Po červencové přestávce, v srpnu 2023, index cen potravin FAO obnovil klesající trend a snížil se o 2,1 %. V meziročním srovnání to znamená pokles o 11,8 %. Globální ceny základních potravin se tak vrátily na úroveň jara 2021, výrazně nižší než hodnoty před ruskou agresí proti Ukrajině.
(Bankier.pl na základě údajů FAO)
Mléčné výrobky jsou výrazně levnější než před rokem, ceny klesly meziročně o 22,4 %. Ceny ropy klesly ještě více – o 23 %. Maso bylo celkově o 5,4 % levnější než v srpnu 2022 a ceny obilí meziročně klesly o 14,1 %. Výrazně však vzrostly ceny cukru (meziročně o 34,1 %).
Navzdory hluboké korekci probíhající již více než rok zůstávají světové ceny potravin na vysokých úrovních. Reálně jsou tyto úrovně vyšší než kdy jindy, s výjimkou let 2021-22, 2011-12 a 2007-08. Ceny obilovin a olejů jsou zhruba o 25 % vyšší než v letech 2014-2016, cukr je téměř o polovinu levnější a maso stojí o 15 % více.
Světové ceny a polská inflace
Změny světových cen zemědělských produktů v minulosti předcházely meziroční cenové dynamice v kategorii „potraviny a nealkoholické nápoje“ Ústředního statistického úřadu. Například v roce 2009 nebo 2015 se tak výrazné propady indexu FAO jako dnes projevily buď zpomalením meziroční dynamiky cen potravin v Polsku, blízko nule (v roce 2009), nebo dokonce negativními hodnotami (v roce 2015). .
Tentokrát je ale situace jiná. V zimě ceny potravin v polských obchodech vyletěly bezprecedentním tempem o 24 % ročně. Index cen „potravin a nealkoholických nápojů“ Ústředního statistického úřadu v 21. století ještě nikdy tak výrazně nereagoval na globální růst cen zemědělských produktů. Dále pozorujeme mimořádně výrazné zpoždění v dynamice obou ukazatelů. V minulosti „potravinová inflace“ v Polsku začala klesat nejpozději několik měsíců po vrcholu meziroční dynamiky indexu FAO. Dnes je zpoždění téměř dva roky.
(Bankier.pl na základě údajů FAO)
Důsledkem je, že silná deflace na velkoobchodních trzích, která trvá již rok, je stále doprovázena prudkým růstem cen potravin v polských obchodech. První náznaky obratu v tomto trendu zaznamenali statistici Ústředního statistického úřadu až v červnu a červenci. Index cen Ústředního statistického úřadu pro potravinářské výrobky a nealkoholické nápoje byl během těchto dvou měsíců nižší než v předchozím měsíci (o 0,3 % m/m resp. 1, 2 % m/m). Nutno podotknout, že jde do značné míry o čistě sezónní jev: letní měsíce v Polsku obvykle přinášejí cyklické propady cen potravin (hlavně kvůli levnějšímu ovoci a zelenině).
Je třeba vzít v úvahu, že tyto dva ukazatele měří mírně odlišné věci. Index FAO odráží vývoj cen akcií zemědělských surovin: obilovin, mléčných výrobků, masa, cukru a tuků. Hovoříme zde o nezpracovaném (nebo špatně zpracovaném) zboží prodávaném ve velkém. Centrální statistický úřad měří ceny potravin v obchodech. Máme tedy hlavně zpracované potraviny a zboží, které se nevejdou do indexu FAO (např. ovoce, zelenina, ryby atd.).
Zásadní rozdíl je v tom, že ceny na pultech obchodů zahrnují i zvýšení mezd, energií, dopravy, balení a mnoha dalších faktorů, včetně maloobchodních a velkoobchodních marží.
Více než rok trvající zemědělská deflace by se však dříve či později měla projevit i v maloobchodě. Potravinovou deflaci (tedy nominální pokles cen potravin v obchodech) téměř nikdo neočekává, ale pouhé zpomalení meziročního růstu cen potravin by mělo pro inflaci v CPI značné důsledky.
Podle údajů Ústředního statistického úřadu utratila průměrná polská domácnost za potraviny 27,01 % svých celkových spotřebních výdajů. Kategorie „Potraviny a nealkoholické nápoje“ tak tvoří nejvýznamnější položku „inflačního koše“ Ústředního statistického úřadu, na jehož základě statistický úřad vypočítává CPI.
Celou skládačku navíc komplikuje vládní protiinflační štít, v jehož rámci je DPH na potravinářské výrobky dočasně snížena na 0 % z původních 5 %, a to od února 2022. Vzhledem k obrovskému plánovanému rozpočtovému deficitu je velmi pravděpodobné, že po volbách příští vládní většina (bez ohledu na stranickou variantu) rozhodne o obnovení staré sazby DPH. A to by znamenalo (ceteris paribus) zvýšení cen nezpracovaných potravinářských výrobků o cca 5 %.