Maďarská inflace CPI prolomila další psychologickou bariéru. Koš spotřebního zboží byl v lednu u Balatonu podle propočtů maďarského centrálního statistického úřadu (KSH) o více než čtvrtinu dražší než o rok dříve.

Ceny spotřebního zboží a služeb se v lednu pohybovaly kolem 25,7 % vyšší než ve stejném měsíci loňského roku, podle maďarského centrálního statistického úřadu (KSH). Tento výsledek je vyšší než 24,5 %. zaznamenané v prosinci a přesahující 25,2 procenta. očekávané analytiky.

Je to také nejvyšší CPI v Maďarsku od roku 1997, tedy za čtvrt století. Maďarská inflace se navíc v posledních měsících „odtrhla“ od statistik České republiky a Polska, kde bylo na podzim zaznamenáno zpomalení meziročního tempa růstu cen. Lednové hodnoty z Prahy a Varšavy zatím neznáme, ale v prosinci klesla česká dynamika CPI na 15,8 % meziročně a Polsko na 16,6 %. Budapešť se tak stala nesporným inflačním lídrem Evropské unie.

Nejúžasnější je, jak rychle rostou ceny potravin v Maďarsku, které se za posledních 12 měsíců zvýšily o 44 %. Podle statistiků KSH vzrostly ceny chleba o 80,6 %, vajec o 79,4 %, másla o 76,6 %, sýrů o 76,1 % a mléčných výrobků o 75,8 %. Druhou částí inflace byly ceny energií. Zemní plyn u našich „synovců“ vzrostl o 88,6 %, palivové dřevo o 58,6 % a elektřina o 27,7 %.

Stejně jako v Polsku a mnoha dalších zemích našeho regionu se však v Maďarsku vlna inflace dávno přenesla mimo potravinářský, palivový a energetický sektor. Předměty dlouhodobé spotřeby byly o 13,5 % dražší než o rok dříve (z toho například nová auta meziročně vzrostla o 24,2 %). Ceny alkoholických nápojů vzrostly o 25,2 %. Služby stojí v průměru o 11,3 % více než v lednu 2022. Údajně jádrová inflace – tedy index CPI bez potravin, paliv a energií – vzrostla na 25,4 %, což ukazuje hloubku a „šířku“ inflačních tlaků v Maďarsku.

Jde Maďarsko ve šlépějích Turecka?

Ohromující je také velikost nárůstu cen v samotném lednu. Maďarský index CPI byl až o 2,3 % vyšší než v prosinci. Včetně potravin vzrostly o 2,4 % m/m, paliv a energií o 2,0 % m/m a služeb o 2,4 %. Taková měsíční dynamika naznačuje, že maďarská inflace se mohla vymknout kontrole centrální banky, a to i přes nejvyšší úrokové sazby v regionu (13 %).

– Je to ekonomika s dvojitými deficity, nekontrolovatelnou inflací, medvědí měnou, neortodoxní hospodářskou politikou a centrální bankou předčasně ukončující (podle trhů) cyklus utahování – tak v říjnu charakterizovali místní ekonomiku analytici Bank Pekao. – Rozsah těchto problémů staví Maďarsko blíže k Turecku než ke zbytku regionu – posuzovat.

Dalším faktorem snižujícím kupní sílu forintu je velmi silný růst cen rezidenčních nemovitostí, jejichž ceny nejsou zahrnuty v indexu CPI. Podle statistik MNB vzrostly ceny nemovitostí v Budapešti ve 2. čtvrtletí meziročně o více než 20 %.a ve městech mimo hlavní město dosáhl nárůst meziročně více než 30 %.

Co udělá Maďarská národní banka?

Maďarská měnová politika z předchozích měsíců se navíc „odtrhla“ od modelu ostatních zemí v regionu. Dne 4. října bylo na neohlášeném jednání orgánů Maďarské národní banky přijato rozhodnutí o výrazném zvýšení jedné z úrokových sazeb a zavedení nové vyšší sazby na vklady u centrální banky. Jednalo se o nouzové zvýšení ekvivalentu lombardní sazby na 950 bazických bodů na úrovni 25 %. Referenční sazba zůstala nezměněna na 13 %.

Centrální banky České republiky a Polska přitom úrokové sazby již dlouho nezvyšovaly. Jejich zástupci tvrdí, že již dosažené velké nárůsty nákladů na úvěry (na 7 %, resp. 6,75 %) by měly stačit k potlačení inflace z CPI. Zda se tak skutečně stane, ukáže až čas.