O dočasném obnovení kontrol na hranicích se Slovenskem rozhodla česká vláda ve čtvrtek 29. září. Česká strana oznámila, že kontroly budou probíhat 10 dní, poté se bude dále rozhodovat.
Poté, co v roce 2015 putovaly desítky tisíc uprchlíků a migrantů z Řecka balkánskou cestou do západní Evropy, začalo devět zemí Schengenu – Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Maďarsko, Norsko, Slovinsko a Švédsko – zavádět jeho limity. Používali umění. 29 Schengenského hraničního kodexu (CFS), který umožňuje znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích „za výjimečných okolností, kdy je ohroženo celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích z důvodu přetrvávajících závažných nedostatků souvisejících s ochranou vnějších hranic“ .
Viz také: „S Polskem už není zlá krev.“ Norský ministr ujišťuje [TYLKO U NAS]
Po uplynutí dvouleté lhůty stanovené v čl. 29. Šest zemí – Rakousko, Dánsko, Francie, Německo, Norsko a Švédsko – začalo využívat další právní cesty, například tím, že se řídily doporučeními Rady EU nebo jednaly z vlastní iniciativy o prodloužení dočasných hraničních kontrol. po dobu šesti měsíců.
Soudní dvůr EU letos v dubnu rozhodl, že tyto kontroly nelze znovu zavést po dobu delší než šest měsíců, pokud dojde k ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti. Podle SDEU je taková lhůta dostatečná k tomu, aby daný členský stát přijal, případně ve spolupráci s ostatními členskými státy, opatření k odvrácení takové hrozby. Účetní dvůr rovněž objasnil, že členský stát může znovu zavést kontroly, pokud čelí novému riziku odlišnému od prvního.
Viz také: V den mobilizace přišlo do Polska 348 Rusů
Investigate Europe komentuje, že „země, které ignorují nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU, nesou politické náklady ztráty důvěryhodnosti při prosazování právního státu v Evropě“.
„Francie, Německo a Rakousko patří k nejhlasitějším kritikům útoku Polska a Maďarska na právní stát. Přesně tak. Nyní však neplní klíčové rozhodnutí SDEU jen proto, že se jim nelíbí“ – říká portálu právník Stefan Salomon.
V roce 2019 dostal Salomon na rakousko-slovinské hranici pokutu za nepředložení občanského průkazu při hraničních kontrolách. Případ byl postoupen SDEU, který letos v dubnu. shledal rakouské kontroly jako nezákonné a stanovil rámec, v němž musí země EU provádět kontroly na vnitřních hranicích.
Viz také: Vznikne nový hraniční přechod s Ukrajinou
Kde jsou hraniční kontroly v schengenském prostoru?
Rakousko provádí de facto kontroly na svých jižních hranicích s Maďarskem a Slovinskem od září 2015 a ospravedlňuje je tím, že ohrožuje veřejný pořádek a bezpečnost kvůli organizovanému zločinu (pašování), latentním teroristickým hrozbám a nejnověji koronavirem. pandemický . Kontroly byly opakovaně zavedeny na základě pěti různých článků Schengenského hraničního kodexu, uvádí právní blog Verfassungsblog.
Rakouské ministerstvo vnitra ve středu oznámilo, že ve středu večer znovu zavede kontroly na hranicích se Slovenskem. Důvodem byla potřeba zabránit nelegální imigraci a rozhodnutí českých úřadů oznámit, že současně začnou provádět hraniční kontroly i se Slovenskem.
Od roku 2018 švédská vláda rozšiřuje své kontrolynaposledy v listopadu 2022, přičemž jako důvody uvedl teroristické hrozby a migraci.
Dánsko obnovilo kontroly na hranicích s Německem kvůli migraci a na hranici se Švédskem kvůli hrozbě organizovaného zločinu a terorismu.
Norsko provádí hraniční kontroly od listopadu 2015.ospravedlňuje to, stejně jako Švédsko, teroristickou hrozbou a nekontrolovanou migrací.
Německo zavedlo kontroly na hranicích s Rakouskem pro bezpečnostní a migrační politiku, „zejména kvůli nestabilní situaci na turecko-řecké hranici, potenciální nelegální migraci podél balkánských a centrálních středomořských tras a značné nelegální sekundární migraci v schengenském prostoru,“ uvádí berlínské ministerstvo vnitra.
Upozorňuje na to Investigate Europe pravidelné kontroly probíhají i u přijíždějících vlaků z Polska do Německaačkoli mezi Německem a Polskem neexistuje žádné formální pozastavení Schengenu.
Francie provádí kontroly na vnitřních hranicích od prosince 2015. po sérii teroristických útoků v Paříži, při kterých zahynulo 130 lidí. Od roku 2017 se země podle dokumentů Evropské komise dovolávala „trvalých teroristických hrozeb“, aby ospravedlnila svá dočasná opatření na hranicích.
Schengenská dohoda
V rámci Schengenské dohody byly v roce 1995 zrušeny hraniční kontroly s Belgií, Francií, Německem, Lucemburskem, Nizozemskem, Portugalskem a Španělskem, což jejich občanům umožnilo volně překračovat hranice. Schengenský prostor se postupně rozšířil a nyní zahrnuje 26 zemí: 22 zemí EU plus Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.
Podle studie z roku 2016, kterou zadal Evropský parlament, by opětovné zavedení kontrol na vnitřních hranicích na dva roky stálo evropské hospodářství 51 miliard EUR a vedlo by k poklesu HDP EU o 0,14 %, tedy o 230 miliard EUR ročně.