od Waltera Böhma, Euro v neděli

EJe nesmírně důležité nechat tři německé jaderné elektrárny, které jsou stále v provozu, pracovat déle.“ Tímto prohlášením Thierry Breton, evropský komisař pro vnitřní záležitosti, vyzval v rozhovoru na začátku července federální vládu, aby alespoň postupně ukončila jadernou energetiku. Důvod je jasný: Rusko hrozí přerušením dodávek ropy a plynu do Evropy, což by pravděpodobně znamenalo středně velkou katastrofu pro průmysl a spotřebitele.

V současné době jsou stále v provozu tři jaderné elektrárny Emsland, Neckarwestheim 2 a Isar 2. Koncem roku se skutečně plánuje trvalé stažení jaderných elektráren ze sítě. Podle spolkové státní statistiky tyto dodávaly v prvním čtvrtletí 6 % veškeré elektřiny v Německu. Zemní plyn tvořil 13 %. Pokud by tři jaderné elektrárny pokračovaly v provozu, mohla by se v průmyslu a k vytápění budov využít zhruba polovina dosud spotřebovaného plynu k výrobě elektřiny.

Není divu, že i v Německu, které je k jaderné energii kritické, je stále více slyšet volání po prodloužení životnosti. Mezitím už FDP žádá vládu, aby projednala pokračování provozu tří jaderných elektráren. Šéf CSU Markus Söder o to už delší dobu žádá. Zejména Zelení jsou stále proti. Ještě před pár měsíci by ale bylo nemyslitelné, aby se Strana zelených smířila s prodloužením životnosti uhelných elektráren.

Pro průmysl je to, o čem rozhoduje federální vláda, druhořadé. Nuclear už léta hraje hudbu i v jiných zemích, v Evropě například ve Francii. Sousední země spoléhá na výrobu zářivé energie po celá desetiletí. V současné době tam více než 50 reaktorů vyrábí kolem 70 % potřebné elektřiny. A plánují se další jaderné elektrárny.

Nízké emise CO2

Francouzi mají velmi odlišnou představu o jaderné technologii než Němci. Zde je jaderná energie považována za ekologický zdroj energie, protože její využití uvolňuje do ovzduší málo skleníkových plynů. Ve skutečnosti podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu dosahují emise z jaderných elektráren ekvivalentu dvanácti gramů oxidu uhličitého (CO2) na kilowatthodinu (kWh). To znamená, že jaderné elektrárny fungují o něco lépe než pobřežní větrné turbíny a jsou výrazně lepší než solární parky. A uhelné elektrárny vypouštějí více než 60krát více než reaktory.

Svým rekordem se Francie prosadila i v Bruselu. EU v rámci své taxonomie, tedy svého hodnocení, zařazuje mezi přechodné zelené technologie nejen plynové elektrárny, ale i jaderné elektrárny. To znamená, že zelené fondy mohou investovat i do společností v sektoru jaderné energetiky.

Francie není jediná, kdo má v Evropě sympatie. Stavbu nových reaktorů plánují zejména východoevropské země jako Polsko, Maďarsko a Česká republika. Kromě údajné klimatické šetrnosti, o které lze jistě polemizovat, zde hraje rozhodující roli nezávislost výroby elektřiny.

Rusko dodává kolem 8 % světové produkce uranu. Pokud by ale dodávky přestaly existovat kvůli západním sankcím nebo zmrazení dodávek samotnými Rusy, dalo by se to kompenzovat mnohem lépe než ropou nebo plynem.

Asie je silně závislá na jaderné energii

Jaderné elektrárny jsou také velmi oblíbené v Asii. To se nemusí nutně týkat tamního obyvatelstva, ale rozhodně platí pro dotčené vlády. Na Dálném východě, ale i po celém světě poptávka po elektřině roste. Mnoho zemí také spoléhá na jadernou energii ve svém energetickém mixu.

Jen Čína plánuje 35 dalších továren. 13 z nich je již ve výstavbě. Pro srovnání: v loňském roce fungovalo celkem 436 reaktorů ve 33 zemích světa. Rusko je také silně závislé na jaderné energii a podle Světové jaderné asociace chce v příštích letech postavit 27 reaktorů. Moskva raději svou ropu a plyn prodá, než aby je sama používala. Indie má také ambiciózní plány s plánovanou výstavbou dvanácti nových jaderných elektráren. V Evropě vyniká zejména Francie se 14 připravovanými novými elektrárnami a přispívá k tomu i technický pokrok.

Průmysl již léta oznamuje vývoj menších reaktorů. Jejich výstavba by měla být levnější než běžné systémy. Plánuje se hromadná výroba, která umožní úspory z rozsahu. U velkých pecí se naopak náklady na stavbu pravidelně zcela vymknou kontrole. Kromě toho by si menší elektrárny měly vystačit s méně obohaceným uranem, což má také za následek méně odpadu a roztavení jádra jako ve Fukušimě je méně pravděpodobné. Mimo jiné dva američtí miliardáři Warren Buffett a Bill Gates při vývoji těchto jaderných elektráren nové generace.

Opravená cena uranu

Ať tak či onak, je předvídatelné, že jaderná energetika oslaví návrat do světa jedenáct let po kolapsu Fukušimy. Cena uranu po letech stagnace v polovině loňského roku opět vyskočila, v poslední době však koriguje výrazně níže. Do budoucna by měla válka na Ukrajině a následná nejistá situace v zásobování energií podpořit cenu uranu.

Kromě toho během několika příštích let vyprší řada obecně pevných smluv o dodávkách mezi výrobci uranu a zákazníky. Dále by se rostoucí nedostatek nabídky měl projevit v cenách kovů. Akcie těžařských společností však nejsou zaručeným hitem. Ceny Cameco, Denison Mines a Paladin jsou extrémně volatilní a od jara se opět dostaly pod značný tlak.

Zájemcům z řad investorů, kteří se nebojí kontaktu s jaderným sektorem, proto doporučujeme diverzifikovat své investice. Zvažte proto i společnosti, které staví například jaderné elektrárny nebo pro ně poskytují specifické služby. To je například případ Vinci ve Francii. Existují i ​​propagátoři komodit, kteří také těží uran, kde ale kov nehraje hlavní roli – například u Harmony Gold. Konečně jsou zde diverzifikované investice, jako jsou ETF nebo certifikáty.

INFORMACE PRO INVESTORY

Kanadská skupina je zdaleka největším producentem uranu v západním světě. Cameco provozuje několik dolů v politicky stabilních zemích, jako je Kanada. Kvůli vysokým nákladům však společnost potřebuje poměrně vysokou cenu uranu, aby byla v plusu. Tak tomu bylo v prvním trimestru. Cameco vydělalo 0,10 dolaru na akcii. O rok dříve se mizerné nahromadily. Akcie je typická sázka na obrat.

Na začátku roku švýcarská banka vydala strategický certifikát na svůj jaderný index. To zahrnuje 25 uranových a jaderných energetických společností s nejvyšší tržní kapitalizací. Patří sem především developeři a provozovatelé uranových ložisek. Emisní přirážka a poplatky za indexaci jsou mírné ve výši 0,5 a 1,25 %. Certifikát od svého vydání na začátku roku 2022 ztratil téměř deset procent na hodnotě.

Investoři, kteří se bojí kontaktu s uranem a chtějí se věnovat tématu energetiky z ekologického hlediska, se mohou rozhodnout pro certifikát BO Index Green Future. Skládá se z 16 společností z oblasti vodíkové, solární a větrné energie, zelených dodavatelů i infrastruktury a energetické účinnosti. V budoucnu by tyto společnosti měly těžit z toho, že Evropa bude méně závislá na ruské energii.

______________________________________

Zdroje obrázků: RelaxFoto/Istockphoto, Peteri/Shutterstock.com