Hlas o válce na Ukrajině: Kreml obviňuje Baerbocka z „rusofobní hysterie“.

Politický vývoj a hlasy o válce: Po zvěrstvech v Bucha: Zelenskyj hovoří před Radou bezpečnosti OSN

Politický vývoj a hlasy o válce na Ukrajině: Po zprávách o četných úmrtích civilistů na kyjevském předměstí Bucha chce prezident Zelenskyj úplné vyšetřování válečných zločinů. CSU požaduje více zbraní pro Ukrajinu. Všechny hlasy a vývoj o válce na Ukrajině v přehledu.

Nejdůležitější novinky ve zkratce
23:23: Bílý dům: Zvěrstva v Bucha by mohla být „špičkou ledovce“

21:07: Spojené státy chtějí v Rusku zakázat „veškeré nové investice“.

20:44: Putin vyhrožuje Evropě „brutálními opatřeními“ proti Gazpromu

20:35: Kreml obviňuje Baerbocka z „rusofobní hysterie“.

19:49: Předseda Spolkové síťové agentury hovoří o „strašných důsledcích“ plynového embarga

18:05: Habeck: Nové sankce proti Rusku „naléhavě potřeba“

17:53: Ukrajina dostala německé zbrojení za 186 milionů eur

Bílý dům: Zvěrstva v Bucha možná „špička ledovce“

23:23: Zvěrstva spáchaná v ukrajinské Buči by podle Bílého domu mohla být pouze „špičkou ledovce“ v ruské útočné válce. Ruské síly „pravděpodobně také páchaly zvěrstva“ v oblastech Ukrajiny, které zatím nejsou přístupné, řekla v úterý mluvčí amerického prezidenta Joe Bidena Jen Psakiová. To je důvod, proč svět možná viděl „špičku ledovce“ v Bucha, řekl Psaki. Spojené státy již dříve varovaly, že je „úmyslem“ ruského prezidenta Vladimira Putina a armády páchat na Ukrajině zvěrstva.

Spojené státy chtějí v Rusku zakázat „veškeré nové investice“.

21:07: Spojené státy chtějí ve středu oznámit nový sankční balíček proti Rusku, včetně zákazu „všech nových investic“ v zemi. Plánují se také zpřísnění sankcí proti finančním institucím a státním podnikům v Rusku, jakož i nová represivní opatření proti ruským vládním úředníkům a jejich rodinám, oznámily v úterý informované kruhy. Sankce proto budou uvaleny v koordinaci s EU a dalšími zeměmi G7.

Nový sankční balíček uvalí na Rusko „značné náklady“ a dále izoluje zemi „ekonomicky, finančně a technologicky“, uvedly zdroje.

Nové sankce jsou reakcí na údajná ruská zvěrstva vůči civilistům na kyjevském předměstí Bucha. „Už jsme dospěli k závěru, že Rusko spáchalo válečné zločiny na Ukrajině, a Buchovy informace ukazují nové důkazy o válečných zločinech,“ uvedly v úterý informované zdroje. Nové sankce jsou způsobem, jak pohnat odpovědné k odpovědnosti.

Putin vyhrožuje Evropě „brutálními opatřeními“ proti Gazpromu

20:44: Vůdce Kremlu Vladimir Putin pohrozil Evropě sankcemi proti státnímu Gazpromu. „Situace v energetické oblasti se zhoršuje,“ řekl Putin v úterý v Moskvě s odkazem na „hrubá opatření, včetně administrativního tlaku na naši společnost Gazprom v některých evropských zemích“.

Německý stát v dosud ojedinělém právním aktu převzal dohled nad Gazprom Germania, a tedy i nad částí německých dodávek plynu dříve spravovaných Ruskem. Spolková síťová agentura má nyní dočasně na starosti společnost jako správce. Federální vláda chce zajistit bezpečnost dodávek.

Putin navíc varoval před znárodňováním ruských aktiv v zahraničí ve světle sankcí uvalených Západem. „Aby nikdo nezapomněl, je to dvousečná zbraň,“ řekl Putin v úterý během videokonference s představiteli, kterou vysílala státní televize.

Kreml obviňuje Baerbocka z „rusofobní hysterie“.

20:35: Po vyhoštění desítek ruských diplomatů z Německa Moskva tvrdě zaútočila na federální ministryni zahraničí Annalenu Baerbock (Zelení). Baerbock udržuje „agresivní protiruskou linii“ plnou zvláštního cynismu, řekla v úterý v Moskvě mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Reagovala tak na předchozí Baerbockovo rozhodnutí prohlásit diplomaty za „nežádoucí“.

Celkem 40 Rusů pracujících v Německu musí zemi opustit – „bez rozumného důvodu“, jak uvedla Zacharová. Jde o bezprecedentní krok, jehož cílem je „zničení celého komplexu bilaterálních vztahů“. Baerbock obvinil diplomaty, že „každý den zde v Německu pracovali proti naší svobodě, proti soudržnosti naší společnosti“.

Hraničí to s „nenávistnou propagandou“, řekla Zakharová. Oznámila pozoruhodnou reakci na konfrontační hnutí. Je to rána pro „naše vztahy s Německem“. Za destruktivní důsledky nese výhradní odpovědnost německá strana, zdůraznila Zacharovová. Berlín opět otevřeně ukázal své nepřátelské pozadí.

Zakharová obvinila Baerbocka z „rusofobní hysterie“. Ministr se o linii rozhodl na pozadí situace na kyjevském předměstí Bucha. Zacharovová zase popřela, že by tam ruští vojáci zabíjeli bezbranné a někdy spoutané civilisty. Ukrajina obviňuje Rusko ze zabíjení civilistů a páchání válečných zločinů. V reakci na to vyhostily ruské diplomaty i další země EU. Rusko zahájilo útočnou válku proti Ukrajině 24. února.

Předseda Spolkové síťové agentury varuje před „hrozivými následky“ v případě nedostatku plynu

19:49: Předseda Spolkové síťové agentury Klaus Müller sdílí postoj spolkové vlády, aby neuvalila zákaz dovozu ruského plynu. V případě nedostatku plynu varuje před „hrozivými důsledky“ pro podniky, dodavatelské řetězce a pracovní místa. „To vše víme, a proto se snažíme sbírat data, která nám pomohou činit nejlepší možná rozhodnutí,“ řekl Müller.HandelsblattBylo to hodně práce, ale byl si jistý, že tato databáze bude k dispozici na podzim.

Tato data jsou však nestálá. „A to je také důvod, proč nemůžeme dnes reagovat na přání určit, která společnost by měla být v jaké situaci uzavřena,“ vysvětluje Müller. „Povinný seznam zastávek je absurdní myšlenka, která neodpovídá dynamice.“

Habeck: Nové sankce proti Rusku „naléhavě potřeba“

18:05: Vicekancléř Robert Habeck (Zelení) se domnívá, že nové sankce proti Rusku jsou „naléhavé“. Ministr hospodářství a ochrany klimatu v úterý v Berlíně hovořil o probíhajících konzultacích mezi Evropskou komisí a státy EU. „Buchova zvěrstva nesmí zůstat nepotrestána.“ Proto očekává a chce „tvrdý soubor trestů,“ řekl Habeck. Je pravda, že se mluví i o zařazení uhlí do tohoto balíku.

Evropská komise již dříve představila komplexní balíček nových sankcí proti Rusku. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové zahrnuje zákaz dovozu uhlí z Ruska, zákaz přístavů pro ruská plavidla a další obchodní omezení. 27 zemí EU se nyní musí rozhodnout, zda budou sankce uvaleny tak, jak je navrženo.

Závislost Německa na dovozu uhlí z Ruska již byla postupně snižována, řekl Habeck. „V tomto ohledu byl vždy požadavek, abychom mohli být osvobozeni od ruského uhlí na podzim.“

Ukrajina obdržel německou výzbroj za 186 milionů eur

17:53: Na konci března federální vláda schválila dodávky zbraní na Ukrajinu v hodnotě 186 milionů eur. V prvním čtvrtletí letošního roku dostali více zbraní a další výzbroje z Německa pouze partneři z NATO Nizozemsko a Británie, jak v úterý oznámilo spolkové ministerstvo Ekonomika a klima. Spojené státy jsou čtvrté za Ukrajinou.

Celkově se objem exportu od ledna do března ve srovnání se stejným obdobím loňského roku téměř ztrojnásobil a vzrostl z 981 milionů na 2,88 miliardy eur. Ministerstvo připisuje tento drastický nárůst především velkému projektu s Nizozemskem, který potrvá několik let. Podle dřívějších zpráv tam bude dodána dělostřelecká munice různých ráží v hodnotě 1,79 miliardy eur.

Od té doby, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym, nebyly na Ukrajinu dodány prakticky žádné zbraně, dokud se německá vláda koncem února, dva dny po začátku války, nerozhodla dodávat zbraně ve větším měřítku. Od té doby Ukrajina obdržela mimo jiné raketové granáty, protiletadlové střely, kulomety a několik milionů nábojnic.

V reakci na zvěrstva války na kyjevském předměstí Bucha je nyní nutné znovu rozšířit dodávky zbraní. „Německo kategoricky podporuje Ukrajinu v jejím právu na sebeobranu, jak ukazují současné hodnoty zbrojních licencí,“ řekl ministr hospodářství Sven Giegold.

NATO potvrzuje dostupnost nových jednotek na východním křídle

17:35: NATO dělá pokrok ve svém úsilí posílit své východní křídlo. Jak německé tiskové agentuře potvrdila mluvčí vojenské aliance, čtyři nové mnohonárodní bojové skupiny v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku dosáhly prvního stupně operační připravenosti. Jeho stavba byla oznámena teprve před pár týdny.

Přesné složení a velikost tzv. bojových uskupení NATO zpočátku nekomentovalo. Podle prohlášení z 21. března už ale na Slovensku v té době bylo 2100 vojáků ze zemí včetně Německa, Nizozemska, České republiky a Spojených států. V Maďarsku bylo 800 vojáků z Chorvatska, v Bulharsku 900 ze Spojených států a v Rumunsku 3300 ze zemí jako Francie, Belgie, Itálie a Spojené státy.

Nové bojové skupiny mají dále zvýšit schopnost odstrašování a obrany ve světle ruské války proti Ukrajině. NATO dosud trvale rozmístilo mnohonárodní jednotky pouze v pobaltských státech Estonsku, Lotyšsku a Litvě a také v Polsku. Běžně tyto bojové skupiny čítají kolem 1000 až 1200 vojáků, ale v poslední době jsou výrazně posíleny kvůli válce na Ukrajině. „Nyní máme 40 000 vojáků pod přímým velením NATO ve východní části aliance,“ řekl Stoltenberg na úterní tiskové konferenci v Bruselu. Navíc by tam byly statisíce vojáků ve zvýšené pohotovosti a stovky lodí a letadel.

Přečtěte si další novinky na následujících stránkách

Putin útočí na Ukrajinu: základní informace o válce

Habeck o důsledcích sankcí proti Rusku: „V důsledku toho zchudneme“

mmo, lho, al, sca, rob, til / mit Agenturmaterial