Ministři 27 zemí Evropské unie jednali v úterý 18. října 2022 o stavu polského právního státu během zasedání Rady EU v Lucemburku. Jde o součást postupu podle článku 7, který Evropská komise zahájila již v prosinci 2017. K vydání oficiálních doporučení k nápravě pro Polsko by to vyžadovalo hlasy 22 z 27 zemí EU (a jednomyslnost pro případné sankce). v Radě EU není nutná politická vůle ani většina.

– Ano, po pěti letech se tento proces mnohým pozorovatelům zdá frustrující. Myslím si však, že bychom měli zvážit dva aspekty – co tento proces obnáší a co je bráněno nebo zabráněno. Nebyla by bez toho situace z určitého úhlu pohledu ještě horší? – řekl ministr Mikuláš Bek po jednáních, kterým předsedal jménem českého předsednictví v Radě EU.

Szymon Szynkowski vel Sęk dnes debutoval v Lucembursku jako ministr EU, nemluvil jménem médií. – Během rozhovoru o článku 7 byl nový Polák tvrdší nebo defenzivnější než jeho předchůdce (Konrad Szymański – pozn. red.), ale vše bylo v normě – hlásí jeden ze svědků debaty.

Nepříjemná řeč

Asi osm nebo devět ministrů (včetně z Francie, Německa, Švédska, Dánska a Řecka) hovořilo o Polsku a na obranu nezávislosti soudů, ale někteří z nich jménem několika zemí – například Nizozemci jménem Beneluxu. To znamená, že stejně jako na začátku postupu podle článku 7 se 12-13 zemí aktivně účastní debat o Polsku a ostatní preferují ticho, oblast, na kterou se střední a východní Evropa specializuje.

– V Radě EU vždy vidím, že diskuse (o Polsku) je pro někoho trapná. Některé členské státy by byly raději, kdyby to udělala sama Evropská komise, uvedla místopředsedkyně komise Věra Jourová. Ministr Bek zase tvrdil, že dnešní debata o Polsku nebyla úplně „černá nebo bílá“. – Opravdu věřím, že úkolem předsednictví je nyní vytvořit prostor pro otevřenou, spravedlivou a vyváženou rozpravu, i když je někdy kontroverzní, vysvětlil pan Bek. Podle našich partnerů dnes Jourová a zástupci několika zemí EU zmírnili kritiku stavu soudů v Polsku tím, že ocenili roli Varšavy při pomoci Ukrajině.

Věra Jourová informovala Radu EU, že Evropská komise analyzuje oficiální odpovědi polských úřadů v rámci řízení o porušení právních předpisů týkajících se Ústavního soudu a jak implementovat rozsudek SDEU o kárném systému soudců. – Jak jsme již vysvětlili, zákon iniciovaný prezidentem Andrzejem Dudou zcela nesplňuje požadavky Komise týkající se KPO. Diskutujeme, jak z toho ven, řekla Jourová po debatách v Lucemburku.

Odemkněte KPO

Komise již dříve oznámila, že Polsko stále nedosáhlo „milníku“ právního státu v Národním plánu obnovy (KPO) v případě testu nezávislosti soudce v souladu s požadavky EU. Řešení týkající se testu nezávislosti, která by Evropská komise spolkla, byla z „Dudova zákona“ odstraněna jako součást kompromisu mezi prezidentem, zástupci PiS a ministrem Zbigniewem Zibrem, který se snažil zákon rozmělnit. Případ je pro něj zásadní, protože potenciálně ohrožuje postavení „neosoudců“ jmenovaných se zapojením zpolitizované Národní soudní rady.

Brusel oficiálně neříká, jak by měla být vyřešena otázka testu nezávislosti soudce, aby se platby KPO odblokovaly, ale podle našich partnerů v Komisi „je velmi těžké si to představit bez dalších legislativních změn“. – Možná dodatek k Dudově návrhu zákona? Možná další akt? – vysvětluje jeden z úředníků EU zapojený do právního státu. Problém by do jisté míry mohlo zmírnit pozastavení „náhubkového zákona“ v souladu s rozhodnutím SDEU, za které se porušení počítadla pokut pro Polsko každý den zvyšuje o milion eur. – Stačilo by pro použití KPO prosté pozastavení tohoto aktu? Bylo by to těžké. Potřebujeme úplnou jasnost ohledně testu nezávislosti soudce – přesvědčuje náš partner.

Polsko v souladu s požadavky KPO zlikvidovalo kárnou komoru, ale je její nástupce kompatibilní s právem EU? Komise dosud nebyla v tomto bodě jednoznačná. – Minulý měsíc prezident Polska jmenoval jedenáct soudců, kteří zasedají v nové Komoře profesní odpovědnosti. Je třeba poznamenat, že čtyři z těchto jedenácti soudců byli předvoláni k Nejvyššímu soudu za stejných okolností, které vedly Evropský soud pro lidská práva k závěru ve svém rozsudku ze dne 8. listopadu minulého roku, že došlo k porušení článku 6 Evropského soudu pro lidská práva. Úmluvy o lidských právech, zdůraznila dnes ale Jourová v Lucemburku.

Co na to Listina základních práv

– Myslím, že dojde k dodatečné schůzce nebo k novým jednáním, aby se vyjasnilo, co polská strana myslela tím, že nesplňuje požadavek Listiny základních práv – odpověděla Jourová na otázku ohledně dalšího zmatku ohledně fondů EU pro Polsko.

Vláda Mateusze Morawieckého v červnové „dohodě o partnerství“ připustila, že nesplňuje několik obecných podmínek, včetně těch, které souvisí s Listinou základních práv. Schválení „partnerské smlouvy“ umožnilo pracovat na operačních programech, tedy na programování konkrétních investic, i na přístupu k technické pomoci a jednání o Chartě byla odložena na další měsíce. Výhrady Komise se týkají neexistence kontrolního systému, který by zajistil soulad s Listinou v investicích v rámci politiky soudržnosti. Brusel sází na to, že problém bude vyřešen před prvními velkými platbami z rozpočtu EU, o které Polsko požádá v roce 2023.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>