Ceny spotřebního zboží a služeb se v únoru pohybovaly kolem 25,4 % vyšší než ve stejném měsíci loňského roku, podle maďarského centrálního statistického úřadu (KSH). Tento výsledek je jen o něco nižší, a to 25,7 %. zaznamenala v lednu, kdy maďarská inflace dosáhla nového čtvrtstoletí. Ekonomové tentokrát trefili hřebíček na hlavičku a předpovídali maďarskou inflaci na 25,4 %.

Maďarská inflace se v posledních měsících „odtrhla“ od statistik České republiky a Polska, kde bylo na podzim zaznamenáno zpomalení meziročního tempa růstu cen. Je pravda, že v lednu český CPI zrychlil z 15,8 % na 17,5 % kvůli vyšším cenám elektřiny, plynu a vody. V případě Polska meziroční růst CPI zrychlil z 16,6 % na 17,2 % a podle únorových údajů se očekává kolem 18 %. A bude to cyklický vrchol cenové inflace u nás. Bude to vždy Budapešť, která zůstane nesporným inflačním lídrem Evropské unie.

Nejúžasnější je růst cen rychlého občerstvení v Maďarsku, který za posledních 12 měsíců vzrostl o 43,3 %, což je jen o málo pomaleji než v lednu (+ 44 %) . Podle neoficiálních zpráv u Balatonu jsou potraviny už tak drahé, že se mnoha Maďarům platí jejich nákup v sousedním Rakousku. Podle údajů KSH byla v únoru vejce téměř o 80 % dražší než před rokem, mléčné výrobky a máslo o 75 % a chléb a sýr o více než 70 %.

Ceny energií rostou také v Evropě nebývalým tempem. Ceny plynu vzrostly za posledních 12 měsíců o 78,4 %, palivového dřeva o 59,5 % a elektřiny o 27,6 %, uvedli maďarští statistikové.

Stejně jako v Polsku a mnoha dalších zemích našeho regionu se však v Maďarsku vlna inflace dávno přenesla mimo potravinářský, palivový a energetický sektor. Zboží dlouhodobé spotřeby bylo o 12,6 % dražší než o rok dříve (z toho například nová auta meziročně vzrostla o 23,9 %). Ceny alkoholických nápojů vzrostly o 25,6 %. Služby stojí v průměru o 11,6 % více než v lednu 2022. Údajně jádrová inflace – tedy index CPI bez potravin, paliv a energií – vzrostla na 25,2 %, což ukazuje hloubku a „šířku“ inflačních tlaků v Maďarsku.

Maďarsko na turecké stezce?

V porovnání s lednem maďarský CPI vzrostl o 0,8 % po růstu o 2,3 % v lednu oproti prosinci. Měsíční dynamika CPI je však velmi volatilní a na základě měsíčních dat lze jen těžko hovořit o trvalé dezinflaci. Zejména proto, že pokud by CPI na dalších 12 měsíců rostl stejným tempem jako v únoru (tedy o 0,8 % m/m), maďarská inflace CPI by příští rok přesáhla 10 %, což je stěží slušný výsledek.

– Je to ekonomika s dvojitými deficity, inflací mimo kontrolu, medvědí měnou, neortodoxní hospodářskou politikou a centrální bankou předčasně ukončující cyklus zpřísnění (podle trhů) – stejně jako analytici Bank Pekao charakterizovali místní ekonomiku v říjnu. – Rozsah těchto problémů staví Maďarsko spíše blíže k Turecku než ke zbytku regionu – uvažovali. Od té doby se změnila pouze jedna věc: úřadům v Budapešti se podařilo stabilizovat forint. Od říjnového historického maxima euro kleslo z 434 HUF na necelých 380 HUF.

Maďarská měnová politika z předchozích měsíců se navíc „odtrhla“ od modelu ostatních zemí v regionu. Dne 14. října bylo na neohlášeném jednání orgánů Národní banky Maďarska přijato rozhodnutí o výrazném zvýšení jedné z úrokových sazeb a zavedení nové vyšší sazby na vklady u centrální banky. Jednalo se o nouzové zvýšení ekvivalentu lombardní sazby na 950 bazických bodů na úrovni 25 %. Referenční sazba zůstala nezměněna na 13 %.

Centrální banky České republiky a Polska naopak úrokové sazby dlouhodobě nezvyšovaly. Jejich zástupci tvrdí, že již dosažené velké nárůsty nákladů na úvěry (na 7 %, resp. 6,75 %) by měly stačit k potlačení inflace z CPI. Zda se tak skutečně stane, ukáže až čas.