Prozatím nečekejme revoluci přes noc. Téma bude jistě v hovoru médií a politiků, ale exekutivní nařízení o zákazu masa a nařízení červa rozhodně nečekejte příliš brzy. Když se tedy odkloníme od emocionálních řečí, pokusme se naslouchat hlasům těch, kteří se tímto tématem skutečně zabývají: vědců. Jak už to ve vědeckých kruzích bývá, kromě zřejmých výhod, jako je nalezení zelenějšího a bohatšího zdroje bílkovin pro člověka, existují také nevýhody.

Zmiňuje se o nich v rozhovoru s Polská tisková agentura Profesor Dominika Matuszek, vedoucí katedry biosystémů a inženýrství chemických procesů na Opole University of Technology. Souhlasí s tím, že hmyz je velmi cenným zdrojem bílkovin, ale také absorbuje mnoho látek z prostředí, které se pak mohou dostat do lidí, kteří ho jedí.

– Hmyz se na rozdíl od jiných zvířat většinou konzumuje celý – vysvětluje vědec – V důsledku toho se objevují nové, nám neznámé hrozby související s možností hromadění škodlivin a vzhledem k jejich malé velikosti je nemožné zajistit jejich čistotu pro konzumaci. Je třeba také pamatovat na to, že požitím hmyzu v celém rozsahu se organismus dodává i o specifický mikrobiom, který se vyskytuje například ve střevech. Zdravotní dopady tohoto stavu nejsou v tuto chvíli známy.

Profesor Matuszek tvrdí, že lepší alternativou k plné sázce na hmyz je propagace umírněné vegetariánské stravy, kde maso může být přítomno, ale není častou složkou jídel. Jídelníček pouze se zeleninou nemusí poskytovat správné množství ingrediencí, které potřebují i ​​mladí lidé, když vyrostou. Na druhou stranu data shromážděná v Evropě jasně ukazují, že obyvatelstvo EU jí příliš mnoho masa a že se to musí změnit. Radikální chování a úplný přechod od kuřat k hmyzu však není řešením, říká.