Inflace CPI v ČR v červenci činila 17,5 %. meziročně vs. 17,2 %. v červnu, podle místního statistického úřadu. Tak rychlý nárůst spotřebitelských cen na obou stranách naší jižní hranice nebyl od roku 1993 zaznamenán. Na druhou stranu meziroční dynamika vzrostla pouze o 0,3 pb oproti předchozímu měsíci, nejníže od listopadu, a samotný výsledek byl mírně pod očekáváním analytiků (17,6 % ).

Stejně jako v posledních měsících je zrychlení meziroční dynamiky inflace ovlivněno především silnějším růstem cen v základních kategoriích. U potravin a nealkoholických nápojů to bylo v červenci 19,3 %. r/r oproti 18 % v červnu. Náklady na údržbu bytu také rostly rychleji: elektřina vzrostla o 33,6 %. oproti červenci 2021 (31,6 % v červnu), plyn – o 59,8 %. (o měsíc dříve 57,8 %), tuhá paliva 41,4 %. (34 %) a vytápění a ohřev vody 19,2 %. (18,1 %). Mírně se však snížily: meziroční tempo růstu cen pohonných hmot pro soukromé dopravní prostředky – na 43,6 %. ze 47,5 % v červnu – a náklady vlastníka bytu (včetně výstavby a rekonstrukce) – z 19,3 %. oproti 20,1 % o měsíc dříve. Ceny surovin vzrostly o 20 %. (v červnu 19,3 %) a služby o 14 %. (13,9 %).

V kategorii restaurace a hotely 24 %. ceny jídel vzrostly, a to o 20,1 procenta. – ubytování.

Upozorňují na to čeští statistici měsíční míra inflace byla nejnižší od února. Spotřebitelské ceny se v červenci proti červnu zvýšily o 1,3 %.

Podle projekcí České národní banky dosáhne inflace vrcholu v září, kdy roční tempo růstu cen překročí 20 %. Na začátku roku 2024 by měla klesnout pod 3 %. Jak poznamenávají analytici mBank, dokument zveřejněný před několika dny obsahuje rekord, že v červenci bude tempo růstu cen činit téměř 19 %, tedy 1,3 procentního bodu. více, než dnes uvedl statistický úřad.

Orgány ČNB se od června loňského roku rozhodly zpřísnit měnovou politiku s cílem potlačit inflační tlaky. Poté byla hlavní úroková sazba zvýšena v 9 krocích z 0,25 %. V červenci byl cyklus zdražování přerušen novými, „holubičími“ úřady banky. Předseda Michl rozhodnutí vysvětlil na tiskové konferenci po jednání představenstva a později v mediálních vystoupeních.

Michl v rozhovoru pro novinky.cz řekl, že česká ekonomika potřebuje stabilizovat úrokové sazby a zastavit cyklus zvyšování sazeb na 7 %, a to navzdory očekávanému inflačnímu vrcholu, který meziročně vzroste na zhruba 20 % a rostoucím inflačním očekáváním. . současná úroveň úrokových sazeb již odstraňuje tlak domácí poptávky a další zvyšování by mělo malý dopad na další růst cen energií.

„Další prudké zvýšení úrokových sazeb by mělo smysl pouze v případě vysoké poptávkové inflace, nikoli nákladové inflace, která je z velké části importována. Podle něj by k utlumení současné inflace bylo nutné (v pořadí): ( 1) snížit míru zadlužení země, (2) zabránit vzniku spirály mezi cenami a mzdami a nedovolit, aby růst mezd převýšil růst produktivity práce, (3) udržet úrokové sazby výše než v předchozí dekádě .

Inflace v České republice zůstává nižší než v Polsku (15,5 % v červenci). Je to důsledek rozdílů v konstrukci indexu (ústřední statistický úřad nezohledňuje náklady vlastníků bytů), ale především „protiinflačních štítů“, které dočasně snižují úrokové sazby inflace (nikoli inflace ) v Polsku. Je to vidět například na cenách pohonných hmot – průměrná cena Pb95 přes naši jižní hranici v červnu byla 9,34 PLN za litr a nafty: 9,29 PLN za litr. Mezitím jsme v Polsku platili méně než 8 PLN za litr. Stalo se tak i přesto, že české koruně se letos daří mnohem lépe než zlotému – vůči dolaru ztrácí „jen“ 9 %, zatímco polská měna klesá o téměř 13 %. Může za to nejen vyšší rating, který Čechům udělili investoři, ale také zásah centrální banky, která korunu koupila a ochránila ji tak před rychlejším znehodnocením.

Centrální bankéři po celém světě mají práci nad hlavu. Na jedné straně je velmi vysoká inflace, na druhé straně rostou obavy z recese. Přílišné zpřísňování měnové politiky může mít katastrofální následky. Horší je, že rozhodnutí měnových orgánů jednoznačně ovlivňují ceny s výrazným zpožděním, teoreticky 4 až 6 čtvrtletí. Centrální banky jsou proto dnes dramaticky pozadu a jejich současné kroky pravděpodobně udusí poptávku a aktivitu v době, kdy ekonomické podmínky budou pravděpodobně špatné a růst cen se zpomalí kvůli procesům na trhu.

Náznaky prudkého hospodářského poklesu na Vltavě jsou patrné již měsíce. Mzdy v Česku reálně klesly na konci loňského roku, v Polsku se tak stalo až v květnu. Maloobchodní tržby v ČR v květnu poprvé po několika měsících reálně klesly: o 6,6 %. meziročně a v červnu o 6 procent. a/a Češi jednoznačně reagují na zdražování v obchodech.