Předmětem jednání bylo otevření plynovodu Baltic Pipe spojujícího Polsko s Norskem.Host zhodnotil šance naší země na distribuci plynu do dalších zemí. „Je to možné,“ řekl Jakub Wiech.

Potenciál pro vybudování plynového uzlu v Polsku bych neomezoval pouze na Baltic Pipe. Dále je to terminál ve Świnoujście, terminál v Klaipedě napojený na náš národní plynovod GIPL, dále je to plánovaný terminál FSRU v Gdaňském zálivu a řada propojení například do Česka, Slovenska nebo Ukrajiny. Tato síť nám dává příležitost stát se regionálním uzlem a polsko-české rozhovory o rozšíření propojovacího vedení Sztorm 2 naznačují, že takové kroky lze podniknout a my takovou roli v regionu budeme hrát.

Díky spuštění Baltic Pipe a norskému plynu jsme nyní v lepší pozici než řada zemí Evropské unie. Distribuce modrého paliva by jistě prospěla polským firmám, které by vydělané peníze mohly utratit na nové investice.

Roman Wawrzyniak: Jak důležitá je pro nás dodávka plynu z norského šelfu?

Jakub Wiech: Baltic Pipe a dodávky z norského šelfu jsou základem pro vybudování zbožštěného energetického mixu v podstatě od letošního roku a v plné kráse od příštího roku, protože pak ropovod dosáhne plné kapacity a další prvky skládačky budou také k němu přidala například rozšíření až na 7,5 miliardy metrů krychlových zákaznické kapacity, terminál Świnoujście. Tento projekt, který je v procesu otevírání, byl postaven právě s cílem, abychom byli nezávislí na dodávkách z Ruska a Gazpromu. Plán byl takový, že po spuštění ropovodu Baltic Pipe ukončíme smlouvu s Yamalem. Rusové nás trochu varovali, protože nám 27. dubna přerušili dodávky modrého paliva do naší země, ale to nám nezabránilo otevřít plynovod Baltic Pipe a následně budovat stále více desifikovaný energetický mix. Jak k tomu dojde, samozřejmě záleží na smlouvě o plynovodu, tedy jak toto potrubí z Norska naplníme. To je nyní základem nezávislosti na Rusku. Podle informací, které aktuálně máme, by mohlo být v příštím roce naplněno kolem 60-70 % Baltic Pipe, a to především smlouvou s Equinorem, vlastními koncesemi PGNiG a také smlouvou s dánskou společností Orsted.

Mnozí se diví, na čem závisí většina přenosu. Proč nemůžeme využívat plynovod v plném rozsahu?

Nejprve počítáme přepravní údaje za plynárenský rok a záleží na čase, který zbývá k převodu plynu. Zadruhé, zprovozněný plynovod z technických důvodů okamžitě nedosáhne plné kapacity. Toto je standardní postup. Když byl plynovod Nord Stream uveden do provozu, začal v roce 2011 čerpat plyn, ale plné kapacity dosáhl až v roce 2012. Jde o standardní techniku.

Je to jen technická otázka?

Tohle je. Jde o technické opatření, díky kterému je tento převod bezpečnější. Na druhou stranu plynovod Baltic Pipe letos využije svou plnou kapacitu, protože jeho roční kapacita pro rok 2022 je něco přes 2 miliardy metrů krychlových, z toho máme čtvrtletní kapacitu, kterou je třeba rozdělit na čtyři, a Balt Potrubní plynovod jej využívá na sto procent, z Norska do Polska totiž touto spojkou poteče kolem 800 milionů kubíků plynu.

V příštím roce by měl plynovod dosáhnout maximální přepravní kapacity. To má být 10 miliard kubíků ročně?

10 miliard je maximální roční kapacita celého systému Baltic Pipe. PGNiG má v rámci výběrového řízení rezervováno 8 miliard metrů krychlových, takže o této hodnotě mluvíme, když mluvíme o dodávkách plynu do Polska, protože systém Baltic Pipe bude pumpovat plyn i do Dánska.

Je tam i politické vlákno. Do jaké míry má realizace takto plánované kolosální investice rozměr ve sporu mezi politiky? Všichni si pamatujeme šéfa Občanské platformy Donalda Tuska, který jednou řekl, že norský plyn nepotřebujeme, protože naše země plyn získává z Ruska.

Toto tvrzení neznám. Pokud jde o politický rozměr tohoto spojení, nelze popřít, že se jedná o velmi významnou událost, že otevíráme první spojení střední Evropy s norskou náhorní plošinou a za druhé, tento projekt infrastruktury byl dokončen v plánovaném termínu. . V segmentu polské infrastruktury je to bohužel výjimka, ale výjimka, ze které bychom měli být rádi, protože díky tomu máme mnohem lepší situaci v oblasti plynu než řada zemí Evropské unie.

Takzvaní ekologové, nazval bych je pseudoekology, i když by možná bylo vhodnější říci provokatéři nebo sluhové Putina, ale to nechme stranou. V každém případě lidé z Greenpeace proti této investici protestují. mají pravdu? Rozumíte těmto protestům?

Měl jsem příležitost mluvit se zástupci Greenpeace o plynovodu Baltic Pipe a plynovém mixu v Polsku obecně a upřímně řečeno, nerozumím kritice Greenpeace. Zejména tvrzení, že Baltic Pipe nezlepšuje polskou energetickou bezpečnost, protože je hrubě nepravdivé. Plynovod Baltic Pipe je jedním z prvků naší energetické bezpečnosti a je třeba poznamenat, že Greenpeace Polska nepředstavuje alternativu, takže je těžké říci, co bychom měli dělat místo otevření plynovodu Baltic Pipe. Je to také určitá transformační dimenze, protože z hlediska dodávek plynu může být v Polsku stále více využívána k nahrazení uhelných jednotek plynovými jednotkami. Samozřejmě mluvíme o nahrazení jednoho fosilního paliva jiným fosilním palivem. Když se ale podíváme na emisní náročnost uhelných bloků a porovnáme ji s emisní náročností plynových bloků, vyjde nám, že plynové bloky mají poloviční intenzitu. Jde tedy o akci na snížení emisí z hlediska energie. Samozřejmě ne tolik, jak bychom si přáli, ale je jasné, že tento krok ke snížení je patrný.

Píšou, že není důvod k oslavám, ale jestli dobře chápu vaše tvrzení, tak se prostě mýlí. Také se chci zeptat na další otázku. Zajímalo by mě, zda je baltský plynovod důležitý pro Polsko jako přepravní zemi. Budou takové technické možnosti prodávat plyn z plynovodu našim sousedům a vydělávat si tím, že se staneme takovým uzlem?

Možný. Potenciál výstavby plynu v Polsku bych neomezoval pouze na Baltic Pipe. Dále je to terminál ve Świnoujście, terminál v Klaipedě napojený na náš národní plynovod GIPL, dále je to plánovaný terminál FSRU v Gdaňském zálivu a řada propojení například do Česka, Slovenska nebo Ukrajiny. Tato síť nám dává příležitost stát se regionálním uzlem a polsko-české rozhovory o rozšíření propojovacího vedení Sztorm 2 naznačují, že takové kroky lze podniknout a že takovou roli v regionu budeme hrát.

Bylo by to přínosné pro polskou ekonomiku?

Tak určitě. V první řadě by to byla výhoda pro firmy, které by mohly utrácet peníze na investice a rozvoj.