Daniel Czyżewski, Energetyka24.com: Jsou už prezidentské volby v ČR vyřešené? Generál Petr Pavel zvítězil (35,40 %) v prvním kole nad Andrejem Babišem (34,99 %) a podpořilo jej několik kandidátů – Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Marek Hilšer, kteří dohromady získali kolem 25 % hlasů .

Vojtěch Kristen, info.cz: Ještě zdaleka nekončíme. Ve druhém kole se proti sobě postaví generál Petr Pavel a bývalý premiér Andrej Babiš. Všechny průzkumy a dokonce i výsledky prvního kola naznačují mírnou výhodu pro generála Pawla. Babiš je však populistický kandidát a před druhým kolem vede kampaň agresivněji. Pavel má mírnou výhodu, ale šance, že se stane prezidentem, je ve skutečnosti 50/50. Odborníci předpovídají skóre kolem 52-48 a vypadá to, že druhé kolo bude velmi těsné. Jednou z velkých neznámých je, zda se Babišovi nejen podaří zmobilizovat nové voliče k jeho podpoře, ale zda se mu podaří odradit voliče Nerudy, Fischera a Hilšera od kandidatury ve druhém kole.

Jak byste definoval postavení prezidenta v českém systému? Víme, že existují ústavní a zákonné podmínky, ale nejsou jediné, které ovlivňují rozsah pravomocí hlavy státu.

Současný prezident Miloš Zeman má ve vztahu k „papírovým“ kompetencím velmi silnou pozici, což vysvětluje mimo jiné jeho „originální“ a kreativní výklad ústavy. Oproti Polsku je například ústavní postavení českého prezidenta o něco slabší, zaměřuje se především na reprezentativní funkce. Přirozeně má ale i systémové pravomoci, například jmenovat premiéra a vládu.

Prezidentská kampaň však zahrnuje i prezidentské pravomoci, které nevycházejí z Ústavy. Babiš například na billboardech prohlašuje, že jako prezident nedovolí, aby se Česko zapojilo do války na Ukrajině, že nedovolí mobilizaci. Pravomoc, jako je vyhlášení válečného stavu, však zcela překračuje pravomoci prezidenta a náleží parlamentu, respektive jeho dvěma komorám. To je ukázka Babišova populismu před druhým kolem.

Jaký je obecný přístup obou kandidátů k válce na Ukrajině? Co si skutečně myslí a co možná neříkají veřejně? Co si myslí o nákupu energetických zdrojů z Ruska? Nedávno byla v Praze demonstrace o cenách energií.

Petr Pavel je bývalý šéf Vojenského výboru NATO a je jednoznačně protiruský. Chce mír v Evropě, ale je jasné, že nepřijde sám, ani prostřednictvím kompromisů, které učiníme s Ruskem. Appeasement Ruska nefunguje. Pavel tak jednoznačně podporuje Ukrajinu.

Andrej Babiš je k Rusku o něco smířlivější. Na tiskové konferenci po prvním kole voleb řekl, že se pokusí zorganizovat jakýsi mírový summit mezi Ruskem a Ukrajinou v České republice na Pražském hradě, sídle prezidenta. Že to diplomat umí. Snaží se tak stát jako Emmanuel Macron nebo Recep Erdogan, kteří mají v mezinárodní politice evidentně větší váhu než český prezident.

Pavlův protiruský postoj platí i pro energetické zdroje. Chce, aby Česká republika byla nezávislá na ruských nerostných surovinách. Babiš je naopak populista a nemyslím si, že by mu nevadilo obchodovat se surovinami s Ruskem, ať už za války, nebo po podpisu mírových smluv.

A co si myslí česká společnost?

Myslím, že většina Čechů chce energetickou nezávislost na Rusku. Dobře vědí, že nákup na východě má cenu, která není měřitelná pouze penězi. Jsou si vědomi toho, že to není bezpečné, zdravé a že to financuje zločinecký režim.

Ale je tu i druhá strana mince. Zmínil jste protest. Inflace v ČR je obrovská, donedávna se blížila 20 %, nyní se pohybuje kolem 15 %. Mnohým rodinám se mzdy rozplývají před očima a vyjít s penězi je pro ně stále těžší. Za inflaci v České republice mohou z velké části vysoké ceny paliv a energií. Příslib nižších cen energií tak může padnout na nulu, rozšířit se společností a získat si oblibu.

Domnívám se, že většina populace je pro energetickou nezávislost na Rusku, ale určitě existuje významná menšina, které by obchodování s Ruskem nevadilo, pokud by to vedlo k poklesu cen.