Dnes si přečtete první kroniky, ve kterých středověcí písaři zaznamenali zajímavou historii státu Piast a sousedních zemí.

Před více než tisíci lety popsal písař ve své kronice události, které se staly poblíž hlohovské pevnosti. Bylo léto 1010 a Polsku vládl kníže Bolesław Chrobry. V kronikářském podání se poprvé objevuje název našeho města (Glogua) a popis se týkal válečné výpravy německého panovníka Jindřicha II. do státu Statečných.

Ještě v roce 1000 na sjezdu v Hnězdně panovaly téměř přátelské vztahy mezi Bravemi a císařem Otou III. O dva roky později Otto za nevyjasněných okolností zemřel. Jeho nástupce, král a poté císař Jindřich II., nehodlal pokračovat v politice svého předchůdce. Boleslav Chrabrý, využívajíc odporu některých německých knížat proti volbě nového panovníka, ovládl roku 1002 pochod Míšeň, Milsko a Lužice a v dalších letech i Moravu a Čechy. Expanzivní a nezávislá politika sousedního Piastu vyvolala reakci německého vůdce. Ozbrojené konflikty, mezi nimiž byly největší výpravy do Polska nejhlučnější, trvaly od roku 1002 a skončily kompromisním mírem v Budyšíně v roce 1018.

Během tažení roku 1010 útočící německo-česká armáda, pochodující směrem k Velkopolsku, změnila směr cesty směrem na Głogów. Nepřátelé přišli do místní pevnosti „v bitevní formaci“, ale nebyli vůbec nakloněni útoku. Rychle také opustili Głogów a zamířili dále na jih. Zde uvádíme první tištěnou zmínku o městě na Odře, kterou napsal biskup z Merseburgu Tiethmar, velký odpůrce Boleslava Chrabrého i jeho politiky. Fejetonista poznamenává:

„Když se zde zmínili šlechtici (Arnuf Bishops [halbersztadzki] a Hlavní práce [z Padebornu], kníže Jaromír, markrabí Geron a Heřman – perm. DÁT) prošli v bitevní sestavě u města zvaného Głogów, kde Bolesław byl a odkud je mohl pozorovat, vzbudili nadšení pro bitvu u rytířů přihlížejících z hradeb. Tito rytíři se zeptali svého vůdce, proč to toleroval, a požádali o povolení zaútočit na nepřítele. Bolesław jim odpověděl: „Armáda, kterou vidíte, je malá co do počtu, ale velká co do statečnosti a vybraná z mnoha tisíců. Pokud na ně zaútočím, vyhraju nebo prohraju, oslabím se pro budoucnost. Protože král může okamžitě shromáždit nové jednotky. Je pro nás mnohem lepší snášet to teď trpělivě a pokud možno jinak zranit tyto chvastouny, aniž bychom pro nás příliš ztratili.“ což nám během jeho expedice dělá potíže. Neustálé lijáky sice zpomalovaly náš postup, přesto způsobily na lodi těžké ztráty. nepřítel všude kolem. Nakonec, po zpustošení celého kraje do délky i šířky, se Cikáni vrátili domů, zatímco naši se bezpečně stáhli přes Milsko k Labi a posly hlásili králi, že se vracejí s dobrým výsledkem.

Pergamen tak poprvé v historii převzal jméno našeho města. Výše uvedený úryvek je z Tiethmarovy kroniky, kterou do polštiny přeložil Marian Zygmunt Jedlicki a v Polsku vyšla v roce 2004. Zajímavostí je, že Tiethmar informoval i o rozsáhlém území Dziadoszanů a o silném významu a svébytnosti kmene v této části Slezska. Na stránkách této kroniky najdeme také informace o setkání Boleslava Chrabrého s císařem Ota III v roce 1000 na hranici kmenového okresu Dziadoszan v Iławě (dnes součást Szprotawy) a o střetu v roce 1015 někde u nynějších Przemkówských rybníků, ve kterém vojska Bravesů porazila vojska Jindřicha II.

A nyní krátce k příběhu dalšího fejetonisty. V roce 1093 došlo k české invazi do Polska a jak uvádí pražský kronikář Kosmas, český kníže Břetislav II., který využil politické slabosti polského knížete Władysława Hermana. „pokaždé, když napadl Polsko, vždy se vrátil s velkým triumfem“vtrhli do naší země, zpustošili slezskou zemi. Podle jižního zdroje: „na této straně Odry, od města Ryczyn po město Głogów, kromě jediného města Niemcza, nikdo nežil“Břetislav II. ničil Slezsko, dokud Heřman nesložil Čechům hold za tento okres. Nevíme, zda hlohovská pevnost během invaze utrpěla, ale jak nám říká další písař Gallus Anonim, ve válce roku 1109 to byla silná pevnost, určitě jedna z nejsilnějších ve Slezsku. Z Kosmasova vyprávění víme, že Głogów byl prvním polským městem, které české jednotky na své cestě potkaly: „Nejdokonalejší král Jindřich (…), když se k nim připojil, v měsíci září vtrhl do Polska a nařídil obléhat jejich první baštu Głogów a zpustošil ji po obou stranách Odry z pevnosti, o níž se zmiňuje pevnost Ryczyn.

A nakonec krátce o prvním písaři, který psal na dvoře panovníka Piastovce Boleslava Krzywoustyho. Jde samozřejmě o již zmíněného Gallus Anonymous, díky kterému máme na stránkách jím vytvořené kroniky podrobný popis slavné obrany Hlohova z roku 1109. Zajímavé je, že jak výjimečnost, tak hodnost Hlohova v prvních stoletích polského státu dokazuje fakt, že vedle Vratislavi, Krakova a Hnězdna je to naše nejsilnější polská historie v této polské historii jako první. Nutno podotknout, že kroniky dokonce mimochodem zmiňují i ​​velkopolské pevnosti – například Poznaň nebo Giecz. Fejetonista neznámého původu, píšící o velkých úspěších svého hostitele – knížete Krzywoustyho, odvedl solidní práci při propagaci Głogówa na Odře. A zvu vás k přečtení této rubriky, jejíž rychlé působení jistě bude pro čtenáře zajímavé.

Text a fotografie zaslal Dariusz Andrzej Czaja.