V dubnu činila inflace CPI v ČR 14,2 %. oproti 12,7 % ročně. před měsícem, uvedl místní statistický úřad. Tak rychlý nárůst spotřebitelských cen přes naši jižní hranici nebyl zaznamenán od prosince 1993. Ekonomové očekávali výsledek 13,2 %.

Tempo růstu cen bylo stejně jako v posledních měsících taženo především rostoucími náklady na bydlení, pohonné hmoty a potraviny, uvedla Pavla Šedivá ze statistického úřadu.

Nadále rostly ceny elektřiny (o 30,1 % oproti dubnu 2021), plynu (44,2 %), pevných paliv (24,1 %) a tepla (17,5 %), rostly stále rychleji. Ceny potravin a nealkoholických nápojů vzrostly o 10,7 %. Za mouku se muselo zaplatit více než 50 procent. více než o rok dříve se maso zvýšilo o 11 %, mléko o téměř třetinu, vejce o více než 14 %, cukr o čtvrtinu, chléb o 20 % a máslo o 32 %. Pohonné hmoty pro soukromé dopravní prostředky vzrostly o 41,5 % a automobily o 13,8 %.

Výdaje majitelů vzrostly o 17,7 %, oděvy o 21,4 % a restaurace a hotely o 19,5 %. Jediný pokles byl zaznamenán v kategorii pošty a telekomunikace (meziročně -0,1 %).

Ceny zboží vzrostly o 15,3 % a ceny služeb o 12,1 %.

Meziměsíčně byla inflace 1,8 %. oproti 1,7 v březnu a 1,3 %. v únoru.

Adam Glapiński na poslední tiskové konferenci upozornil na vysokou inflaci v České republice. Prezident Polské národní banky se opět rozhodl obhajovat pozdní rozhodnutí – podle mnoha ekonomů – zahájit cyklus utahování měnové politiky. MPC začalo zdražovat stříbro teprve v říjnu, Češi a Maďaři tak učinili již v červnu.

Glapiński řekl, že Rada jednala ve správný čas, protože rychlejší zvyšování úrokových sazeb nepotlačilo inflaci za naší jižní hranicí a míra růstu cen tam zůstává vyšší než v Polsku. Paradoxně také předseda NBP připomněl, že efekt zpřísnění měnové politiky je zřetelně patrný až po cca 5 čtvrtletích, takže rozhodnutí MPC nemají na současnou úroveň inflace žádný dopad. Rozhodl se soudit své sousedy podle jiného měřítka.

Tržní prognózy a dokonce i prognózy centrálních bank však ukazují, že experti mají větší důvěru v efektivitu Čechů v boji s rychlým zdražováním a očekávají, že naši sousedé ukončí cyklus dřívějšího a nižšího zdražování. Ocenění FRA kontraktů ukazuje, že trh letos očekává pohyb o 100 bazických bodů. zatímco v případě Polska je to nad 250 bazických bodů. Ekonomové z České národní banky v poslední projekci předpokládají, že ve druhém čtvrtletí roku 2023 inflace CPI klesne pod 4 %. V Polsku zřejmě zůstane dvouciferný. Zkrátka, kdo se směje naposled, ten se bude smát nejlépe.

Rozdíly jsou navíc ve struktuře samotného ukazatele – česká inflace CPI zohledňuje mimo jiné imputované nájemné, tedy náklady pronajímatele na byty související s nákupem, výstavbou a rekonstrukcí bytů. Tato kategorie představuje 12,2 % koše. V Polsku není imputované nájemné zahrnuto v CPI, upozorňují analytici z PKO BP V dubnu dosáhla spotřebitelská inflace v Polsku 12,3 %, podle předběžných odhadů statistik centrálního úřadu.

Srovnávat efektivitu české a polské měnové politiky je dost riskantní i z jiného důvodu. V případě Polska je CPI uměle nízký díky dočasnému snížení daní z paliv, energií a potravin. Bez toho by inflace na Visle byla pravděpodobně kolem 15 %. Skutečnost, že poměr zůstává nižší, není výsledkem politiky centrální banky, ale spíše rozhodnutím parlamentní většiny. Také na Vltavě je úročení většiny úvěrů na bydlení založeno na fixní úrokové sazbě, takže jeden z kanálů vlivu měnové politiky na ekonomiku je méně prostupný.