Inflace byla v posledních měsících hlavním ekonomickým problémem Polska. Polská národní banka se na něj zaměřuje a Rada pro měnovou politiku pokračuje v sérii zvyšování sazeb, jejichž cílem je zpomalit a snížit tempo růstu cen. Na dopady takových akcí si však musíme pár čtvrtletí počkat (odborníci říkají 4-6), zatímco inflace je nejvyšší v tomto století – a nadále roste. V červnu vzrostla o 15,6 %. meziročně o 13,9 % méně. v květnu. Inflační cíl RBA je 2,5 %.

Inflace v červnu je již výrazně nad 15 %. K dispozici jsou nová data centrálního statistického úřadu

Inflace stoupla…

NBP vstoupila do cyklu zvyšování úrokových sazeb o pár měsíců později než sousední centrální banky (česká a maďarská), ale pokračuje v něm od loňského října. Úrokové sazby v Polsku tehdy vzrostly o rekordních 0,1 %. (což bylo samo o sobě neobvyklé, protože bylo zavedeno za mimořádné situace – ekonomické důsledky pandemie koronaviru) až 6 % v dnešní době. Za pár dní se uskuteční další jednání rozhodovacího orgánu BNP, konkrétně Rady pro měnovou politiku. Ve skutečnosti je jasné, že sazby by měly jít nahoru. Ale kolik a co se s nimi stane v následujících měsících? Tady to bylo složitější.

Dnes, 1. července 2022, jsme se dozvěděli o nejnovější inflaci za červen. Indikátor prudce vzrostl, ale na úrovni zhruba v souladu s očekáváním. Rostoucí inflace je zjevně motivací pro MPC tlačit dále, i když ekonomové již vidí známky toho, že by vrchol cenového růstu mohl být docela blízko. Vidí to například na analýze takzvané jádrové inflace, která ignoruje nejkolísavější ceny potravin a energií. „Vrchol inflace (letos) je v nedohlednu. Možná k němu dochází již nyní“ – píší ekonomové mBank. „Je velmi pravděpodobné, že vrchol inflace je blízko“ – to jsou slova jejich kolegů z Pekao SA.

„Očekáváme, že inflace vyvrcholí v srpnu. CPI se očekává kolem 16,5 %. Je to přímý důsledek reorganizace dodavatelského řetězce a souvisejícího nedostatku materiálu. Z dlouhodobého hlediska začne základní inflace klesat. Klesající poptávka a rostoucí zásoby.“ V takovém prostředí budou mít společnosti stále méně příležitostí zvyšovat ceny,“ odhaduje Institute Polish Economics (PIE), veřejný think-tank.

Před pár týdny PIE předpověděl, že v červenci budeme čelit poslednímu zvýšení úrokových sazeb v tomto cyklu – o 50 bazických bodů. Dnes tato očekávání zachoval.

Inflace dosáhla vrcholu v srpnu. Ještě jednou procentuální sazba. Nové předpovědi

…ale PMI se ponořil. Co udělá MPC?

Spolu s vydáním centrálního statistického úřadu o inflaci jsme se dnes dozvěděli i další hrozná data. A zatímco čtení samotného cenového indexu příliš nepřekvapilo, ten druhý, index PMI, se propadl mnohem hlouběji, než se čekalo. Polský průmyslový PMI klesl na 44,4 bodu, což je nejnižší úroveň za 25 měsíců. Hodnota nad 50 bodů znamená zvýšení aktivity v sektoru pod jeho kontrakcí. Nejnovější data proto ukazují, že polský průmysl se rychlým tempem zmenšuje a nálada je tam velmi slabá. To je signál pro recesi – řada ekonomů očekává letos v Polsku technickou recesi (více o tom v textu níže).

Velmi špatná data z polského průmyslu. Index PMI klesl. A nohy?

O takovém zpomalení, až recesi, slýcháme například i ve Spojených státech. A to může ovlivnit měnovou politiku největší centrální banky na světě, tedy amerického Fedu. Situace by se mohla mírně změnit i v našem prostředí. Maďarsko a Česká republika sice zvedly sazby velmi solidně, ale v případě posledně jmenovaného by mohlo jít o jakýsi poslední příkop – v tamní centrální bance se mění prezident (ten nový má být zastáncem snižování sazeb ). Na druhou stranu Evropská centrální banka, která sazby v eurozóně kontroluje, je ještě ani nezačala zvyšovat a první zvýšení oznámila až v červenci.

Více informací o úrokových sazbách na domovské stránce Gazeta.pl >>>

„Věci jsou čím dál komplikovanější. Velké vzestupy v regionu posílily očekávání pro NBP. Ale velký pokles PMI je negativním scénářem. PLN ztratí + 75 bp, + 100 bp je neutrální / pozitivní pro PLN.“ – napsali dnes zmínění ekonomové ING BSK s odkazem na kurz polské měny. Tedy: podle nich při zvýšení sazeb o méně než 100 bazických bodů – tedy solidních – zlotý oslabí.

Takový krok by potěšil některého z členů MPC. Ludwik Kotecki odhaduje, že hlavní úroková sazba v Polsku by v současnosti měla klesnout z 6 % na 7 %. To by pak bylo nejvyšší za 20 let.

Dojde k největšímu nárůstu za 22 let? Člen MPC létá nad Falcony

Stane se to? Takový jestřábí postoj (tedy hlasování pro zvýšení sazeb) nemusí najít většinu v představenstvu, které má nyní osm členů (mělo by jich být 10, ale dvě místa zůstávají neobsazena). Existuje mnoho faktorů, které bude muset MPC zvážit (např. zda nadcházející pokles negativně ovlivní trh práce), a samotná rada nebyla ve svých rozhodnutích příliš předvídatelná.

Není divu, že někteří ekonomové váhají se zacílením svých prognóz na konkrétní bod. „Skončíme kolem 7 %. Odpusťte nám prosím, že jsme nedali bod, ale ‚ne‘ je v tomto případě velmi nepředvídatelné,“ odpověděli ekonomové mBank na Twitteru na dotaz ohledně jejich předpovědi úrovně cílové sazby. Jimi zmíněných 7 procent. to však znamená, že podle jejich názoru budeme mít maximálně dvě další túry.

Na druhou stranu hlavní ekonom PKO BP se domnívá, že zvýšení byť o 50 bazických bodů „by bylo velmi odvážné“ a „jakékoli zvýšení představuje obrovské riziko“.

Shrnuto a podtrženo, v červenci Rada pro měnovou politiku s největší pravděpodobností zvýší úrokové sazby, i když je těžké předvídat, o kolik a zda po tomto rozhodnutí budou ještě další. Situaci dále komplikovaly stále horší zprávy z ekonomiky, které by v kombinaci s dalším prudkým zvyšováním sazeb mohly příliš rizikovou ekonomiku přibrzdit.

Zasedání MPC se uskuteční 7. července.