes chce stejná země vyčlenit 200 miliard eur na pomoc pouze svému průmyslu – řekl předseda vlády Polské republiky. – Není možné, aby byl polský průmysl v horší pozici než v Německu, Rakousku nebo jiných zemích Evropské unie – řekl šéf polské vlády v Praze a označil tuto akci za Německo „roztrhat, zničit jednotnou Evropu“. trh“.

Scholz: Víme, že ostatní dělají totéž

Byl také dotázán na těchto 200 miliard Německý kancléř. „Je velmi dobře, že všechny země dělají něco na podporu svých lidí,“ odpověděl nejprve. Podle něj je třeba snížit ceny, které na světových trzích příliš vzrostly, například u plynu.

Dokud se tak nestane, je však nejdůležitější ta podpora. – Už jsme hodně pomohli našim obyvatelům – dodal a ujistil, že 200 miliard eur půjde do fondu pro stabilizaci ekonomiky. „Víme, že mnoho dalších dělá totéž,“ řekla německá kancléřka.

Nový seznamovací vzorec

Formát summitu CPE v Praze je zcela odlišný od například Evropské rady, která je nejdůležitějším rozhodovacím fórem Evropská unie, než summity Rady Evropy, než valná shromáždění OSN. Tady u kulatého stolu je několik plenárních projevů a poté se premiéři a prezidenti rozjedou do mnoha sálů Pražského hradu, aby se neformálně setkali se čtyřmi a více očima. Takových diskusí byly oznámeny desítky.

Dlouhou dobu panovaly obavy, že EPC je nápadem, jak rozmělnit očekávané rozšíření Evropské unie. Jeho iniciátor Emanuel Macron i hostitel prvního summitu Petr Fiala však opakovaně ujistili, že půjde pouze o fórum pro setkávání a diskuse, které tu ještě nebylo. Olaf Scholz také potvrdil, že nepůjde o novou evropskou instituci s administrativou a byrokracií. „Je to o tom, že spolu mluví hlavy států a vlád,“ řekl chvíli poté, co si potřásl rukou s premiérem Fialou.

Mini-summit sporů

Ve skutečnosti se první setkání uskutečnilo před časem. Turečtí a ázerbájdžánští prezidenti Recep Tayyip Erdoğan a Ilham Alijev a arménský premiér Nikol Pashinyan se podle turecké agentury Anadolu setkali před oficiálním zahájením pražského summitu EPC.

Těžko si představit lepší začátek nového evropského formátu, vezmeme-li v úvahu staleté nepřátelství mezi Armény a Turky a 30 let trvající konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, který v roce 2020 opět vedl k válce. Na první hodnocení EWP si ale bude muset počkat minimálně do konce summitu.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>